Matthew 27 in Kenyang

1 Nɛ́yí nɔ́kɔ́, bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ bǒbati ɛtɔk báchɔ́kɔ betí betí báká ɛyɔŋ ɛ́mɔt ɛnyǔ bábhɔ́ŋɔ́ bɛkʉ bɛ mángwáy Yesu.

2 Báchyɛ́ ɛyɔŋ bɛ mángwɔ́t yi. Bafyɛ́ yi ngɛm amɔ, básɔ́t bárɔ́k ntá Páílet, mmu Rom anɛ achí nyaka gɔ́bhanɔ atú Judɛ́ya mpok yɔ.

3 Júdas mmu átí Yesu ághók nɔ́kɔ́ bɛ́ bábhɔŋ bɛway Yesu nɛdǐ kɛbhɔ nɛ́jwí yi antɨ ɛ̌ti ɛpɔ̌ndak ɛnɛ yi ákʉ́. Asɔt nkáp silbha bɛbhɔ́k ɛsa nsɛm byo anɛ báchyɛ́ yí antí Yesu arɔk bɛ́kɛ́mɛ ntá bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ bǒbati ɛtɔk.

4 Ágháká nɔ́kɔ́ bɛsí ɛbhap arɛm bɛ, “Nkʉ-bɛbʉ́ ndu ntí mmu anɛ ábhɨ́kɨ́ kʉ yɛ̌nyɨŋ, kpatɛ bátwɔ̀ way yi.” Bákɛ́mɛ yí bɛ, “Ɛyɔ ɛ́yɨ́ŋɨ́ bhɛsɛ́ ná? Ɛsɔŋɔri ɛyɛ kɛ ɛ́chí.”

5 Júdas aták nkáp wu amɨk amɛm ɛkɛrákap Mandɛm, afú arɔk asuri.

6 Bǒbati bachiǎkap Mandɛm bárɔ́k bábwɔ́pti nkáp wu, bárɛ́m bɛ, “Nkáp anɛ chí nkáp manoŋ nɛ ɛbhé ɛyɛsɛ ɛ́bhɨ́kɨ́ ka bɛ mánchɛ́m nkáp manoŋ nɛ anɛ́ ɛkɛrákap Mandɛm.”

7 Báká nɔ́kɔ́ ɛyɔŋ ɛ́mɔ́t, básɔt nkáp wu bárɔ́k bákú nɛbhʉɛ́rɛ́mɨk ntá ngoko bɛte ndu bɛ́bhɛ́mɛ nɔkɔ mankɔ.

8 Ɛ̌ti ɛyɔ kɛ̌ bó bábhʉɛ́t bɛ́bhɨ́ŋɨ nɛbhʉ́ɛ́rɛ́mɨk wu bɛ́ Mmɨkɨ́ Manoŋ kpátɛ̌ ɛchɔŋ.

9 Ɛ́fákárí nɔ́kɔ́ ɛnyu ɛyɔ, ɛnyɨŋ ɛnɛ ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Mandɛm Jeremáya árɛ́mɛ́ nyaka ɛ́fú tɛtɛp. Jeremáya arɛm nyaka bɛ, “Básɔ́t bɛbhɔ́kɔ́ nkáp ɛsa nsɛm byo, manyǔ nkáp anɛ mbɔk bo Israɛl bághɔ́ bɛ ákway bɛ́chyɛ́ ntá mmu anɛ ati yi.

10 Bákú mmɨk ntá ngoko-bɛte nɛ nkáp ɛ́rɛ, nkúbhɛ́ mbɔ ɛnyu Mandɛm ághátí nyaka mɛ nkʉ.”

11 Bárɔ́ŋ nɔ́kɔ́ ntá Páílet nɛ Yesu, ate bɛsí bhi. Páílet abhɛ́p yi bɛ, “Wɔ kɛ ɔ́chí nɛ́ Mfɔ bo Israɛl?” Yesu akɛmɛ yi bɛ, “Ɛ́chí mbɔ ɛnyu ɔ́rɛ́mɛ́.”

12 Bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ bǒbati ɛtɔk bábhó bɛ́bhát yí barak amʉɛt, kɛ abhɨ́kɨ́ kɛmɛ yɛ̌ ɛyɔŋ.

13 Ɛ́kʉ́ Páílet arɛm ntá yi bɛ, “Ɔpú ghók nɔ́ bɛyǎ mɛnyɨŋ ɛbhɛ́n bárɛ̀m bɛ́ ɔkʉ?”

14 Kɛ Yesu akɛrɛm yɛ̌nyɨŋ. Ɛ́kʉ́ gɔbhánɔ abhak maknkay tontó.

15 Gɔ́bhanɔ abhɔ̌ŋ nyaka ɛpɨŋ bɛ yɛ̌ntɨkɨ mmíɛ́, ndǔ mpok Ɛpǎ Nɛkɨŋɨ, ǎfɛrɛ mǔkɛnɔŋ amɔt anɛ bo báyàŋ yí ámfɛ́rɛ́.

16 Mpok yɔ, mǔkɛnɔŋ amɔt anɛ bo báré rɨŋɨ ɛ̌ti barak anɛ yí áré kʉ, abhak ɛkɛrɛ́kɛnɔŋ. Aka nnyɛ́n bɛ́ Barábas.

17 Bɛyǎ bhó báchɛ́mɛ nɔ́kɔ́ ɛkɛt Páílet betí ɛbhɔ, abhɛ́p bɔ́ bɛ, “Agha bǎyáŋ mɛndɔ́ ándɔ́k, Barábas kɛ chí Yesu, anɛ bábhɨ̀ŋɨ bɛ́ Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò?”

18 Páílet arɨ́ŋɨ́ nyaka sayri bɛ́ bǒbati bo Israɛl bákɛm Yesu bárɔ̌ŋ ntá yi nɛ yi chi ɛ̌ti mpabhamɨ́k.

19 Ɛ́fákárí nkwɔ́ bɛ, ɛnɛ́ Páílet áchɔ́kɔ́ bɛ́táŋ Yesu, ngɔrɛ́ ywi ató mmu ntá yi nɛ ɛyɔŋ bɛ, “Dɔ̌ mmu wu ándɔ́k. Achi chak. Ngɔ kɛnɔ́ ɛkɛ́n kɛ́re sɔŋɔri mɛ ɛ̌ti yi ndǔ bɛti ɛbhɛ́n bɛ́fʉɛ́rɛ́.”

20 Mpok yɔ nɔ, bǒbati bachiǎkap nɛ bǒbati ɛtɔk báré ghati bɛyǎ bhó abhɛn báchí arɛ́ bɛ́ bákɛ́ rɔ bɛbhɛp Páílet ándɔ́ chí Barábas ándɔ́k, anchyɛ bɛtaŋ bɛ mángwáy Yesu.

21 Ɛ́kʉ́ Páílet apɛt abhɛ́p bɔ́ bɛ, “Ndǔ bǒbhɛn bati apay, anɛ bǎyáŋ ndɔ́ ándɔ́k chí agha?” Bábɨ́k bɛ, “Barábas!”

22 “Nkʉ́ yi nɛ Yesu mmu bábhɨ̀ŋɨ bɛ́ Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò?” Bɔ́ mankɛm bábhó bɛ́bɨ́k bɛ, “Dɛm mángó yi ndǔ ɛkotákátí!”

23 Kɛ Páílet abhɛ́p bɔ́ bɛ, “Ntɨkɨ ɛbɛ́ptí ndak yi ákʉ́?” Bɔ́ mankɛm bápɛ́t bábhó bɛ́bɨ́k bɛ, “Dɛm mángó yi ndǔ ɛkotákátí!”

24 Páílet ághɔ́ nɔ́kɔ́ bɛ́ yí ǎchɔŋti chí mpok nɛ bɛ́ ɛbyɔk ɛ́bho bɛ́kwɛ́n, arɛm mántwɔ́ yí nɛ manyiɛp ndǔ ɛnyɨŋ. Asɔt manyiɛp amɔ aso amɔ amɛm bɛsí bɛyǎ bǒbhɔ andɛm nɔkɔ bɛ, “Mɛ mbɨ́kɨ́ bhɔ́ŋ amɔ ndǔ nɛwú mmu nɛ. Nɛwú ɛni nɛ́yɨ́ŋɨ́ chí bhé!”

25 Bɔ́ mankɛm bákɛ́mɛ bɛ, “Dɔ manoŋ ami ámbák bhɛsɛ́ antí, nɛ bɔ̌ bhɛsɛ́!”

26 Páílet afɛrɛ yɛ Barábas mmǔ bo Israɛl nɛ bǒbati bhap báyàŋ yi amfɛrɛ. Achyɛ ɛyɔŋ bɛ́ batɛmɛ́ nɛnu mándɛn Yesu nɛ ɛ́kpá, mánsɔt yí, mándɔk, mángó ndǔ ɛkotákátí.

27 Batɛmɛ́ nɛnu Páílet básɔ́t Yesu bárɔ́k amɛm áchá ywi nɛ yí, batɛmɛ́ nɛnu báchák mankɛm ndǔ ɛká batɛmɛ́ nɛnu ɛyap bátwɔ́ nkwɔ́ bákáp Yesu.

28 Báyók nkú yi amʉɛt, básɔ́t nkú chu báfyɛ́ yí amʉɛt.

29 Básɔ́t bɔ̌batábhɛ́nɔk nsɛ̌nsé mánɨ́ mbɔ ntá kɛfɔ báfyɛ́ yí antí, básɔ́t ɛnɔkɔfú báfyɛ́ awɔ́nɛm aywi. Bábhó bɛ́tɛ́p mánɛ́n bɛsí ɛbhi máŋɔkɔ nɔkɔ yí bɛ, “Acha mfɔ bo Israɛl, kɛnókó kɛ́chí ɛkɛ ɛta!”

30 Bákʉ́ nɔ́kɔ́ nɔ́, bápáti yí batiɛ́ amʉɛt, báfɔ́ŋɔ ɛnɔk ɛyɔ yi awɔ bákɛ́bhɛ bɛdɛpti yi anti nɛ yɔ.

31 Bápɔbhɛ nɔkɔ bɛyɔkɔ yi, báfɛ́rɛ nkú chu yi amʉɛt, básɔ́t ayi yímbɔŋ bákɛ́mɛ yi amʉɛt. Básɔ́t yɛ yi bárɔ́k bɛgo ndǔ ɛkotákátí.

32 Ɛnɛ́ báfú ɛkɛt Páílet bárɔ̀ŋ, bátɛ́mɛri mmu ɛtɔk Sírene fú ambi anɛ áká nnyɛ́n bɛ́ Símun. Bájirɛ yí ápɔ́kɔ́ ɛkotákátí Yesu.

33 Bárɔ́k ɛbhak ɛnɛ́ bábhɨ̀ŋɨ bɛ́ Golgóta, nɔ́ chi “Nɛbhʉɛt Ɛnkɔ́nti.”

34 Arɛ́, batɛmɛ́ nɛnu básɔ́t ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛ́nɛn mbɔ mbʉ̌nya, báfyɛ́ ndǔ mmɛm báchyɛ́ yí ányú. Ághókótí nɔ́kɔ́ mɔ́, akɛ ka mɛ́nyú yɛ̌ ndu báyàŋ nyaka bɛ yi anyu mɔ.

35 Básɔ́t Yesu bágó ndǔ ɛkotákátí. Batɛmɛ́ nɛnu abhɛn bágó yi ndǔ ɛkotákátí, bágʉɛ́p ɛbháŋá bɛ́rɨ́ŋɨ ɛnyǔ bábhɔ́ŋ bɛ́kɔ́rɛ ndɛn ɛyi bɛ yɛ̌ntɨkɨ mmu wap ambɔŋ amɔt.

36 Báchɔ́kɔ yɛ amɨk mámbabhɛri nɔkɔ yí.

37 Básɨŋ ɛnyɨŋ ɛnɛ Yesu ákʉ́ kɛ bágò yí ndǔ ɛkotákátí, ndǔ ɛbhɔ́k ɛnɔk. Bágó ɛbhɔ́k ɛnɔk ɛyɔ ndǔ ɛko amfay ntí aywi. Ɛnyɨŋ básɨ́ŋ arɛ́ ɛ́bhák bɛ, “Nɛ́ chí Yesu, Mfɔ bo Israɛl.”

38 Bágó ngɛ́bhɛ́ ntantaŋ amɔt ndǔ ɛyi ɛkotákátí ɛbhe awɔ́nɛm Yesu. Bákʉ́ ɛnyu ɛ́mɔ́t nɛ achák ɛbhe awɔghɔ yi.

39 Bo abhɛn báfʉɛrɛ fʉɛt, bághaka nyaka arɛ mánte, mámɔk nɛ bati, mánsɔkɔti yi nɛ mándɛmɛ nɔkɔ bɛ,

40 “Wɔ mmu ɔ́kway mɛmokoti ɛkɛrákap Mandɛm, nɛ ɔ́nte yɔ́ ndǔ manywɔp arat! Pɛmɛ́ mmʉɛt ɛyɛ mbák ɔchí Mmɔ Mandɛm! Fú ndǔ ɛkotákátí sɛp amɨk sɛ́ngɔ́!”

41 Bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ batɔŋ ɛbhé Mandɛm nɛ bǒbati ɛtɔk báré way nkwɔ yi, mándɛmɛ nɔkɔ bɛ,

42 “Ápɛ̀mɛ nyaka bo báchák, kɛ apú kway bɛpɛmɛ mmʉɛt yi! Pú yí achi Mfɔ bo Israɛl? Ámfá ndǔ ɛkotákátí ansɛp amɨk, chɔŋ sɛ́noko yi.

43 Asɨ́kɨ́ ntɨ nɛ Mandɛm. Mandɛm ampɛmɛ yi nɛ́nɛ mbák ǎyaŋ bɛpɛmɛ yi, mbɔnyunɛ arɛm bɛ achi Mmu anɛ áfú ntá Mandɛm.”

44 Baghɛ́p abhɛn bágó ndǔ ɛbhap bɛko mbɔ yí, báré so yí nkwɔ́ nɛ nsɔk ɛnyu ɛ́mɔ́t.

45 Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ nkárɛ́nká byo nɛ ɛpay nɛ ngósí, ɛjuri ɛ́kwɛ́n ɛtɔk ɛnkɛm. Ɛbhák kpátɛ nkárɛ́nká ɛ́rát nɛ ngósí.

46 Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ mbɔ nkárɛ́nká ɛyɔ ɛ́rát nɛ ngósí, Yesu abɨk arɛm bɛ, “Ɛli, Ɛli, lama sabatani?” Nɔ́ chi, “Mandɛm wa, Mandɛm wa, ndaká yí ɔ́fɛ́rɛ́ ntí nɛ mɛ?”

47 Mbɔk bo abhɛn báté kɛ́kwɔ́t báyɨ̀ŋɨ, bághók nɔ́kɔ́ ndǔ Yesu ábɨ́kɨ́ ɛnyu ɛyɔ, báré rɛm nɛ batɨ bɛ, “Ǎbhɨ̀ŋɨ Ɛláija!”

48 Ntɛmɛ́ nɛnu amɔt ajɛt tɛ́mté arɔk asɔt ɛkuchá fofok asɛbhɛ ndǔ ɛchyɛ́ mmɛ́m, asɔt akpaŋ anti mɔ́nɔk, asá amfay ntá Yesu, bɛchyɛ yi anyu.

49 Kɛ abhɛ́nɛ́fú báré rɛm bɛ, “Dɔ̌ yi sɛ́ngɔ́ mbák Ɛláija ǎtwɔ̀ bɛpɛmɛ yi!”

50 Yesu abɨk ndɔŋ achak, arɔ ɛfóŋó yi awɔ́ Mandɛm.

51 Nkúbhɛ́ mpok yɔ, ɛkát ɛnɛ ɛchi amɛm ɛkɛrákap Mandɛm ɛ́ghárɛ bɛbhɔk bɛpay bɛfu amfay bɛghaka amɨk. Mmɨk anyɨkɨsi, kɛtárábhɛ́ kɛ́rákáti.

52 Manɛm ánɛ́nɛ, Mandɛm akʉ bɛyǎ bo Mandɛm abhɛn mǎnáŋ bágú nyaka bapɛtsɛm ndǔ nɛpɛ́m.

53 Báfú amɛm manɛm ayap, nɛ Yesu ápɛ́rɛ́ nɔ́kɔ́ nsɛm ndǔ nɛpɛ́m, bo Mandɛm bhɔ bárɔ́k Yerúsalɛm. Bɛyǎ bho bághɔ́ bhɔ.

54 Mǔngo batɛmɛ́ nɛnu nɛ batɛmɛ́ nɛnu abhɛn bachi nɛ yi bábhàbhɛri Yesu bághɔ́ nɔ́kɔ́ ndǔ mmɨk ányɨ́kɨ́sí, bághɔ́ mɛnyɨŋ bɛ́chák ɛbhɛn bɛ́fákárí. Bɛchay bɛ́kɛ́m bhɔ tontó. Bábhó bɛrɛm bɛ, “Achí mbʉ Mmɔ Mandɛm tɛtɛp!”

55 Bɛyǎ baghɔrɛ́ bábhák arɛ nkwɔ. Abhɛn bákòŋo nyaka Yesu bɛfu tɛ atú Gálili mánkwak nɔkɔ yi, babhak téé, nɛkɔ nɛsiɛ, mámkpɔkɔ nɔkɔ.

56 Mbɔk baghɔrɛ́ bhɔ bábhák María mmɔ̌ ɛtɔk Mágdala, nɛ María nnɔ Jems nɛ Josɛ́f, nɛ María ngɔrɛ́ Sɛbɛdi, nnɔ Jems nɛ Jɔ̌n.

57 Mmǔ nkáp amɔt afǔ nyaka ɛtɔk Arimátia. Aka nnyɛ́n bɛ Josɛ́f. Abhak nkoŋo Yesu amɔt. Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ beku,

58 arɔk ntá Páílet bɛ anchyɛ bɛtaŋ amfɛrɛ ɛrɛnɛ Yesu ndǔ ɛkotákátí. Páílet achyɛ ɛyɔŋ bɛ́ mámfɛ́rɛ́ Yesu ndǔ ɛkotákátí manchyɛ yi.

59 Josɛ́f asɔt yɛ Yesu anɛ́p nɛ ɛ́síɛndɛn nkɔ.

60 Josɛ́f abhɔ̌ŋ nyaka nnɛm nɛkɔ ɛnɛ́n yi átɛ́mɛ́ ndǔ sɛtárɛ́bhɛ́. Arɔk abhɛmɛ Yesu ndǔ nnɛm ɛni nɔ. Abɨŋɨri yɛ ɛrɛm ntay áchók nnyǔ nnɛm, agurɛ.

61 María, mmɔ̌ ɛtɔk Mágdala nɛ María achák, bábhák kɛ́kwɔ́t chɔ́kɔ́ mánjɨŋɨ nɔkɔ nnɛm.

62 Nɛ́yí nɔ́kɔ́, ndǔ nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt bo Israɛl, bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ bǒnkwɔ Fárisi bárɔ́k bátɛ́mɛri Páílet.

63 Bárɛm bɛ, “Ɛta, sɛ́bhɨ́kɨ́ re ghɔkɔntɨk bɛ mmǔ nsé wu arɛm nyaka bɛ ndǔ manywɔp arat yi ǎpɛtnsɛm ndǔ nɛpɛ́m.

64 Ɛ́rɨ yɛ bɛ ɔ́nchyɛ́ ɛyɔŋ bo mandɔk mambabhɛri nɔkɔ nnɛm ɛni kpátɛ manywɔp arat amfʉɛt. Bakoŋo bhi bákway bɛrɔŋ mángɛp yi mámpɔkɔ, mándɔk, mámbo yɛ bɛghati bho bɛ yi apɛtnsɛm ndǔ nɛpɛ́m. Nɛ mbák ɛ́mfákárí nɔ́, nsé yap yɔ ǎchɔŋti mɛnyɨŋ ancha nsé anɛ mbɨ.”

65 Páílet arɛm bɛ, “Yɨŋɨ batɛmɛ́ nɛnu nɔ. Sɔt ka bhɔ́ mándɔ́k mámbábhɛ́rí nɔ́kɔ́ nnɛm mbɔ ɛnyǔ bǎyaŋ.”

66 Bárɔ́ yɛ barɔk báfyɛ́ ɛrɨŋ ndǔ ntay, nɛ bárɔ bɔ arɛ bɛ mambabhɛri nɔkɔ nnɛm.