1 Corinthians 9 in Nadeb

1 Nepäh bë wób hã Jesus mejũũ do see ỹ do bä? Dooh ta wób mejũũ pé hã ỹỹ. Dooh g'eeh Jesus Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do ỹ hapëë wäd matym ỹỹ me? Hëp ỹ n'aa nado g'eeh Jesus hã bë h'yy kae däg kän?

2 Jesus mejũũ do heh'äät ub ỹ nado bä paawä ta wób sa hã, bë hã kä Jesus mejũũ do né hẽ ỹỹh. Bë hã né hẽ ji hapäh Kristo mejũũ do né hẽ ỹỹh. Hëp ỹ n'aa Jesus hã bë h'yy kae däk do hyb n'aa.

3 Hahỹỹ da ỹ ky gadoo, hã ỹ hedoo do Jesus mejũũ do nado ỹỹh, hanäk doo:

4 Dooh g'eeh ãã haja bä bë hanaa ãã gado bä ãã waa, ãã karẽn bä paawä?

5 Dooh g'eeh taw'ããts hẽ tado bä, ãã karẽn bä paawä, ãã rahadaa bä ji ỹỹm Jesus hã h'yy ka'eeh doo, Jesus mejũũ do wób rabad'oo doo da? Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hỹỹj, Peed na-ããj hẽ rabad'oo doo da?

6 Jããm hẽ g'eeh ỹỹh, Béh-Nabéh daheeh, ãã waa säm hã moo bok doo?

7 Dooh warahén ta daaj hẽ hep'aak pé ta waa! Ta sii moo wät do ti hep'aak. Joom danäh hã ẽnh? Ny hadoo do g'eeh joom danäh rananoo pé ta joom ag nepóh péh? B'éé hag'ããs doo ẽnh? Ny hadoo pé ti b'éé hag'ããs do rananoo pé ta masããh bii gamyyj neëëk péh?

8 Panyyg gó ỹ her'ood wät doo, ỹ had'yyt hẽ nado ti her'oot. Mosees ky n'aa jaw'yyk doo gó tii da né hẽ takerih.

9 Hahỹỹ da Mosees ky n'aa jaw'yyk doo: “Taw'ããts hẽ ji anoo tiriig uuh tabawa booj yb hã, tiriig tahes'ooj hõm do ta moo me. Dooh ji noo maw'yyd däg bä tanawa hyb n'aa.” Jããm hẽ booj yb hyb n'aa g'eeh P'op Hagä Do mejũũ ta tii?

10 Ër hyb n'aa nado g'eeh ti taher'oot tii? Ỹỹ. Ër hyb n'aa né hẽ ta ti takerii däk. Booj yb takyyk doo me k'ããts wapën doo, joom ag tahes'ooj hõm do na-ããj hẽ, ramoo bok bä ragahëën joom ag uuh.

11 Ti hadoo ẽnh ãã hã. P'op Hagä Do Sahee hã hana do bë h'yyb gó ãã ejoom hõm do hadoo. Ta bahä̃nh däg bë edoo däk, bë hanaa ãã gahëën bä hỹỹ kä ãã waa hedoo doo, ãã saroor hedoo doo?

12 Ta wób bë mahang Jesus ky n'aa ma mehetëk doo, ta tii hã bë masa. Taw'ããts hẽ nado g'eeh ti sa bahä̃nh ãã bë masaa paawä? Ti hadoo né hẽ, dooh noo gó ãã daab yb bä bë hã. Dooh. Hejooj né paawä ta ti ãã hã, ãã gadoo sahõnh hẽ ãã hã hejoonh doo, Kristo ky n'aa hanäm do ãã nahewaat hyb n'aa.

13 Dooh g'eeh bë hapëë bä, P'op Hagä Do tób n'aa hẽnh ramanaa do waa uuh ta yt moo heb'ook do ragadoo sa waa pan'aa? Ti hadoo ẽnh P'op Hagä Do hã rama ejuu do tyng hã moo b'ook doo. P'op Hagä Do hã kan'oo däk do uuh sa tä.

14 Ti hadoo ẽnh Jesus ky n'aa hanäm do ma mehetëk do hã. Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do mejũũ, sa hã ma mehet'ëëk do hanaa ragadoo sa waa hedoo doo, sa saroor hedoo doo.

15 Ti hado né paawä, dooh ta tii hã ỹ daab yb bä. Dooh na-ããj hẽ ta ti ỹ erii bä, ta tii hã ỹ bë masa hyb n'aa. Ỹ h'yy gadajang, bag hẽnh Jesus ky n'aa ỹ maher'oot do hyb n'aa. Dooh ỹ gahëën péh. Taw'ããts hẽ paawä ỹ dajëp ta ti ỹ h'yy gadajang do rado hõm do pooj jé.

16 Dooh ỹ haja bä ỹ h'yy kasabé bä Jesus ky n'aa hanäm do ỹ maher'oot do hã. P'op Hagä Do ỹ tamejũũ ỹ maher'oot hyb n'aa. Tak'ëp baad nado hã ỹỹ, ta ky n'aa ỹ naher'ood bä ta wób sa hã.

17 Ỹ karẽn do hyb n'aa tado bä paawä ta ky n'aa ỹ her'oot doo, tii bä ỹ haja paawä ỹ gahëën bä ta säm. Dooh ti hyb n'aa tado bä. Ỹ P'op Hagä Do mejũũ do hyb n'aa, hã ỹ tabanoo do hyb n'aa ta ky n'aa ỹ wén her'oot ta ky n'aa.

18 Ny hadoo ta säm hã ỹỹ? Jããm hẽ hahỹỹ kä ta säm: Ỹ tsebé doo, bag hẽnh Jesus ky n'aa hanäm do ỹ maher'oot do hyb n'aa. Ta ky n'aa hanäm do ỹ panäk bä, ỹ ma metëëk bä, dooh ỹ gahëën bä ỹ ramasa doo, dooh na-ããj hẽ ỹ mejõ bä ỹ ramasa, ỹ haja né paawä ỹ mejõ bä Jesus mejũũ do ỹ bahadoo do hyb n'aa.

19 Dooh ajyy hỹỹ kä hã ỹ mejũũ péh, sa hanaa ỹ ganadoo do hyb n'aa. Ti hadoo né hẽ, daj ỹ hẽ ỹ kan'oo däk, sahõnh hẽ sa karom ỹ bahadoo hyb n'aa, hajõk Jesus wë ỹ manaa hyb n'aa paawä.

20 Hahỹ ỹ hanäng pé tii: Judah buuj mahang ỹ awäd bä, sa da hado däk ỹỹh, Kristo wë ỹ manaa hyb n'aa Judah buuj. Judah buuj ky n'aa jaw'yyk do tamanejõ né paawä hã ỹỹ, sa ky n'aa jaw'yyk do ỹ ky daheeh, Judah buuj ky n'aa jaw'yyk do ky dah'eeh do wób Kristo wë ỹ manaa hyb n'aa.

21 Judah buuj nadoo do Mosees ky n'aa jaw'yyk do nahapäh do mahang ỹ awäd bä, sa da hadoo ỹ bahadoo, Jesus wë ỹ manaa hyb n'aa ta tii. Dooh P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do ky nadaheeh do ỹ ado bä ti hyb n'aa. Kristo ky n'aa jaw'yyk do ỹ ky dahé had'yyt hẽ.

22 Baad h'yy ganehot nä do sa hã, sa da ked'oo né ỹỹh, baad rah'yy kadaw'uuh hyb n'aa Jesus hã. Sahõnh hẽ ta wób rababok doo da, ti ked'oo né ỹỹh, sa wób Jesus wë ỹ bed'ëëp hyb n'aa.

23 Sahõnh hẽ ta tii da ỹ wén d'oo, Jesus ky n'aa hanäm do kah'ũũm hyb n'aa, baad hadoo do ta hã hana do ỹ gadoo hyb n'aa sahõnh hẽ ta ti ky dah'eeh do sa nemuun.

24 Bë hapäh né hẽ, ratsyym kasä̃ bä kä, sahõnh hẽ rawaj'aa né hẽ paawä, jããm hẽ sét hẽ gadoo ta säm, pooj jé kajaa doo. Taw'ããts hẽ bë waj'aah do hadoo j'aa ketsë do wajaah doo da, ta säm bë gadoo hyb n'aa P'op Hagä Do hanaa.

25 Sahõnh hẽ tsyym kas'ỹỹ kar'ẽẽn doo, baad rahyb n'aa matakëë. Tii d' rawén d'oo, j'aa ketsë do soog n'aa ragadoo hyb n'aa, karejã né paawä ti nayyw hẽ. Ëër kä, ër wén hyb n'aa matakëë, nahänh do säm ër gadoo hyb n'aa.

26 Ti hyb n'aa daap wajaah do nahado ỹỹh. Kep'uuk do daap hẽ hetuu do nahado ỹỹh.

27 Dooh. Hã ỹỹ hẽ ỹ ketuu hadoo, hup ỹỹ ỹ taky daheeh hyb n'aa. Tii da hã ỹỹ hẽ baad ỹ wén kan'yyh, ỹỹ kä ta säm ỹ nahasõg hõm hyb n'aa, ta wób sa hã ỹ maher'ood wät, ỹ ma met'ëëg wät do jawén paa bä Jesus ky n'aa hanäm doo.