Mark 14 in Kenyang

1 Ɛ́rɔp manywɔp apay ndu mɛ́nyiɛ Ɛpǎ Nɛkɨŋɨ ndu bɛ́tɨk nɛfɛrɛ Mandɛm áfɛ́rɛ́ bo Israɛl ndǔ kɛsɛm amɛm ɛtɔk Íjip, nɛ Ɛpǎ Brɛt anɛ ábhɨ́kɨ́ bhɔŋ yís. Bo bati bachiǎkap Mandɛm nɛ batɔŋ ɛbhé Moses báre yaŋ mbi bɛkɛm Yesu bhɛ́sɛ́ bhɛ́sɛ́ mangway.

2 Báre rɛm bɛ, “Sɛ́kɛ́ kɛm yi mpok ɛpa mbɔnyunɛ bo bákway bɛ́chyɛ ɛsɔŋɔri.”

3 Yesu abhak ɛtɔk Bɛ́tani, amɛm ɛkɛt Símun anɛ ánáŋ ámé nyaka ɛbhaŋákwa. Ɛnɛ́ yi ányìɛ nɛnyíɛ́ arɛ́, ngɔrɛ́ amɔt atwɔ́ nɛ ɛsáyrí ɛ́kpɛ́mɛ́ bawɛrɛ́riɛp amɛn áyá nkáp. Mɔ́ngɔrɛ́ wu asiɛ́p ɛmɨ ɛ́kpɛ́mɛ́ bawɛt ɛyɔ, apɨkɨri mɔ anti Yesu.

4 Ɛkʉ mbɔk bo abhɛn bachi arɛ chɔkɔ bábéntɨ tontó, mándɛmɛ nɔkɔ nɛ batɨ bɛ, “Mɔ́ngɔrɛ́ nɛ ǎchɔ̀ŋti bawɛrɛ́riɛp amɛn ndaká yí?

5 Bákway mbʉ bɛ́ti mɔ anchyɛ nkáp anɛ́ áyá ɛ́chá nkáp anɛ nkʉbɛtɨk ányiɛ ndǔ mmiɛ, mánsɔt nkáp wu mánchyɛ ntá bachɛ́bhɛ́ bho.” Bǒbhɔ bábho bɛji mɔ́ngɔrɛ́ wu.

6 Kɛ Yesu arɛm bɛ, “Dɔ̌ ká yi. Ndaká yí bǎsɔŋɔri yi? Akʉ mɛ ɛrɨ́tí ɛnyɨŋ.

7 Bachɛ́bhɛ́bho báchí nɛ bhe mpoknkɛm. Yɛ̌ntɨkɨ mpok anɛ mmu ákɔ́ŋɔ́, ánkwák bhɔ. Kɛ mpú bhak chɔŋ nɛ bhe mpoknkɛm.

8 Akʉ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ yi ábhɔ́ŋɔ́ mbi bɛkʉ ntá ya. Awátí mɛ nɛ bawɛrɛ́riɛp kɛ mpok bɛ́bhɛ́mɛ mɛ ankwáy.

9 Dɨŋɨ́ ká tɛtɛp bɛ yɛ̌ntɨkɨ ɛbhak ɛnɛ́ bághàti Mbok Ndɨ́ndɨ́ ndǔ mmɨk nkɛm, chɔŋ bo mándɛm ɛ̌ti ɛnyɨŋ ɛnɛ́ mɔ́ngɔrɛ́ anɛ ákʉ́.” Nɛ ndǔ bo bárɛ̀m ɛ̌ti ɛnyɨŋ ɛnɛ́ yi ákʉ́, chɔŋ mántɨ́k nɔkɔ yi.

10 Júdas Iskariɔt achi nyaka mmǔ amɔt ndǔ nkwɔ baghɔk Yesu bati byo nɛ apay. Afuɛ́t arɔk ntá bǒbati bachiǎkap ndu bɛti Yesu ntá yap.

11 Ághátí nɔ́kɔ́ bhɔ́ nkaysi yi, bábhɔ́ŋ maŋák. Báfyɛ́ bariɛp bɛ́chyɛ yi nkáp. Júdas abho bɛyaŋ yɛ mbi ndu bɛti Yesu ntá yap.

12 Ndǔ nywɔbhɛ́ mbɨ ɛnɛn Ɛpǎ Brɛt anɛ kɛbhɔ́ŋ yis, nɔ chi nywɔp ɛnɛn bɛway mɔ́nkwɔmɛn ndu bɛkʉ nɛnyíɛ́ Ɛpǎ Nɛkɨŋɨ, baghɔk Yesu bábhɛp yi bɛ, “Ɔ̌yaŋ sɛ́ndɔ́k sɛ́nkʉ nɛnyíɛ́ Ɛpǎ Nɛkɨŋɨ ntá yɛ fá?”

13 Ató baghɔkɔ́ bhi bati apay nɛ ɛyɔŋ bɛ, “Dɔ́k ká afɔ ndǔ ɛtɔk ɛgho. Arɛ́, chɔŋ mǎngɔ́ mmu anɛ ápɔ́kɔ́ ɛjɔ̌ manyiɛp. Koŋó ká yi.

14 Chwe ká ndǔ ɛkɛt ɛnɛ́ yi áchwe mǎngati mbɔŋɔ́kɛt bɛ, ‘Ɛtayɛsɛ́ ato bhɛsɛ́ sɛ́mbɛp wɔ bɛ, ɛkɛrɛ́ mankɔ ɛnɛ́ yi ábhɔ́ŋɔ́ mɛ́nyiɛ Ɛpǎ Nɛkɨŋɨ nɛ baghɔkɔ́ bhi arɛ́ ɛ́chi fá?’

15 Chɔŋ antɔ́ŋ yɛ be mɔ́kɛt anɛ áchɨ́kɨ́ amfay, ndǔ ɛkɛrɛ́mfáy. Yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ sɛ́yàŋ ɛ́chí amɛm. Toŋtí ká yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ arɛ́ ntá yɛsɛ.”

16 Baghɔk Yesu bhɔ bati apay bárɔk ɛtɔk ɛgho ɛyɔ. Bághɔ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ mbɔnyu Yesu ághati bhɔ, bákʉ nɛnyíɛ́ Ɛpǎ Nɛkɨŋɨ bábhʉrɛ.

17 Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ beku, Yesu atwɔ́ nɛ baghɔkɔ́ bhi bati byo nɛ apay báchɔkɔ mɛ́nyiɛ nɛnyíɛ́ ɛpǎ ɛyɔ.

18 Ɛnɛ́ mányìɛ nɛnyíɛ́, Yesu arɛm bɛ, “Dɨŋɨ́ ká tɛtɛp bɛ mmu ywɛka amɔt ǎti chɔŋ mɛ. Yí wu achi fá nɛ mɛ ǎnyiɛ nɛnyíɛ́ ɛnɛn.”

19 Ndak anɛ ákʉ́ batɨ ábé baghɔkɔ́ bhi amɛm, bábho bɛbhɛp Yesu amɔt amɔt bɛ, “Puyɛ̌ mɛ, pú nɔ?”

20 Akɛmɛ bhɔ bɛ, “Chi mmu amɔt ndǔ nkwɔ́ ywɛka batí byo nɛ apay. Yí nkwɔ ǎsɛ̀bhɛ awɔ amɛm nkúbhɛ́ ɛkpʉrɛ́ nɛnyiɛ ɛnɛ ɛ́mɔt nɛ mɛ.

21 Chɔŋ Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm ngú mbɔ ɛnyu Ɛkáti Mandɛm ɛ́rɛ̀m. Kɛ chɔŋ ɛ́mbɛp ɛ́ncha ntá mmu anɛ áti mɛ. Ɛ́rɨ nyaka bɛ́ bákɛ́ bhe yi wáwák.”

22 Ɛnɛ́ Yesu nɛ baghɔkɔ́ bhi mányìɛ nɛnyíɛ́, asɔt ɛkpɔkɔ́ brɛt akɛ́m awɔ́. Achyɛ bakak ntá Mandɛm abho bɛ́bɔ́kɔ́ti anchyɛ nɔkɔ bhɔ́ nɛ bɛyɔŋ ɛbhɛn bɛ, “Sɔt ka nyiɛ́. Nɛ́ chi mmʉɛ́t ɛya.”

23 Asɔt yɛ nkɔ́bhɛ́mɛ́m, áchyɛ́ nɔ́kɔ́ bakak ntá Mandɛm, abho bɛchyɛ ntá yap. Básɔ́t. Ntɨ anyǔ anchyɛ ntɨ.

24 Yesu arɛm yɛ bɛ, “Nɛ́ chi manoŋ ma. Ǎkʉ nku anɛ Mandɛm ányú nɛ bɔ̌bhi ántéé.

25 Nchí ghati bhe bɛ mpú pɛrɛ nyu mɛ̌mɛn, kpátɛ ɛwak ɛnɛ mɛ̌nyú mmɛ̌m bakɔ amɛm Kɛfɔ Mandɛm.”

26 Ndǔ ngwɛnti, Yesu nɛ baghɔkɔ́ bhi bákwáy nɛkwáy báchyɛ́ Mandɛm bakak. Báfú yɛ bákó amfay Njiɛ Mɛnɔk Ólif.

27 Bágháká nɔ́kɔ́ ndǔ Njiɛ Mɛnɔk Ólif, Yesu aghati bhɔ bɛ, “Chɔŋ bě mankɛm mǎmfɛrɛ ntí nɛ mɛ mbɔnyunɛ Ɛkáti Mandɛm ɛ́rɛ̀m bɛ, ‘Mandɛm ǎdɛp chɔŋ mbabhɛri bághɔ́ŋɔmɛ́n angʉɛ́p amɨk, nkwɔ́ bághɔ́ŋɔmɛ́n ántaka ɛbhɨ.

28 Kɛ Mandɛm ánáŋ ánkʉ́ mpɛ́tnsɛm ndǔ nɛpɛ́m, chɔŋ njambɨ atú Gálili, mǎntɛmɛri mɛ arɛ́.’”

29 Píta akɛmɛ bɛ, “Yɛ̌ bǒ mankɛm mámbʉ́ɛ́ wɔ, mɛ, mpú bʉɛ́!”

30 Yesu aghati Píta bɛ, “Nchí ghati wɔ bɛ, nkɔk apɛrɛ́ kok ndɔŋ ɛpay nkúbhɛ́ bɛti ɛbhɛn, chɔŋ ɔ́ndɛm ndɔŋ ɛ́rát bɛ ɔbhɨkɨ rɨŋɨ mɛ.”

31 Yɛ̌ nɔ, Píta arɛm nɛ ntɨ ɛni nɛnkɛm bɛ, “Yɛ̌ chí nɛwú, chɔŋ ngu nɛ wɔ. Mpú bʉɛ wɔ.” Baghɔk Yesu báchák mankɛm bárɛ́m ɛnyumɔt.

32 Yesu arɔk yɛ nɛbhʉɛt anɛ bábhɨ̀ŋɨ bɛ Gɛtsɛ́mani nɛ baghɔkɔ́ bhi. Arɛ́, aghati bhɔ bɛ, “Chɔkɔ́ ká fa, mɛ̌tɛn mmʉɛt ambɨ ndu mɛnɨkmʉɛt.”

33 Asɔt Píta nɛ Jems nɛ Jɔ̌n arɔk nɛ bhɔ́. Arɔp nsónso nɛ basɛ́mɛ́ antɨ.

34 Arɛm ntá yap batí arat bɛ, “Basɛ́mɛ́ ajwí mɛ antɨ mbɔ bɛ ǎway mɛ way. Chɔkɔ́ ká fá, mǎmbak pě nɛ mɛ.”

35 Arɔ bhɔ́ atɛ́n mmʉɛt ambɨ mandú. Akwɛn nɛ bɛsí amɨk, abho mɛnɨkmʉɛt, bɛ́ghɔ mbák ǎkway bɛ́fɛrɛ ɛsɔŋɔri ɛnɛ́ ɛ́chi yi ambɨ.

36 Ndu nɛnɨkɨ́mʉɛt ɛni arɛm bɛ, “Ɛta, Ɛtaya! Ɛnyɨŋ ɛnɛ́ ɛ́cha wɔ ɛ́pú. Kʉ nkɔ́p ɛsɔŋɔri ɛnɛ ámfʉɛ́t mɛ ansɛm nti. Kɛ ɛ́kɛ́ bhák mbɔ ɛnyǔ mɛ̌yáŋ, ɛ́mbák chi mbɔ ɛnyǔ ɔ́yàŋ.”

37 Afate yɛ, apɛtnsɛm ntá baghɔkɔ́ bhi abhɛn bati arat. Aghɔ bhɔ ndu bábhʉ̀rɛ kɛnɔ́. Aŋɛmɛ bhɔ́ abhɛp Píta bɛ, “Símun, bǎbhʉrɛ chi kɛnɔ́? Bǎpú kwáy bɛ́chɔkɔ pě yɛ̌ chí ndǔ nɛŋɔkɔ́ nywɔp nɛ́mɔ́t-ɛ?”

38 Aghati yɛ bhɔ bɛ, “Bák ká pě, mǎnɨk nɔkɔ mmʉɛt, bɛ́ nɛmɔ nɛ́kɛ́ dɛp be amɨk. Bǎbhɔŋ ntɨ, kɛ mmʉɛt apu bhe.”

39 Apɛt arɔ bhɔ́ arɔk anɨkmʉɛt ntá Mandɛm ɛnyumɔt mbɔ ndɔŋ anɛ mbɨ.

40 Apɛtnsɛm, aghɔ́ bhɔ bati arat ndu bápɛt bákwɛ́nɛ́ kɛnɔ́. Bápú kwáy nyaka bɛ́chɔ́kɔ pě ndǔ kɛnɔ́ kɛ́jwí bhɔ amɨ́k. Bɔ́ kɛrɨŋɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ bákway bɛghati yi.

41 Yesu arɔ bhɔ arɔk. Ápɛ́rɛ́ nɔ́kɔ́ nsɛm ndɔŋ anɛ ajwi ɛrat, arɛm ntá yap bɛ, “Bǎbhʉɛ́t bɛbhʉrɛ kɛnɔ́? Bǎbhʉɛ́t bɛ́ywěmʉɛrɛ? Ɛ́kway nɔ! Mpok akway anɛ bákɛm Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm mánchyɛ ntá bǒbɛbʉ́.

42 Faté ká, mmu anɛ átí mɛ anáŋ achi kɛ́kwɔ́t. Sɛ́ndɔ́k sɛ́ntɛ́mɛ́rɨ́ yi.”

43 Ɛnɛ́ Yesu abhʉɛ́t bɛrɛm nɔ nɛ baghɔkɔ́ bhi, ngɔ̌k aywi amɔt ndǔ abhɛn bati byo nɛ apay anɛ aka nnyɛ́n bɛ Júdas, achwɔp nɛ bɛyǎ bho. Bǒ bhɔ bábhák nɛ bɔakparɛnja nɛ nkɨ́k amɔ. Bǒbati bachiǎkap, nɛ batɔŋ ɛbhé Moses, nɛ bǒbati ɛtɔk kɛ̌ bátó nyaka bhɔ.

44 Júdas anáŋ achyɛ́ nyaka bhɔ ɛrɨŋ ɛnɛ ɛ́kwák bɔ mándɨŋɨ Yesu. Akʉ nɔ́, ndǔ ághátí bhɔ́ bɛ, “Mmǔ anɛ mɛ̌bhɛnɛ chɔŋ chí yi. Kɛ́m ká yi mǎndɔk nɛ yi bɛ ákɛ́ bʉɛ.”

45 Áchúɔ́bhɛ́ nɔ́kɔ́ ɛbhak ɛnɛ́ Yesu achi, arɔk akaka yi bɛ, “Ntɔŋ!” Abhɛnɛ yi.

46 Bǒ bhɔ barɔk *bákɛ́m Yesu bábáyti.

47 Kɛ mmu amɔt anɛ áchi kɛ́kwɔ́t, agwɔp akparɛnja ywi akpɔ́t atú nsɛm Mǔngo bachiǎkap Mandɛm chwát agʉɛp amɨk.

48 Yesu abhɛ́p bo abhɛn bátwɔ bɛkɛm yi bɛ, “Bátwɔ bɛkɛm mɛ nɛ bɔakparɛnja nɛ nkɨ́k mbɔ bɛ nchí ngɛ́bhɛ́ ntantaŋ?

49 Nchí nyaka nɛ bhe amɛm ɛkɛrákap Mandɛm nɛ́njí nɛnji ntɔŋ nɔkɔ, be kɛkɛ́m mɛ. Kɛ ɛchi ɛnyu ɛnɛ bɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ básɨ́ŋɨ́ amɛm Ɛkáti Mandɛm ɛ́mfú tɛtɛp.”

50 Afɔ̌ kɛ̌ baghɔkɔ́ bhi bárɔ́ yi bábʉɛ́.

51 Ɛsakámu amɔt abhak arɛ́ anɛ áchi nɛ ndɛn amʉɛt nɛ́nɛ́p. Are koŋo Yesu. Báyaŋ nyaka bɛkɛm yi,

52 kɛ abʉɛ́ ɛbhówɔ, ndɛn ayi arɔp bɔ́ amɔ.

53 Básɔt Yesu bárɔ́k ntá mǔngo bachiǎkap Mandɛm. Bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ bo batí ɛtɔk nɛ batɔŋ ɛbhé Moses báchɛm arɛ́.

54 Píta ǎkoŋo nyaka bhɔ ansɛm nɛkɔ nɛsiɛ, kpátɛ amɛm sɛnta mǔngo bachiǎkap Mandɛm. Arɛ́, arɔk achɔkɔ nɛ babhabhɛri angɔkɔ ngó angwaka nɔkɔ ngó.

55 Bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ bǒ ɛchɛmɛ́ bataŋá manyé bachak mankɛm báré yaŋ bo abhɛn bákway bɛbhat Yesu barak amʉɛt ɛnyu ɛnɛ́ bɔ́ bábhɔŋ mbi bɛway yi, kɛ bákɛ bhɔŋ yɛ̌ mbi.

56 Bɛyǎ bho bápú barak bábáy yi antí, kɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɔ́ bárɛ́mɛ́ kɛbhák ɛnyumɔt mbɔnyunɛ báchi nyaka bɛyɔŋ bɛyɔŋ.

57 Báchák báfáte yɛ básé nsé amʉɛt Yesu bɛ,

58 “Sɛ́ghok ndǔ yi árɛ̀m bɛ, ‘Chɔŋ mmokoti ɛkɛrákap Mandɛm ɛnɛ báté nɛ amɔ, nɛ bɛkʉ manywɔp arat, nte ɛ́chák ɛnɛ́ puyɛ̌ bo kɛ báté.’”

59 Yɛ̌ nɔ, bɔ́ nkwɔ́ kɛbhák ɛyɔŋ ɛ́mɔt.

60 Mǔngo bachiǎkap Mandɛm afaté bɛsí bo ɛchɛmɛ ɛyɔ abhɛ́p Yesu bɛ, “Ɔbhɨ́kɨ́ bhɔ́ŋ yɛ̌nyɨŋ bɛkɛmɛ ndǔ mɛnyɨŋ ɛbhɛn bǒ bhɛn bárɛ̀m bɛ ɔkʉ?”

61 Yɛ̌ nɔ́, Yesu achɔkɔ kpák, akɛrɛm yɛ̌nyɨŋ. Mǔngo bachiǎkap Mandɛm apɛt abhɛ́p yi bɛ, “Wɔ kɛ ɔ́chí Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò, wɔ kɛ ɔ́chí Mmɔ Mandɛm Mmu sɛ́bhɔ́ŋɔ́ bɛbɨti?”

62 Yesu akɛmɛ bɛ, “Chi mɛ, nɛ chɔŋ mǎngɔ Mmu anɛ áfú ntá Mandɛm chɔkɔ ndǔ ɛnɔk kɛnókó ɛbhe awɔ́nɛm Mandɛm bɛtaŋ mɛnkɛm. Chɔŋ mǎngɔ ndǔ Mmu anɛ áfú amfay átwɔ̀ amɛm nɛbháŋ.”

63 Yesu akɛmɛ nɔkɔ nɔ, mǔngo bachiǎkap wu akɛ́m ndɛn ɛnɛ́ ɛ́chi yímbɔŋ amʉɛt adak. Arɛm bɛ “Sɛ́pɛ́t sɛ́yàŋ batísiɛ́ mántwɔ́ mándɛ́m ɛnyɨŋ ɛnɛ yi ákʉ́ ndaká yí?

64 Bǎghok mɛnyɨŋ ɛbhɛn yi árɛ́mɛ́ ndu bɛ́tɔ̀ŋ bɛ́ ǎyɛnti mmʉɛt nɛ Mandɛm. Bǎkaysi bɛ yi? Báká ɛyɔŋ ɛ́mɔt bɛ mángwáy yi.”

65 Mbɔk ɛyap bábho bɛ́páti Yesu batiɛ́ amʉɛt. Básɔt ndɛn bágwɔt yi amɨ́k. Báre dɛpti yi mándɛm nɔkɔ bɛ, “Ghatí bhɛsɛ! Agha ádɛ́bhɛ́ nɔ́ wɔ?” Babhabhɛri básɔt yi. Ndu bárɔ̀ŋ, mándɛpti nɔkɔ yi.

66 Ɛnɛ́ Píta ábhʉɛ́t amɛm sɛnta mǔngo bachiǎkap Mandɛm, ngɔrɛ́ bɛtok aywi amɔt arɔk ɛbhak ɛnɛ Píta achi.

67 Ághɔ́ nɔ́kɔ́ yi ndǔ áwàk ngó, ayɨŋɨ yi dǐǐ arɛm bɛ, “Wɔ nkwɔ́ ɔchí mbʉ́ nɛ Yesu mmu Násárɛt-nɛ.”

68 Píta ataŋa, arɛm bɛ, “Mbɨ́kɨ́ rɨŋɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɔ́rɛ̀m. Mbɨ́kɨ́ rɨŋɨ ntí nɛ nnɛt arɛ́.” Arɛm nɔkɔ nɔ, afa arɔk ate ndǔ nyǔbha ɛnɛ sɛnta, nkúbhɛ́ mpok ɛyɔ nnɛ́m nkɔk akók.

69 Ngɔrɛ́ bɛtok wu aghó yi arɛ́, apɛt abho bɛrɛm ntá bo abhɛn báchi arɛ téé bɛ, “Mmǔnɛ achi mmǔ ywi nkwɔ.”

70 Píta apɛt ataŋa. Ɛ́bhɨ́kɨ́ tat, bo abhɛn báté arɛ́ nɛ Píta bárɛm ntá yi bɛ, “Sayri sayri, ɔchí mmǔ ywi amɔt mbɔnyunɛ wɔ nkwɔ́ ɔchí mmu Gálili!”

71 Ndɔŋ ayɔ, Píta arɛm bɛ, “Mandɛm ántɛ́msí mɛ mbák mɛ̌sɛ̀ chi nsé! Mbɨ́kɨ́ rɨŋɨ mbɔ̌ŋ mmú anɛ bǎrɛ̀m nɔ ɛ̌ti yi!”

72 Nkúbhɛ́ mpok ayɔ, nnɛ́m nkɔk akók ndɔŋ anɛ́ ajwí ɛ́pay. Píta atɨk ndǔ Yesu ághátí yi bɛ, “Nkɔk apɛrɛ́ kók ndɔŋ ɛpay, chɔŋ ɔ́ndɛm ndɔŋ ɛrat bɛ ɔbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ mɛ.” Agbɔkɔ kɛbhɔ, are di.