Matthew 26 in Czech
1 A stalo se, že když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům:
2 “Víte, že za dva dny bude Veliká noc a Syn člověka bude zrazen, aby byl ukřižován.”
3 Tehdy se na dvoře nejvyššího kněze jménem Kaifáš sešli velekněží, zákoníci a starší lidu
4 a radili se spolu, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho.
5 Říkali ale: “Ne ve svátek, aby mezi lidem nenastalo pozdvižení.”
6 Když pak byl Ježíš v Betanii, v domě Šimona Malomocného,
7 přistoupila k němu žena s alabastrovou nádobkou velmi drahé masti a vylila ji na jeho hlavu, když byl za stolem.
8 Když to však uviděli jeho učedníci, rozhořčili se a říkali: “K čemu je tato ztráta?
9 Vždyť se to mohlo draze prodat a rozdat chudým!”
10 Ježíš to však poznal a řekl jim: “Proč tu ženu trápíte? Vždyť pro mě udělala dobrý skutek.
11 Chudé přece máte u sebe vždycky, ale mne vždycky mít nebudete.
12 Když totiž tato žena vylila tu mast na mé tělo, udělala to pro můj pohřeb.
13 Amen, říkám vám, že kdekoli se na celém světě bude kázat toto evangelium, bude se mluvit také o tom, co udělala ona, na její památku.”
14 Tehdy jeden ze dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, šel k velekněžím
15 a řekl jim: “Co jste mi ochotni dát, když vám ho zradím?” A oni mu odpočítali třicet stříbrných.
16 Od té chvíle tedy hledal příležitost, aby ho zradil.
17 Prvního dne svátku nekvašených chlebů pak k Ježíši přistoupili učedníci a řekli mu: “Kde chceš, abychom ti připravili k jídlu beránka?”
18 A on jim řekl: “Jděte k jednomu člověku ve městě a řekněte mu: ‘Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko. U tebe budu se svými učedníky slavit Hod beránka.’”
19 Učedníci tedy udělali, jak jim Ježíš uložil, a připravili beránka.
20 Když pak nastal večer, byl za stolem s dvanácti.
21 A když jedli, řekl: “Amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí.”
22 Oni tedy v nesmírném zármutku začali jeden po druhém říkat: “Snad to nejsem já, Pane?”
23 Ale on jim odpověděl: “Zradí mě ten, kdo se mnou namáčí ruku do mísy.
24 Syn člověka jde vskutku tak, jak je o něm napsáno, ale běda člověku, jímž je Syn člověka zrazován. Pro toho člověka by bylo lepší, kdyby se vůbec nenarodil.”
25 Nato řekl Jidáš, který ho zrazoval: “Snad to nejsem já, Rabbi?” A on mu odpověděl: “Tys to řekl.”
26 A když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, rozlomil a dal ho učedníkům se slovy: “Vezměte, jezte, to je mé tělo.”
27 Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: “Pijte z něho všichni,
28 neboť to je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů.
29 A říkám vám, že od této chvíle už nebudu pít z tohoto plodu vinného kmene až do toho dne, kdy ho s vámi budu pít nový v království svého Otce.”
30 A když zazpívali žalm, vyšli na Olivetskou horu.
31 Tehdy jim Ježíš řekl: “Vy všichni ode mne této noci odpadnete. Je přece napsáno: ‘Budu bít pastýře a ovce stáda se rozprchnou.’
32 Ale až vstanu z mrtvých, předejdu vás do Galileje.”
33 Petr mu však odpověděl: “I kdyby od tebe všichni odpadli, já neodpadnu nikdy!”
34 Ježíš mu řekl: “Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, dříve než se ozve kohout, mě třikrát zapřeš.”
35 Ale Petr mu řekl: “I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu!” Podobně mluvili i všichni ostatní učedníci.
36 Tehdy Ježíš přišel s učedníky na místo zvané Getsemane a řekl jim: “Posaďte se tu, zatímco se odejdu tamhle modlit.”
37 Vzal s sebou Petra a oba Zebedeovy syny a tu se začal rmoutit a mít velikou úzkost.
38 Tehdy jim řekl: “Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte tu a bděte se mnou.”
39 Pak poodešel kousek dál, padl na tvář a modlil se: “Otče můj, jestli je to možné, ať mě ten kalich mine! Avšak ne jak chci já, ale jak ty.”
40 Potom přišel k učedníkům a nalezl je, jak spí. Řekl tedy Petrovi: “To jste se mnou nemohli bdít jedinou hodinu?
41 Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice připraven, ale tělo je slabé.”
42 Potom odešel podruhé a modlil se: “Otče můj, jestliže mě tento kalich nemůže minout, ale musím ho vypít, ať se stane tvá vůle.”
43 A když přišel, znovu je nalezl, jak spí, protože jim ztěžkly oči.
44 Tehdy je nechal, znovu odešel a potřetí se modlil stejná slova.
45 Potom přišel ke svým učedníkům a řekl jim: “Vy ještě spíte a odpočíváte? Pohleďte, přiblížila se ta hodina a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
46 Vstávejte, pojďme! Hle, můj zrádce už je blízko.”
47 A když ještě mluvil, náhle přišel Jidáš, jeden ze dvanácti, a s ním veliký zástup s meči a holemi, poslaný od velekněží a starších z lidu.
48 Ten, který ho zrazoval, si s nimi domluvil znamení: “Je to ten, kterého políbím. Toho se chopte.”
49 Ihned tedy přistoupil k Ježíši a řekl: “Buď zdráv, Rabbi,” a políbil ho.
50 Ježíš mu však řekl: “Příteli, proč jsi přišel?” Tehdy přistoupili, vztáhli na Ježíše ruce a chopili se ho.
51 Jeden z těch, kdo byli s Ježíšem, však náhle mávl rukou, vytasil svůj meč, zasáhl služebníka nejvyššího kněze a usekl mu ucho.
52 Tehdy mu Ježíš řekl: “Vrať svůj meč na jeho místo, protože všichni, kteří berou meč, mečem zahynou.
53 Myslíš si snad, že nemohu požádat svého Otce? On by mi hned dal více než dvanáct legií andělů.
54 Jak by se pak ale naplnila Písma svědčící, že to musí takhle být?”
55 V tu chvíli řekl Ježíš zástupům: “Vypravili jste se jako na zločince, s meči a holemi, abyste mě zatkli? Každý den jsem s vámi sedával v chrámu a vyučoval a nezatkli jste mě.
56 Ale toto všechno se stalo, aby se naplnila prorocká Písma.” Tehdy ho všichni učedníci opustili a utekli.
57 Ti, kdo Ježíše zatkli, ho tedy odvedli k nejvyššímu knězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší.
58 Petr ho ale zpovzdálí následoval až na dvůr nejvyššího kněze. Potom vešel dovnitř a sedl si mezi sluhy, aby viděl konec.
59 Velekněží a starší s celou veleradou pak proti Ježíši hledali falešné svědectví, aby ho mohli vydat na smrt,
60 ale žádné nenašli. I když předstupovali mnozí falešní svědkové, nenašli nic. Nakonec ale předstoupili dva falešní svědkové
61 a řekli: “Tento muž řekl: ‘Mohu zbořit Boží chrám a za tři dny ho postavit.’”
62 Tehdy povstal nejvyšší kněz a řekl mu: “Nic neodpovídáš? Co proti tobě svědčí tito muži?”
63 Ale Ježíš mlčel. Nejvyšší kněz mu tedy řekl: “Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, zda jsi Kristus, ten Boží Syn!”
64 Ježíš mu odpověděl: “Tys to řekl. Ale říkám vám, od této chvíle uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet na nebeských oblacích.”
65 Tehdy nejvyšší kněz roztrhl svá roucha se slovy: “Rouhal se! K čemu ještě potřebujeme svědky? Hle, právě jste slyšeli jeho rouhání!
66 Co si o tom myslíte?” A oni odpověděli: “Je hoden smrti.”
67 Potom mu plivali do obličeje a bili ho pěstmi a jiní ho tloukli holemi
68 a říkali: “Prorokuj nám, Kriste, kdo tě udeřil?”
69 Petr ale seděl venku na dvoře. Jedna služebná k němu přistoupila a řekla: “Ty jsi byl také s tím Ježíšem z Galileje.”
70 Ale on to přede všemi zapřel. Řekl: “Nevím, o čem mluvíš!”
71 A vyšel k bráně. Uviděla ho však jiná a řekla těm, kdo tam byli: “Tenhle byl také s tím Ježíšem z Nazaretu.”
72 A on ho znovu zapřel s přísahou: “Toho člověka neznám!”
73 Po malé chvíli přistoupili kolemstojící a řekli Petrovi: “Jistěže jsi také jeden z nich. I tvé nářečí tě prozrazuje!”
74 Tehdy se začal proklínat a přísahat: “Toho člověka neznám!” A vtom zakokrhal kohout
75 a Petr si vzpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: “Dříve než se ozve kohout, třikrát mě zapřeš.” A vyšel ven a hořce se rozplakal.