1 Timothy 1:15 in Nadeb 15 Te hub né hẽ hahỹỹh, taw'ããts hẽ ji ky daheeh: Kristo Jesus ewäd hyng ër mahang, nesaa do moo bok do tabed'ëëp hyb n'aa nesaa do mahä̃nh. Ta ti nesaa do moo heb'ook do sa bahä̃nh baad nadoo do paa ỹỹh.
Other Translations King James Version (KJV) This is a faithful saying, and worthy of all acceptation, that Christ Jesus came into the world to save sinners; of whom I am chief.
American Standard Version (ASV) Faithful is the saying, and worthy of all acceptation, that Christ Jesus came into the world to save sinners; of whom I am chief:
Bible in Basic English (BBE) It is a true saying, in which all may put their faith, that Christ Jesus came into the world to give salvation to sinners, of whom I am the chief:
Darby English Bible (DBY) Faithful [is] the word, and worthy of all acceptation, that Christ Jesus came into the world to save sinners, of whom *I* am [the] first.
World English Bible (WEB) The saying is faithful and worthy of all acceptance, that Christ Jesus came into the world to save sinners; of whom I am chief.
Young's Literal Translation (YLT) stedfast `is' the word, and of all acceptation worthy, that Christ Jesus came to the world to save sinners -- first of whom I am;
Cross Reference Matthew 1:21 in Nadeb 21 Aj'yy da ta t'aah. Mahäd n'oo da Jesus, P'op Hagä Do karapee tabed'ëëp hyb n'aa da nesaa do ramoo bok do mahǟnh —näng mä ããs kyyh Joséh hã.
Matthew 9:13 in Nadeb 13 Taw'ããts hẽ baad bë hyb n'aa newë nyy da P'op Hagä Do hanäng pé hahỹỹ da ta kyy kerih doo gó taher'oot do hã: “Dooh rama ejuu do had'yyt hẽ tado bä ti ỹ karẽn doo. Ỹ gahëën sa hã, rat'yyd mehĩĩn sa da hadoo doo”, näng kerih doo. Ti m' Jesus ky hado kän: —Dooh ỹ ahyy bä hỹ pong jé naa P'op Hagä Do karẽn doo da habok red'oo do ỹ naëënh hyb n'aa. Ỹ ahyng, nesaa do moo heb'ooh do ỹ naëënh hyb n'aa.
Matthew 18:10 in Nadeb 10 Ti m' Jesus ky hadoo: —Baad bë ỹ maher'oot hahỹỹh: Ee hỹ pong jé hawät do wë had'yyt hẽ rahajaa rakajaa ããs, hahỹ hyb n'aa sakog is do sa hagã n'aa. Ti hyb n'aa bë ty n'aa gesyyg manä hahỹ hyb n'aa sakog is do seeh.
Matthew 20:28 in Nadeb 28 Taw'ããts hẽ ỹỹh, Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Doo, bad'oo doo da tabad'oo. Ỹ ahyng babä ỹ rahyb n'aa jew'yyk do jawén nado. Ỹ ahyng babä ỹ masa hyb n'aa ta wób, ỹ ky n'aa en'yym hyb n'aa ta wób sa hã, ỹ dajëp hyb n'aa hajõk do nesaa do sa mo haj'aa säm hyb n'aa —näng mä Jesus kyyh.
Mark 2:17 in Nadeb 17 Ti m' reaanh do Jesus maa napäh bä, panyyg gó taky gadoo: —Nahëë temah doo, dooh rahõm bä mediko wë. Nahëë enäh do ti hah'ũũm ta wë. Dooh ỹ ahyy bä hỹ pong jé naa P'op Hagä Do karẽn doo da habok red'oo do ỹ naëënh hyb n'aa. Ỹ ahyng, nesaa do moo heb'ooh do ỹ naëënh hyb n'aa —näng mä Jesus kyyh Pariséw sa hã.
Luke 5:32 in Nadeb 32 Dooh ỹ ahyy bä hỹ pong jé naa P'op Hagä Do karẽn doo da habok red'oo do ỹ naëënh hyb n'aa. Ỹ ahyng, nesaa do moo heb'ooh do ỹ naëënh hyb n'aa, nesaa do raberéd hõm hyb n'aa, P'op Hagä Do hã rah'yy ka'eeh hyb n'aa kä —näng mä Jesus kyyh, Pariséw sa hã.
Luke 19:10 in Nadeb 10 —Ỹỹh, Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Doo, ỹ ahyng babä ỹ besoos hyb n'aa, ỹ bed'ëëp hyb n'aa ta s'ee hẽnh habong do paa P'op Hagä Do mahǟnh —näng mä Jesus kyyh.
John 1:12 in Nadeb 12 Sahõnh hẽ gad'oo doo, ta hã h'yy ka'eeh do sa hã P'op Hagä Do banoo ta taah rabahadoo hyb n'aa.
John 1:29 in Nadeb 29 Ti m' jati péh, Jesus Jowãw nu gahem'uun do hapäh ta wë hana doo. Ti m' Jowãw ky hadoo: —Bë hegãã, —näng mäh —P'op Hagä Do mas'ãã b'éé t'aah hadoo, badäk hahỹỹ hã habong do nesaa do sa hã hanäng do hado hõm doo —näng mä Jowãw Jesus ky n'aa hã.
John 3:16 in Nadeb 16 Tak'ëp badäk hahỹỹ hã habong do P'op Hagä Do kamahä̃n. Ti hyb n'aa taban'oo däg kän sét hadoo do ta T'aah, sahõnh hẽ ta hã h'yy ka'eeh do tabanesaa hẽnh ranahõm hyb n'aa, rabedëb had'yyt hyb n'aa hỹ pong jé P'op Hagä Do pa kä.
John 3:36 in Nadeb 36 P'op Hagä Do T'aah hã h'yy ka'eeh doo, edëb had'yyt da P'op Hagä Do pa hỹ pong jé. Nabuj keh'ũũm doo, ta hã h'yy kana'eeh doo, dooh da t'ĩĩ hẽnh raboo bä. Rahob had'yyt hẽ da nesaa doo, P'op Hagä Do an'oo bä —näng mä Jowãw kyyh.
John 12:47 in Nadeb 47 Dooh ỹ tado bä hã ỹ ky nadah'eeh do ky n'aa etyy doo. Ỹ wén hyng babä, nesaa do ỹ ky n'aa etyy do jawén nado badäk hahỹỹ hã habong do sa hã. Ỹ wén hyng ỹ bed'ëëp hyb n'aa nesaa do mahä̃nh.
Acts 3:26 in Nadeb 26 Ti m' taky hado kän: —Ta t'aah P'op Hagä Do ganyy wät jawén paa bä, pooj jé tamejũũ bë wë, bë taky n'aa edëng hyb n'aa, bë tah'yyb wareem hyb n'aa nesaa do bë moo bok do mahä̃nh.
Acts 11:1 in Nadeb 1 Ti m', Jesus mejũũ doo, Jesus hã h'yy ka'eeh do Judah häj n'aa bä habok do na-ããj hẽ raky n'aa napäh Judah buuj nadoo do na-ããj hẽ ragadoo do P'op Hagä Do panyyg.
Acts 11:18 in Nadeb 18 Ti m' ramaa napäh bä m' Peed her'oot doo, dooh m' ranabuuj gedo boo bä kä. Ti m' radu doo P'op Hagä Do raj'aa etsë. Hahỹỹ da m' sa kyyh: —Judah buuj nadoo do hã na-ããj hẽ P'op Hagä Do anoo ta hã rah'yy kawapëën, ta hã rah'yy ka'eeh hyb n'aa, edëb had'yyt do ragadoo hyb n'aa kä P'op Hagä Do pa —näk mä sa kyyh.
Romans 3:24 in Nadeb 24 Ti hado né paawä, bag hẽnh P'op Hagä Do banoo baad sahõnh hẽ rabahado padëëk hỹỹ kä ta matym gó, tak'ëp ji wë taky enyym do hyb n'aa, Kristo Jesus ër hyb n'aa dajëp do hyb n'aa ër tedëëb wät do hyb n'aa nesaa do mahä̃nh.
Romans 5:6 in Nadeb 6 Bë hegãã, P'op Hagä Do h'yyb däng do noo gó, ër nahaja bä ër daaj hẽ ër kedëëb bä, Kristo dajëp nesaa do moo heb'ooh do sa hyb n'aa.
Romans 5:8 in Nadeb 8 Tii d' nado P'op Hagä Do hã! Hahỹỹ da P'op Hagä Do metëëh ër takamahä̃n doo: Kristo dajëp ër hyb n'aa, nesaa do ër bahadoo nä noo gó.
1 Corinthians 15:9 in Nadeb 9 Sa yd jé had'os do ỹỹh, Jesus mejũũ do sa mahang. Dooh paawä ỹ ramaneëëj bä Jesus mejũũ doo, P'op Hagä Do karapee ỹ rejãã do paa hyb n'aa.
Ephesians 3:8 in Nadeb 8 Sahõnh hẽ P'op Hagä Do karapee sa yd jé had'os do né paawä ỹỹh, P'op Hagä Do anoo hã ỹỹ, Judah buuj nadoo do sa hã ỹ maher'oot hyb n'aa Kristo tak'ëp ky enyym doo, tak'ëp kabaj'aa do ky n'aa. Dooh ji haja bä baad ji h'yy kadawuung bä Kristo wë hanäng do hã. Jããm hẽ ta uuh hã ji h'yy kadaw'uuh, tak'ëp ta bahä̃nh baad tabahadoo do hyb n'aa.
1 Timothy 1:13 in Nadeb 13 P'ooj ub ta hã ỹ ky n'aa rejã né paawä, ta karapee ỹ no n'aa maso né paawä, ỹ rejã né paawä sa hã, Jesus Kristo ỹ tat'yyd mehĩĩn, dooh ta hã ỹ h'yy kae nä bä do hyb n'aa, dooh ỹ h'yy ganyy nä bä P'op Hagä Do t'aah tado bä do hyb n'aa.
1 Timothy 3:1 in Nadeb 1 Te hub né hẽ hahỹỹh: Jé karẽn pé ta h'yyb gó Jesus hã h'yy ka'eeh do sa wahë n'aa, sa hagã n'aa tabahadoo hyb n'aa, baad ub né tii.
1 Timothy 4:9 in Nadeb 9 Te hub né hẽ ta tii. Taw'ããts hẽ sahõnh hẽ ky daheeh.
2 Timothy 2:11 in Nadeb 11 Te hub né hẽ hahỹỹh: Kristo hyb n'aa ji dajëb bä, ta sii ji baboo däk da.
Titus 3:8 in Nadeb 8 Te hub né hẽ ta ti ỹ her'oot doo. Ti hyb n'aa, ỹ karẽn baad had'yyt hẽ mamet'ëëg ta ti ỹ her'oot doo, baad hadoo do P'op Hagä Do hã h'yy ka'eeh do ramoo boo had'yyt hyb n'aa. Baad né hẽ ta ti kametëëk do ky n'aa sahõnh hẽ badäk hahỹỹ hã habong do sa hã.
Hebrews 7:25 in Nadeb 25 Ti hyb n'aa, baad tabahajaa tedëëb bä ta hyb n'aa P'op Hagä Do wë hah'ũũm doo. Awäd had'yyt hẽ, sa hyb n'aa taky n'aa etsẽẽ hyb n'aa.
1 John 3:5 in Nadeb 5 Bë hapäh né hẽ, Jesus bahyng wawẽẽ hẽ nesaa do ji moo wät do tabado hõm hyb n'aa. Dooh nesaa do ta hã.
1 John 3:8 in Nadeb 8 Nesaa do moo heb'ooh doo, Dijab karapee tii. Tii d' ji wén hapäh sahõnh hẽ tadu dahäng noo gó Dijab moo hew'ëët né hẽ ta ti nesaa doo. P'op Hagä Do T'aah ewäd hyng wawẽẽ hẽ tagawatsiig hõm hyb n'aa Dijab moo wät doo.
1 John 4:9 in Nadeb 9 Hahỹỹ da P'op Hagä Do metëëh ji hã ji takamahä̃n: Ta T'aah sét had'op do tamejũũ ër mahang, hỹ pong jé ji awäd had'yyt hyb n'aa ta hyb n'aa.
1 John 5:11 in Nadeb 11 Hahỹỹ da ta T'aah ky n'aa P'op Hagä Do metëëh ji hã: Ta T'aah hyb n'aa ji h'yyb tym tabed'ëëp, hỹ pong jé ta sii ji awäd had'yyt hẽ hyb n'aa.
Revelation 5:9 in Nadeb 9 Tii bä kä, papuuj ky n'aa kä rejäm kän, B'éé T'aah hã rama ejäm doo. Hahỹỹ da sa kyyh: “Õm né ti radaj'ëëp do paah. A majyyw me ta säm mets'ẽẽ hõm P'op Hagä Do wë, ajyy, ỹỹj sahõnh hẽ panaa uuh, ajyy, ỹỹj sahõnh hẽ sa kyyh her'oot do uuh, sahõnh hẽ häj n'aa babuj uuh, sahõnh hẽ né hẽ badäk hahỹỹ bä habong do uuh. A karapee mabag'ããs do rabahado padëëk man'oo bä, P'op Hagä Do ër h'yy kaha'eeh do wë ramoo bok, ta hã rahyb n'aa jew'yyk man'oo bä. Badäk hahỹỹ bä rabag'ããs da man'oo bä. Ti hyb n'aa, õm né ti tak'ëp hyb n'aa jawyg däk doo, kapõõs do hã kerih do magado däk hyb n'aa, ta ky n'aa jaw'yyk do heen n'aa ta hã ketsaa do mabado hõm hyb n'aa”, näk sa kyyh.
Revelation 21:5 in Nadeb 5 Tii b' tabagã tyng n'aa jó hasooh do ky hadoo: “Sahõnh hẽ papuuj däk ỹ an'oo bä”, näng. Ti taky hadoo hã ỹỹ: “Merii sahõnh hẽ hahỹ õm ỹ maher'ood wät doo. Te hub né hẽ hahỹ ỹ her'oot doo, tahajaa ji ky dahé bä”, näng.
Revelation 22:6 in Nadeb 6 Tii bä ããs ky hadoo hã ỹỹ: “Te hub né hẽ sahõnh hẽ mahapäh doo, mamaa napäh doo, tahajaa ji ky dahé bä. Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo, P'op Hagä Doo, ta ky n'aa rod h'yyb mahũũm do tamejõ wät ta ããs, nayyw hẽ hawät do ta karom sa hã tametëëh hyb n'aa”, näng ããs kyyh hã ỹỹ.