Mark 6 in Kenyang

1 Yesu afa atú ɛtɔk ɛyɔ apɛtnsɛm ɛtɔk ɛyi Násárɛt. Bakoŋo bhi bárɔ́k nɛ yi.

2 Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ ndǔ nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt bo Israɛl, arɔk ɛkɛrɛ́ nɛnɨkɨ́mʉɛtí, abho bɛtɔŋ bo Ɛyɔŋ Mandɛm. Bɛyǎ bho bábhák arɛ́. Bághókó nɔ́kɔ́ mɛnyɨŋ ɛbhɛn yi átɔ̀ŋ, bɛyǎ bhap bábhak maknkay. Ɛ́kʉ báré bhɛp bɛ, “Aré fú fá nɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛnkɛm? Ntɨkɨ ɛnyǔ nɛrɨŋɨ́ndak nɛ́ báchyɛ́ yi? Ná yi ákʉ̀ mɛnyɨŋɨ́ maknkay ɛbhɛ́n?

3 Pú mmɔ̌ nchwɛ̌ mɛnɔk nɛ? Pú mmɔ̌ María nɛ? Pú yi achí manɔ́ Jems, nɛ Júdas nɛ Símun? Pú bɔ̌máyi abhɛn baghɔrɛ́ bachí fá nɛ bhɛsɛ́?” Ɛkʉ́ bare byak yi byak.

4 Afɔ̌ kɛ Yesu árɛ́mɛ́ ntá yap bɛ, “Bo báchyɛ̀ ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Mandɛm kɛnókó yɛ̌ntɨkɨ ɛbhak. Ndiɛrɛ ɛtɔk ɛyi nɛ ndǔ nnɛrɛ́kɛt ywi, kɛ bápú chyɛ yi kɛnókó.”

5 Ɛkʉ Yesu kɛkʉ mɛnyɨŋɨ́ maknkay arɛ́, ɛ́bhɨ́kɨ́fʉɛt chí nɛnyaŋa anɛ yi ányáŋá amɔ amʉɛt mpǎy bǒmame, abú bhɔ́.

6 Yesu abhak maknkay mbɔnyunɛ bǒ ɛtɔk ɛyi bábhɨ́kɨ́ bhɔŋ nɛka nɛ yi. Yesu are kɔ ndǔ bɔ̌bɛtɔk abhɛn bachi kɛkwɔt, antɔŋ nɔkɔ bho Ɛyɔŋ Mandɛm.

7 Abhɨŋɨ yɛ bakoŋo bhi bati byo nɛ apay ató nɛfí, bati apay apay. Achyɛ bhɔ́ bɛtaŋ bɛbok bɛfóŋó bɛbʉ́bɛbʉ.

8 Asɛmti bhɔ́ bákɛ́ pɔkɔ yɛ̌nyɨŋ ndǔ nɛkɔ ɛnap, ɛ́bhɨ́kɨ́fʉɛt chí ntɛ́m. Yí bákɛ́ pɔkɔ nɛnyíɛ́, nɛ yɛ̌ bɛbhǎ-nɛkɔ, nɛ yɛ̌ chi nkáp.

9 Yí mámfyɛ́ nkwɔbhánya kɛ bákɛ́ pɔkɔ ndɛn ɛ́chák.

10 Nɛ aghati bhɔ bɛ, “Yɛ̌ntɨkɨ ɛtɔk ɛnɛ́ básíɛptí bhe arɛ́, bák ká amɛm ɛkɛt ɛ́mɔt kpátɛ mǎndɔ ɛtɔk ɛyɔ.

11 Nɛ mbák bǎchwɔp ɛtɔk kɛ bo kɛsyɛpti bhe nɛ maŋák nɛ bɔ́ kɛka bɛghok ɛnyɨŋ ɛnɛ bǎghàti bhɔ, fá ká arɛ́. Nɛ bǎpɛrɛ fá arɛ́, kwɛt ka mfok anɛ achi bhe bɛkak. Chɔŋ ɛyɔ ɛ́mbak mbɔ ntísiɛ ndǔ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ bɔ́ bákʉ́.”

12 Bárɔ́ yɛ bárɔ́k, mángati nɔkɔ bho Ɛyɔŋ Mandɛm bɛ bɔ́ mántɨ́knsɛm ndǔ bɛbʉ́ bhap.

13 Báre bok bɛyǎ bɛfóŋó bɛbʉ́bɛbʉ, nɛ mángwati nɔkɔ bɛyǎ bǒmame nɛ bawɛt ólif mámbu nɔkɔ bhɔ.

14 Mfɔ Hɛ́rɔd aghók ɛ̌ti mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛnkɛm, mbɔnyunɛ bo mánáŋ bárɨŋɨ nyaka nnyɛ́n Yesu mbǎnkɛm. Mbɔk bárɛ̀m nyaka bɛ, “Jɔ̌n Njwiti kɛ ápɛ́rɛ́nsɛm ndǔ nɛpɛ́m. Ɛ̌ti yɔ kɛ̌ yi ábhɔ́ŋɔ́ bɛtaŋ bɛkʉ mɛnyɨŋɨ́ maknkay.”

15 Kɛ abhɛ́nɛ́fú bɛ, “Chí Ɛláija.” Báchák bárɛ́m bɛ, “Ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ amɔt anɛ tɛ nyaka”

16 Kɛ mbák chí Hɛ́rɔd, ághókó nɔ́kɔ́ ɛ̌ti Yesu arɛm bɛ, “Chí Jɔ̌n anɛ ndɛ́mɛ́ nyaka bɛ mámkpɔ́t ntí ywi kɛ ápɛ́rɛ́nsɛm ndǔ nɛpɛ́m.”

17 Ɛfakari nyaka bɛ Hɛ́rɔd achyɛ ɛyɔŋ, bákɛ́m Jɔ̌n, bagwɔt, nɛ báfyɛ́ yi ɛkɛrɛ́kɛnɔŋ ɛ̌ti Hɛródias, ngɔrɛ́ mɔ́mayi Fílip anɛ yí áfɔ́ŋɔ́, ábháy.

18 Jɔ̌n ǎghati nyaka Hɛ́rɔd bɛ, “Ɛbhé ɛyɛsɛ bo Israɛl ɛ́bhɨ́kɨ́ ka bɛ ɔ́nsɔt ngɔrɛ́ mɔ́mayɛ ɔmbay.”

19 Ɛ̌ti yɔ, Hɛródias afyɛ́ Jɔ̌n antɨ, nɛ are yaŋ bɛrɛm mángwáy yi, kɛ yi kɛbhɔŋ mbi.

20 Hɛ́rɔd are cháy bɛway Jɔ̌n mbɔnyunɛ arɨ́ŋɨ́ nyaka bɛ Jɔ̌n achi chak nɛ nyáŋá bɛsí Mandɛm. Yɛ̌ndu ɛnyɨŋ ɛnɛ Jɔ̌n árɛ̀m ɛ́fyɛ̀ nyaka yi ɛbyɔk antɨ abhɔ̌ŋ maŋák bɛghok Jɔ̌n.

21 Nywɔp nɛ́mɔt, Hɛródias abhɔ́ŋ mbi. Hɛ́rɔd anak ɛpa ndǔ bɛtɨk nywɔbhɛ́ nɛbhe ɛni. Abhɨŋɨ manɛ́m bǒ ɛtɔk, nɛ bǒ bagho, nɛ batɛmɛ́ nɛnu, nɛ manɛ́m bo Gálili.

22 Mmɔ̌ Hɛródias anɛ mɔ́ngɔrɛ́ arɔk ndǔ ɛpǎ ɛyɔ, abhɛ́n nɛbhɛ́n ɛnyu ɛnɛ́ Hɛ́rɔd nɛ mankɔ̌ bhi bábhɔ́ŋɔ́ bɛyǎ maŋák. Hɛ́rɔd arɛm ntá mɔ́ngɔsɔ́ŋ wu bɛ, “Ghatí mɛ, yɛ̌ ɔ́yàŋ yi, chɔŋ nchyɛ́ wɔ.”

23 Ayɨkɨ bɛyǎ ndɔŋ ntá yi bɛ, “Chɔŋ nchyɛ́ wɔ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɔ́yàŋ nchyɛ́ wɔ, yɛ̌ chí ɛbhakátɔk ɛya ɛ́mɔt.”

24 Ngɔsɔ́ŋ wu arɔk ntá nnɔ, abhɛ́p yi bɛ, “Mma, ndɛ́m mfɔ ánchyɛ mɛ yi?” Nnɔ yi bɛ, “Ntí Jɔ̌n Njwiti.”

25 Ngɔsɔ́ŋ wu apɛtnsɛm áyák ntá mfɔ arɛm bɛ, “Chiɛ́ mɛ ntí Jɔ̌n Njwiti amɛm nchán myákátí nɛ, nɛ́nɛ!”

26 Hɛ́rɔd apɔp! Kɛ ɛ́bé yí mmʉɛt bɛkʉ ɛnyu ɛ́chák ɛ̌ti nɛyɨkɨ anɛ yí áyɨ́kɨ́ bɛsí mankɔ̌ bhi.

27 Tɛ́mté wu, Hɛ́rɔd ató mbabhɛri ywi amɔt nɛ ɛyɔŋ bɛ́ ándɔk ántwɔ nɛ ntí Jɔ̌n. Arɔk, afɛrɛ ntí ywi amɛm ɛkɛrɛ́kɛnɔŋ,

28 atwɔ́ nɛ wu amɛm nchán myákátí, barɔk bachyɛ ntá mmɔ̌ Hɛródias. Asɔt, arɔk achyɛ ntá máyi.

29 Bakoŋó Jɔ̌n bághókó nɔ́kɔ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛ́fákári, bárɔk basɔt ɛrɛnɛ́ Jɔ̌n, barɔk babhɛmɛ.

30 Bǒnto báfú ndǔ nɛkɔ ɛnɛn Yesu átó bhɔ bápɛtnsɛm ntá yi, bágháti yi ɛ̌ti mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɔ́ bákʉ nɛ ɛbhɛn bátɔ́ŋɔ́ bho.

31 Bɛyǎ bhó bátwɔ̀ nyaka mándɔk nɔkɔ ɛnyunɛ́ Yesu nɛ baghɔkɔ́ bhi bábhɨ́kɨ́ bhɔŋ yɛ̌ ɛpok mɛnyiɛ nɛnyíɛ́. Ɛ́kʉ arɛm ntá yap bɛ, “Sɛ́ndɔ́k ndǔ nɛbhʉɛt anɛ achi kpák bɛ mǎnjwémʉɛt mandú.”

32 Báfa yɛ báre rɔ́ŋ amɛm áchwí ndǔ nɛbhʉɛt anɛ yɛ̌ mmu achak apu.

33 Bɛyǎ bhó bághɔ́ ndu bɔ́ bárɔ̀ŋ. Bárɨ́ŋɨ bɛ́ chí Yesu nɛ bǒbhi bhɔ, nɛ bárɨŋɨ nɛbhʉɛt anɛ bárɔ̀ŋ. Bɛyǎ bho báfú ndǔ bɛtɔk nɛ bɛtɔk, báfa nɛ bɛkak, bárɔk ntiɛ́t ntiɛt, báre noŋ bɔ ambɨ.

34 Mpok Yesu áfú amɛm áchwi, aghɔ́ ngɛ́mtay bho. Ntínso nɛ́kɛ́m yi nɛ bhɔ mbɔnyunɛ bachi nyaka ndǔ ɛsɔŋɔri, nkwak ti, mbɔ bághɔ́ŋɔmɛ́n anɛ ábhɨ́kɨ́ bhɔŋ mbabhɛri. Abho yɛ bɛ́tɔŋ bhɔ bɛyǎ mɛnyɨŋ.

35 Ɛnɛ́ mpok áfʉ̀ɛt běku ɛbhɔ, baghɔkɔ́ bhi bárɔ́k ntá yi barɛm bɛ, “Nywɔp nɛ́naŋ nɛrɔŋ nɛ nɛbhʉɛt anɛ sɛchi-nɛ arɛ́ chi ɛbhɨ.

36 Ghatí bǒbhɛn mándɔ́k ndǔ bakɨ nɛ bɔ̌bɛtɔk abhɛn báchí fá kɛkwɔt manku ɛnyɨŋ mɛnyiɛ.”

37 Yesu akɛmɛ bhɔ́ bɛ, “Bě babhɔŋ, chyɛ̌ ká bhɔ nɛnyíɛ́ mányíɛ́.” Kɛ bábhɛ́p yí bɛ, “Ɔ̌yáŋ sɛ́ndɔ́k sɛ́nku nɛnyíɛ́ nɛ nkáp anɛ nkʉ bɛ́tɨk ányìɛ ndǔ bataŋ ánɛn sɛ́chíɛ bǒbhɛn?”

38 Yesu abhɛ́p yɛ bhɔ́ bɛ, “Bǎbhɔŋ bɛkpkɔkɔ́ brɛt afɔ mɛ́ní? Dɔ́k ká byo.” Bábyó nɔ́kɔ́, bárɛm bɛ, “Bɛkpɔkɔ́ brɛt bɛ́tay nɛ nsi ɛ́pay.”

39 Yesu aghati bhɔ bɛ mámfyɛ́ bho ndǔ bakwɔ́, mánkʉ bɔ manchɔkɔ amɨk ndu tákɔ.

40 Báchɔ́kɔ yɛ amɨk ndǔ barɔ́ŋ, ndǔ bakwɔ́ bɛsa bɛ́tay nɛ bɛsa bɛ́pay nsɛm byo.

41 Yesu asɔt yɛ bɛkpɔkɔ́ brɛt bhɔ bɛtay nɛ nsi ɛpay. Ayoŋ amɨ́k amfay. Achyɛ bakak ntá Mandɛm, abho bɛ́bɔ́kɔ́ti brɛt wu anchyɛ nɔkɔ ntá baghɔkɔ́ bhi bɛ mánkɔ́rɛ́ nɛ nsi ntá bɛyǎ bǒbhɔ.

42 Yɛ̌ntɨkɨ mmǔ wap anyíɛ́ kpát ajwi.

43 Baghɔk Yesu mányókóti nɛnyíɛ́ ɛnɛn nɛ́rɔ́bhɛ́. Nɛ́jwí bɛkay byo nɛ bɛpay.

44 Mpǎy babhakanɛm abhɛn manyíɛ́ brɛt wu nɛ nsi ɛyɔ abhak mbɔ nka ɛtay.

45 Ɛ́bhɨ́kɨ́ tat, Yesu aghati baghɔkɔ́ bhi bɛ mándɔ́k mǎnchwe amɛm áchwí, mampe nnyɛ́n manjambɨ Bɛtsáida, ndǔ ɛbhě manyu ɛchak. Yímbɔŋ arɔp ansɛm bɛkʉ bɛyǎ bǒbhɔ mángúrɛ́.

46 Ágháti nɔ́kɔ́ bhɔ bɛ, “Mǎnkɔ sayri”, arɔ akó amfay njiɛ ndu mɛnɨkmʉɛt.

47 Ɛnɛ́ mpok ánáŋ árɔ́ŋɔ́ beku bhɔ, áchwí ábhak nɛntɨ manyu, Yesu abhak ɛbhɨ aywǐnti.

48 Yesu aghɔ́ ndu ɛ́bè baghɔkɔ́ bhi mmʉɛt mɛ́nók áchwi ɛ̌ti mbʉ́ɛ́p anɛ áfù bhɔ́ ambɨ. Bɛfʉɛt nkárɛ́nká ɛ́rát bɛghaka nkárɛ́nká ɛtandat betí, abho bɛkɔ amfay manyu ankoŋo nɔkɔ bhɔ. Arɔk kpát ɛrɔp kɛkwɔt bɛfʉɛt bhɔ.

49 Bághɔ́ nɔ́kɔ́ ndǔ yi ákɔ̀ anyɛ́n átwɔ̀, bɛ́cháy bɛ́kɛ́m bɔ́ tontó. Bábho bɛbɨk, mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Chí ɛfóŋó-ngú! Chi ɛfóŋó-ngú!”

50 Bɔ́ mankɛm bághɔ nyaka yi, bɛcháy bɛ́kɛm bhɔ. Tɛ́mté wu, Yesu afyɛ́ bhɔ ntɨ arɛm bɛ, “Chi mɛ, bǎkɛ́ chay!”

51 Áchwé nɔ́kɔ́ amɛm áchwí, mbʉ́ɛ́p wu ákwɛn. Bɛchay bɛ́kɛ́m bɔ́ tontó.

52 Yɛ̌ndu Yesu ádɨ́k nyaka nka bho ɛtay nɛ bɛkpɔkɔ́ brɛt, bɔ kɛjwimɛm ndǔ ɛnyǔ mmu yi achi. Bɔ́ kɛnɛnɛ batɨ̌ yap amɛm.

53 Yesu nɛ baghɔkɔ́ bhi mánáŋá nɔ́kɔ́ bɛpe manyu, bákó ɛbhɨ, atú Gɛnɛ́sarɛt. Básɛt áchwí wap.

54 Nɛfú báfú amɛm áchwi, bo bárɨ́ŋɨ bɛ́ Yesu achi arɛ.

55 Ntiɛt ákwɛ́n atú ɛtɔk ɛyɔ ankɛm ndu bápɔ̀kɔ bǒmame ndǔ bɛ̌sák ɛbhap mándɔk nɔkɔ mbǎŋ ɛnkɛm ɛnɛ bághókó bɛ́ Yesu achí arɛ́.

56 Yɛ̌ntɨkɨ nɛbhʉɛt anɛ yí áchwɔ́bhɛ́ ndǔ bɔ̌bɛtɔk, nɛ yɛ̌ chi amɛm bɛtɔk bɛgho nɛ amɛm bakɨ, báré pɔkɔ́ bǒmame ndǔ mbaŋ ɛnɛ bo báchɛ̀m mbɔ nɛfísiɛ, mánɨk nɔkɔ mʉɛt bɛ yi andɔ bǒmame mantɔk yɛ̌ chi nkokoŋ ndɛn yi. Nɛ yɛ̌ntɨkɨ mmu anɛ ánú átɔ́kɔ́ nkokoŋ ndɛn Yesu, ataŋ.