Luke 24 in Czech
1 Prvního dne týdne pak šly spolu s některými jinými brzy ráno k hrobu a nesly vonné masti, které připravily.
2 Nalezly však kámen odvalený od hrobu,
3 a když vešly dovnitř, nenašly tělo Pána Ježíše.
4 A když nad tím byly bezradné, hle, stalo se, že se k nim postavili dva muži v zářícím rouchu.
5 Ale když se ulekly a sklonily tváře k zemi, řekli jim: “Proč hledáte živého mezi mrtvými?
6 Není tu, ale vstal! Vzpomeňte si, jak k vám mluvil, když byl ještě v Galileji.
7 Řekl: ‘Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí a být ukřižován a třetího dne vstát z mrtvých.’”
8 Tehdy si vzpomněly na jeho slova,
9 a když se vrátily od hrobu, oznámily to všechno těm jedenácti i všem ostatním.
10 A ty, které to řekly apoštolům, byly Marie Magdaléna a Johana a Marie Jakubova a ostatní, které byly s nimi.
11 Oni ale měli jejich slova za tlachání a nevěřili jim.
12 Petr však vstal a běžel k hrobu, a když se naklonil dovnitř, spatřil plátna, ležící sama. Odešel tedy a sám pro sebe se divil, co se stalo.
13 A hle, dva z nich šli toho dne do vesnice jménem Emauzy, která byla vzdálená šedesát honů od Jeruzaléma,
14 a hovořili spolu o tom všem, co se přihodilo.
15 A když takto hovořili a uvažovali, stalo se, že sám Ježíš se přiblížil a šel s nimi.
16 Ale jejich oči byly drženy, aby ho nepoznali.
17 Řekl jim tedy: “Co je to za věci, o kterých spolu cestou rozmlouváte a jste smutní?”
18 Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: “Ty jsi jediný cizinec v Jeruzalémě, že ses nedozvěděl o tom, co se tam v těchto dnech stalo?”
19 A on jim řekl: “O čem?” Řekli mu tedy: “O Ježíši Nazaretském, který byl prorok, muž mocný ve skutku i slovu před Bohem i přede vším lidem;
20 jak ho velekněží a naši představení vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho.
21 My jsme však doufali, že to je on, kdo má vykoupit Izrael. A k tomu všemu je to dnes už třetí den, co se to stalo.
22 Ale i některé z našich žen nás ohromily. Byly ráno u hrobu,
23 a když nenašly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že žije.
24 Někteří z našich tedy šli ke hrobu a našli všechno tak, jak řekly ženy, ale jeho neviděli.”
25 On jim tedy řekl: “nechápaví a srdcem pomalí věřit všemu tomu, co mluvili proroci!
26 Copak Kristus nemusel vytrpět tyto věci a vejít do své slávy?”
27 A počínaje od Mojžíše a všech proroků vykládal jim ve všech Písmech, co bylo o něm.
28 Tehdy se přiblížili k vesnici, do které šli, a on naznačil, že půjde dál.
29 Oni však na něj naléhali: “Zůstaň s námi, vždyť se už připozdívá a den se nachýlil.” A tak šel dovnitř, aby s nimi zůstal.
30 A když s nimi byl za stolem, stalo se, že vzal chléb, požehnal, rozlomil ho a podával jim.
31 Tehdy se jejich oči otevřely a poznali ho, ale on zmizel jejich očím.
32 Tehdy řekli jeden druhému: “Copak v nás naše srdce nehořelo, když k nám mluvil po cestě a otvíral nám Písma?”
33 V tu chvíli tedy vstali a vrátili se do Jeruzaléma a našli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi,
34 jak říkají: “Pán byl opravdu vzkříšen a ukázal se Šimonovi!”
35 A oni vyprávěli, co se stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.
36 A když o tom mluvili, postavil se uprostřed nich sám Ježíš a řekl jim: “Pokoj vám.”
37 Ale oni se vyděsili a ve strachu se domnívali, že vidí ducha.
38 Řekl jim tedy: “Proč jste rozrušeni? A proč ve vašich srdcích povstávají pochybnosti?
39 Pohleďte na mé ruce a mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mě a podívejte se: duch přece nemá maso a kosti, jako vidíte, že já mám.”
40 A když to řekl, ukázal jim ruce i nohy.
41 Když ale ještě pro radost nemohli uvěřit a divili se, řekl jim: “Máte tu něco k jídlu?”
42 Podali mu tedy kus pečené ryby a plást medu.
43 A on si vzal a pojedl před nimi.
44 Tehdy jim řekl: “Toto jsou slova, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, v Prorocích a v Žalmech.”
45 Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmům,
46 a řekl jim: “Tak je to napsáno a tak musel Kristus trpět a třetího dne vstát z mrtvých
47 a v jeho jménu musí být kázáno pokání a odpuštění hříchů všem národům počínaje od Jeruzaléma.
48 A vy jste toho svědkové.
49 A hle, já na vás pošlu zaslíbení svého Otce. Vy však zůstaňte ve městě Jeruzalémě, dokud nebudete oblečeni mocí shůry.”
50 Potom je odvedl ven, až k Betanii. Tam zvedl ruce a požehnal jim.
51 A zatímco jim žehnal, stalo se, že se od nich vzdaloval a byl nesen vzhůru do nebe.
52 A když se mu poklonili, vrátili se s velikou radostí do Jeruzaléma
53 a byli stále v chrámu, kde chválili a oslavovali Boha. Amen.