Luke 7 in Kenyang

1 Yesu anáŋá nɔ́kɔ́ bɛtɔŋ bo mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛnkɛm, afa apɛtnsɛm ɛtɔk Kapɛ̌naum.

2 Mǔnti nkwɔ batɛmɛ́ nɛnu bǒ Rom amɔt achi nyaka arɛ́. Mǔbɛtok aywi anɛ yi aré kɔŋ áre me. Arɔp chi kɛkwɔt bɛ́gu.

3 Mǔnti wu ághókó nɔ́kɔ́ ndǔ bo bárɛ̀m ɛ̌ti Yesu, ató bǒbati bǒ Israɛl bɛ mánɨ́kmʉɛt nta yi bɛ ándɔ́k ámbú mǔbɛtok aywi.

4 Bárɔ́k ntá Yesu mánɨkmʉɛt nta yi nɛ nɛsɛptímʉɛt mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Ɛta, dɔ́k kwák mǔnti-nɛ. Achi mmu anɛ ákwáy bɛ́bhɔŋ nɛkwak.

5 Akɔŋ bǒ bhɛsɛ nɛ yímbɔŋ kɛ áté ɛkɛrɛ́ nɛnɨkɨ́mʉɛtí ɛyɛsɛ.”

6 Yesu are rɔ́ŋ nɛ bhɔ. Mpok bághaka kɛkwɔt nɛ ɛkɛt, mǔnti wu ató mamʉɛrɛ bhi bɛ́ mángátí Yesu bɛ, “Acha, kɛ́sɔŋɔri mmʉɛt bɛ́twɔ ndǔ ɛkɛt ɛya. Mbɨ́kɨ́ kway mmu anɛ ɔ́twɔ́ ɛkɛt ɛyi.

7 Yɛ̌ chi mɛmbɔŋ mbɨ́kɨ́ kaysi bɛ nkway bɛ́twɔ ntá yɛ. Chiɛ̌ chí ɛyɔŋ, chɔŋ mǔbɛtok wa antaŋ.

8 Nchí rɛm nɔ mbɔnyunɛ mɛ nkwɔ́ mbɔ̌ŋ bo abhɛn, mbák mángátí mɛ nkʉ ɛnyɨŋ, mbɔ̌ŋ bɛghok bhɔ. Nɛ mbɔ̌ŋ nkwɔ́ batɛmɛ́ nɛnu antɛnɛ ya abhɛn mbák ngátí bhɔ ɛnyɨŋ, bábhɔŋ bɛghok mɛ́. Yɛ̌ntɨkɨ mmu wap anɛ ndɛ́mɛ́ bɛ, ‘Dɔ́k’, ǎrɔŋ, nɛ yɛ̌ agha anɛ ndɛ́mɛ́ bɛ, ‘Twɔ́’, ǎtwɔ. Nɛ mbák ngátí mɔ̌bɛtok awa bɛ, ‘Kʉ ɛnyɨŋ ɛnɛ’, abhɔŋ bɛkʉ yɔ.”

9 Yesu ághókó nɔ́kɔ́ nɔ, abhak maknkay tontó. Ayibhiri mmʉɛt arɛm ntá bɛyǎ bo abhɛn bákòŋo yi bɛ, “Dɨŋɨ́ ká tɛtɛp bɛ, mbɨ́kɨ́ re ghɔ mmǔ Israɛl amɔt anɛ ábhɔ́ŋɔ́ nɛka nɛ mɛ mbɔ kɛnkɔ̌-nɛ.”

10 Mamʉɛrɛ́ abhɛn mǔnti wu átó bápɛtnsɛm ɛkɛt ɛyi, bághɔ́ bɛ mǔbɛtok ywi anáŋ ataŋ.

11 Ansɛm mpok, Yesu nɛ baghɔkɔ́ bhi báfá báre rɔŋ ɛtɔk Naín. Ngɛ́mtay bo báre rɔŋ nɛ bhɔ́.

12 Ndu bágháká antítɔk, bághɔ́ ndǔ bo bápɔ́kɔ́ ngú báfù ɛtɔk bɛrɔŋ bɛbhɛmɛ. Ngú wu abhak njaŋamɔ ntá máyi anɛ achí nyaka kɛ́nkwɛ́sɛ́. Tóntó bo ɛtɔk ɛyɔ báré koŋo nkɔ́kɔ́ngu.

13 Acha aghɔ́ nɔ́kɔ́ ngɔrɛ́ wu, ntínso nɛ́kɛ́m yi tontó, arɛm ntá yi bɛ, “Kɛ́pɛrɛ di.”

14 Arɔk, atɔk nkɔ́k anɛ́ bápɔkɔ ngú arɛ́. Bo abhɛn bápɔ́kɔ́ ngú báte. Yesu aghati ngú wu bɛ, “Ɛsakámu! Nchí ghati wɔ, faté.”

15 Tɛ́mté wu, afaté achɔkɔ chɔ́kɔ́, abho bɛrɛm kɛpɨ. Yesu asɔt yi achyɛ ntá máyi.

16 Bɛcháy bɛ́kɛ́m bo mankɛm abhɛn báchí arɛ́. Bábhó bɛbɨti Mandɛm mándɛmɛ́ nɔkɔ bɛ, “Ɛtaŋtí ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Mandɛm afú fá ndǔ nkwɔ́ ywɛsɛ! Mandɛm atwɔ bɛ́pɛ́mɛ bǒbhi!”

17 Mbok ɛ̌tí yi akɔ aghabhɛri mmɨk bo Judeya nkɛm kpát aghaka ndǔ bɛtɔk bɛchák ɛbhɛn bɛchi kɛkwɔt.

18 Mpok anɛ bakoŋó Jɔn Njwiti nkwɔ bághókó mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɛ́fàkari bágháti yi bɔ́ mɛnkɛm.

19 Abhɨŋɨ batí apay, ató ntá Acha bɛ mámbɛ́p yi bɛ, “Wɔ kɛ ɔ́chí Mpɛmɛ anɛ Jɔ̌n árɛ́mɛ́ bɛ ǎtwɔ, kɛ chi bɛ sɛ́bhɔŋ mɛnoŋ mmu achak?”

20 Bárɔ́k ntá Yesu bárɛm bɛ, “Jɔ̌n Njwiti ató bhɛsɛ́ bɛ sɛ́mbɛp wɔ bɛ, ‘Wɔ kɛ ɔ́chí Mpɛmɛ anɛ Jɔ̌n árɛ́mɛ́ bɛ ǎtwɔ, kɛ chi bɛ sɛ́bhɔŋ mɛnoŋ mmu achak?’”

21 Bátwɔ́ nɛ ntó ɛnɔ ntá Yesu mpok yi ábù bɛyǎ bho abhɛn bábhɔ́ŋɔ́ nyaka mame mɛnyu nɛ mɛnyu. Ǎbòk nyaka nkwɔ bɛfóŋó bɛbʉ́bɛbʉ mɛ́ndɔ nɔkɔ bho, ankʉ nɔkɔ manɛ́mámɨk mángɔ mbáŋ.

22 Akɛmɛ baghɔkɔ́ Jɔ̌n bɛ, “Pɛt ka nsɛm ghati Jɔ̌n mɛnyɨŋ ɛbhɛn bǎghɔ́ nɛ ɛbhɛn bághókó bo bárɛ̀m: Bǎghók nɛ bǎghɔ́ bɛ manɛ́mámɨk bághɔ̀ mbaŋ nɛ́nɛ, nɛ bakɛm báfáté bákɔ̀. Bǒ ɛbhaŋákwa bátáŋ nɛ babhók bághòk mbaŋ. Bawú bápɛtnsɛm ndǔ nɛpɛ́m nɛ bághàti bachɛ́bhɛ́bho Mbok Ndɨ́ndɨ́.

23 Nɛ ɛ́rɨ ɛcha ntá mmǔ anɛ ápú kwɛ́n ndǔ bɛbʉ́ ɛ̌ti mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛ̌kʉ̀.”

24 Bapɔkɔ́ ntó Jɔ̌n bhɔ bápɛ́rɛ́ nɔ́kɔ́ nsɛm, Yesu abho bɛrɛm ntá bɛyǎ bo abhɛn bárɔ́ŋɔ́ nɛbhʉɛt anɛ yi achi ɛ̌ti Jɔ̌n bɛ, “Mpok bǎrɔ̀ŋ nyaka awu amɛm baso, bǎrɔ́k bɛghɔ ntɨkɨ ɛnyǔ mmʉ? Bǎrɔk bɛghɔ mmu anɛ achi mbɔ ɛ̌nsɔ́manyiɛp ɛnɛ babhʉ́ɛ́p áfòk ɛ́nkwɛ́n ɛnɛ ɛbhe, ámfok ɛnkwɛn ɛbhe ɛ́chák kɛ?

25 Bǎrɔŋ nyaka amɛm baso bɛghɔ yi? Mmu anɛ afyɛ́ bɛrɨ́tí ndɛn amʉɛt kɛ? Bǒ abhɛn báfyɛ̀ mɛnyǔ ndɛn ɛbhɔ báchɔ̀kɔ chi amɛm bɛkírí-bafɔ!

26 Ghatí ká mɛ. Bǎrɔŋ nyaka amɛm baso bɛghɔ ntɨkɨ ɛnyʉ̌ mmu? Ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ? Ɛ́chi tɛtɛp. Kɛ dɨŋɨ́ ká bɛ mmu anɛ bǎghɔ́ achá ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ.

27 Jɔ̌n kɛ achi mǔntó anɛ basɨŋ nyaka amɛm Ɛkáti Mandɛm ɛ̌ti yi bɛ, Mandɛm arɛm bɛ, ‘Yɨŋɨ́, chɔŋ ntó mpɔkɔntó wa wɔ ambɨ, bɛ ángókó mbi ywɛ kɛ ɔ́ntwɔ.’

28 Nchí ghati bhe bɛ Jɔ̌n Njwiti achá yɛ̌ntɨkɨ mmu achak ndǔ abhɛn bágú nɛ abhɛn bachi nɛpɛ́m. Yɛ̌ nɔ́, yɛ̌ chí mmu anɛ apu yɛ̌nyɨŋ ndǔ mpǎy bho abhɛn Mandɛm achi nɛ bhɔ mbɔ Mfɔ wap, acha yi.”

29 Bo bághókó nɔ́kɔ́ ɛnyu yɔ, bɔ mankɛm nɛ babhɛbhɛ́ nkábhɛ́nti barɛm yɛ bɛ, nkaysi Mandɛm achi tɛtɛp. Barɛm ɛnyu yɔ, mbɔnyunɛ manaŋ baka nyaka nkwɔ bɛ́ Jɔ̌n anjwiti bhɔ́.

30 Kɛ bǒnkwɔ Fárisi nɛ batɔŋ ɛbhé Mandɛm bábhɨ́kɨ́ ka nyaka bɛ Jɔ̌n anjwiti bhɔ. Ɛnyu ɛyɔ, bábyak nkaysi anɛ Mandɛm abhɔŋɔ nɛ bhɔ.

31 Yesu arɔk ambɨ bɛrɛm bɛ, “Chɔŋ njɛnti mkpáká bho abhɛn ɛchɔŋ nɛ yi? Bachi mbɔ yi?

32 Báchí mbɔ bɔ̌ abhɛn báchɔ́kɔ́ nɛfí ɛsiɛ́. Kɛ mbɔk mámbɨŋɨ nɔkɔ abhɛnɛfu bɛ, ‘Sɛ́kwǎy bakwáy nɛbhay bɛ mǎmbɛn nɛbhɛ́n, kɛ bǎbhɨ́kɨ́ bhɛn. Sɛ́kwáy bakwáy nɛwú, kɛbhɔ bě kɛdi!’

33 Jɔ̌n Njwiti atwɔ nyaka antarɛ nɔkɔ nsay ndu mɛnɨkmʉɛt, nɛ mmɛ́m yi kɛnyu. Bě bǎre rɛm bɛ, ‘Ɛfóŋó ɛbʉ́bʉ ɛchi nɛ yi!’

34 Mpok Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm ntwɔ́, nde nyiɛ, nnyú nɔkɔ. Běka bǎre rɛm bɛ, ‘Ghɔ́ ká yi awu, nyiɛ̌ mɛnyɨŋɨ́nyíɛ́ nɛ nyǔmɛm. Mamʉɛrɛ bhi chi babhɛbhɛ́ nkábhɛ́nti nɛ bakʉ̌ bɛbʉ́ bachak!’

35 Kɛ dɨŋɨ́ ká bɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mmu anɛ ákɔ́ŋ mbi Mandɛm ákʉ̀ kɛ bɛ́tɔ̀ŋ bɛ nɛrɨŋɨ́ndak ɛnɛ́n nɛ́fú ntá Mandɛm nɛchi tɛtɛp.”

36 Ɛ́fákári bɛ mǔnkwɔ Fárisi amɔt abhɨ́ŋɨ́ Yesu bɛ ányíɛ́ nɛnyíɛ́ ɛkɛt yi. Yesu aka, arɔk, achɔkɔ are nyiɛ nɛnyíɛ́ nɛ yi.

37 Ngɔrɛ́ nɛkɔ amɔt anɛ achi nyaka ɛtɔk ɛyɔ, ághók bɛ Yesu ǎnyiɛ nɛnyíɛ́ amɛm ɛkɛt ɛnɛ́ mǔnkwɔ Fárisi wu. Asɔt ɛ́kpɛ́mɛ́ bawɛrɛ́riɛp arɔk arɛ́ nɛ yɔ.

38 Ate kɛ́kwɔ́t nɛ Yesu andi nɔkɔ kɛbhɔ. Babhɛsɛ mi are chɨtí bɛkak Yesu. Atɛp ntí amɨk antɛsɛ nɔkɔ bɛkak Yesu nɛ ɛmɛnɛ́nti yi, angwati nɔkɔ nɛ bawɛrɛ́riɛp.

39 Mǔnkwɔ Fárisi wu aghɔ nɔ́kɔ́ nɔ́, are kaysi amɛm ntɨ ɛni bɛ, “Mbɔ mmǔ-nɛ achi ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Mandɛm tɛtɛp, mbʉ arɨ́ŋɨ́ ɛnyǔ mmu anɛ ngɔrɛ́ anɛ átɔ̀k yi achi. Chí ngɔrɛ́ nɛkɔ.”

40 Kɛ Yesu abhɨŋɨ mǔnkwɔ Fárisi wu bɛ, “Símun, mbɔ̌ŋ ndak bɛ́ghati wɔ.” Símun akɛmɛ bɛ, “Ntɔŋ, dɔ́k ambɨ.”

41 Yesu abho yɛ̌ bɛ́tɛm nɛkay ɛnɛn bɛ, “Mmǔ amɔt apwɔ nyaka nkáp ntá bǒ batí apay. Amɔt akɛ́m yi bɛbhǎ nkáp byo. Anɛfú ɛbhǎ nkáp ɛ́mɔt.

42 Mmǔ wu abhɛ́p nkáp anɛ bákɛ̀m yi, kɛ yɛ̌ mmu wap kɛ kway bɛkɛmɛ anɛ́ yi ákɛ̀m. Afɔ̌ kɛ̌ yi afoŋori bhɔ́ mankɛm, afɛrɛ ntɨ ndǔ nkáp wu. Ghatí yɛ́ mɛ, ndǔ bati yap ápay, ntɨkɨ mmu ákway bɛkɔŋ mpwɔnkáp wu ancha anɛfu?”

43 Símun akɛmɛ bɛ, nkáysi bɛ, “Chi anɛ barɛm ami áyá.” Yesu arɛm bɛ, “Ɔrɛm tɛtɛp.”

44 Kɛ Yesu ayibhiri mmʉɛt ayɨŋɨ anɛ ngɔrɛ́ wu, arɛm ntá Símun bɛ, “Yɨŋɨ́ mɔ́ngɔrɛ́-nɛ. Tɛ nchwé ɛkɛt ɛyɛ, ɔbhɨ́kɨ́ chyɛ mɛ manyiɛp nsó bɛkak, kɛ yí asó bɛkak ɛbha nɛ babhɛsɛ mi, atɛsɛ nɛ ɛmɛnɛ́nti yi.

45 Ɔbhɨ́kɨ́ syɛpti mɛ nɛ kɛnókó mbɔ ɛnyǔ ɔ́bhɔ́ŋɔ́ bɛkʉ, kɛ yi abhʉ́ɛ́t mɛnyɔti bɛkak ɛbha.

46 Ɔbhɨ́kɨ́ wati mɛ ntí nɛ bawɛt kɛ yí ǎwati mɛ bɛkak nɛ bawɛrɛ́riɛp.

47 Nchi ghati yɛ́ wɔ bɛ́ mɔ́ngɔrɛ́-nɛ atɔ̌ŋ bɛyǎ ɛkɔŋ bɛtɔŋ bɛ Mandɛm afóŋórí bɛyǎ bɛbʉ́ ɛbhɛn yi ákʉ́. Kɛ mmu anɛ ákáysí bɛ bɛbʉ́ bhi ɛbhɛn Mandɛm ákway bɛfóŋóri bɛ́bhɨ́kɨ́ ya, ǎtɔ̀ŋ chi mandú ɛkɔŋ.”

48 Yesu arɛm yɛ ntá mɔ́ngɔrɛ́ wu bɛ, “Mfóŋórí bɛbʉ́ ɛbhɛ.”

49 Kɛ bǒ abhɛn mányìɛ nɛnyíɛ́ nɛ Yesu bábho mɛnywinti mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Agha nɛ́, anɛ árɛ̀m tɛ bɛ yi ǎfòŋori bɛbʉ́?”

50 Yesu apɛt arɛm ntá mɔ́ngɔrɛ́ wu bɛ, “Dɔ́k sayri, nɛka ɛnɛ̌ nɛ mɛ nɛ́kʉ ɔtaŋ.”