Philippians 2 in Czech
1 Je-li tedy v Kristu nějaké povzbuzení, je-li nějaké potěšení lásky, je-li nějaké společenství Ducha, je-li nějaký soucit a milosrdenství,
2 dovršte mou radost: smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše a jedné mysli.
3 Nic nedělejte pod vlivem ctižádosti nebo ješitnosti, ale v pokoře pokládejte jedni druhé za přednější než sami sebe.
4 Ať si každý nehledí jen svého, ale každý také toho, co je druhých.
5 Nechť je tedy ve vás totéž smýšlení, jaké bylo v Kristu Ježíši,
6 který ačkoli se nacházel v Božím způsobu existence, nepovažoval to, že je roven Bohu, za kořist,
7 ale zmařil sám sebe, když přijal způsob služebníka a stal se podobným lidem.
8 A když se ocitl v lidské podobě, pokořil se a stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži.
9 Proto ho Bůh také povýšil nade všechno a dal mu jméno nad každé jméno,
10 aby ve jménu Ježíše pokleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí
11 a každý jazyk aby vyznal ke slávě Boha Otce, že Ježíš Kristus je Pán.
12 Proto, moji milovaní, jako jste byli vždycky poslušní, nejen když jsem byl přítomen, ale nyní mnohem více, když jsem nepřítomen, s bázní a chvěním uskutečňujte spasení svých duší.
13 Vždyť ten, kdo ve vás podle své dobré vůle působí chtění i činění, je Bůh!
14 Všechno dělejte bez reptání a pochybování,
15 abyste byli bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez vady uprostřed pokřiveného a zvráceného pokolení, v němž záříte jako světla ve světě.
16 Pevně se držte slova života, abych se v Kristův den mohl chlubit, že jsem neběžel nadarmo ani se nadarmo nenamáhal.
17 Jestliže ale začínám být obětován pro oběť a službu vaší víře, raduji se a raduji se spolu s vámi všemi.
18 Stejně se tedy radujte i vy a radujte se spolu se mnou.
19 Mám naději v Pánu Ježíši, že k vám brzy pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dozvím, jak se vám daří.
20 Nemám totiž nikoho stejně smýšlejícího, kdo by se opravdově staral o vaše věci,
21 neboť všichni hledají svůj vlastní prospěch a ne prospěch Ježíše Krista.
22 O něm však víte, jak se osvědčil, že jako syn otci sloužil spolu se mnou v evangeliu.
23 Toho tedy doufám pošlu, hned jak uvidím, co se mnou bude.
24 Spoléhám však v Pánu na to, že k vám brzy přijdu i sám.
25 Považoval jsem však za nutné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, vašeho vyslance a služebníka k mojí potřebě.
26 Toužil totiž po vás všech a byl znepokojen, protože jste slyšeli, že byl zesláblý.
27 A vskutku byl zesláblý až k smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.
28 Posílám ho tedy tím ochotněji, abyste se zaradovali, když ho znovu uvidíte, a já abych byl méně zarmoucen.
29 Přijměte ho tedy v Pánu s veškerou radostí a mějte takové lidi v úctě.
30 Vždyť se pro Kristovo dílo přiblížil až k smrti a nasadil život, aby doplnil to, co chybělo ve vaší službě vůči mně.