Luke 22 in Czech
1 Blížil se tedy svátek nekvašených chlebů, zvaný Veliká noc.
2 Velekněží a zákoníci tedy hledali způsob, jak by ho zabili, neboť se báli lidu.
3 Tehdy vstoupil Satan do Jidáše příjmením Iškariotského, který byl z počtu těch dvanácti.
4 Ten odešel a smluvil se s velekněžími a s veliteli chrámové stráže, jak by jim ho zradil.
5 Ti se zaradovali a domluvili se s ním, že mu dají peníze.
6 Souhlasil tedy a začal hledat příležitost, aby jim ho zradil někde mimo zástup.
7 Tehdy přišel den nekvašených chlebů, ve kterém měl být zabit beránek.
8 Poslal tedy Petra a Jana se slovy: “Jděte a připravte nám Hod beránka, abychom pojedli.”
9 A oni mu řekli: “Kde chceš, ať ho připravíme?”
10 Řekl jim tedy: “Hleďte, až vejdete do města, potká vás člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, do kterého vejde,
11 a řekněte hospodáři toho domu: ‘Mistr ti vzkazuje: Kde je místnost, v níž bych se svými učedníky pojedl beránka?’
12 On vám pak ukáže velikou horní místnost prostřenou k jídlu. Tam připravte večeři.
13 Když tedy odešli, našli všechno tak, jak jim řekl, a připravili beránka.
14 A když přišla ta chvíle, posadil se za stůl a dvanáct apoštolů s ním.
15 Tehdy jim řekl: “Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka předtím, než budu trpět;
16 neboť vám říkám, že už ho nebudu jíst, dokud nedojde naplnění v Božím království.”
17 A když vzal kalich, vzdal díky a řekl: “Vezměte jej a rozdělte mezi sebou;
18 neboť vám říkám, že už nebudu pít z plodu vinného kmene, dokud nepřijde Boží království.”
19 A když vzal chléb, vzdal díky, rozlomil a dal jim ho se slovy: “To je mé tělo, které se dává za vás. To dělejte na mou památku.”
20 Tak vzal i kalich, když bylo po večeři, a řekl: “Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi, která se prolévá za vás.
21 Ale pohleďte, ruka mého zrádce je se mnou na stole.
22 Syn člověka jde vskutku tak, jak je určeno, ale běda člověku, jímž je zrazován.”
23 A oni se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich že je ten, který se to chystá udělat.
24 Tehdy také mezi nimi nastal spor, kdo z nich se zdá být největší.
25 On jim však řekl: “Králové národů nad nimi panují a ti, kdo nad nimi užívají moci, jsou nazýváni dobrodinci.
26 Ale vy to tak nedělejte. Naopak, kdo je mezi vámi největší, ať je jako nejmenší, a kdo je vůdce, jako ten, který slouží.
27 Neboť kdo je větší - ten, který sedí, nebo ten, který slouží? Zdali ne ten, který sedí? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží.
28 Vy jste se mnou zůstali v mých zkouškách
29 a já vám odkazuji království, jako ho můj Otec odkázal mně,
30 abyste jedli a pili za mým stolem v mém království a seděli na trůnech a soudili dvanáct pokolení Izraele.”
31 Tehdy Pán řekl: “Šimone, Šimone, hle, Satan si vyžádal, aby vás tříbil jako pšenici.
32 Já jsem ale za tebe prosil, aby tvá víra nepřestala. A ty, až se jednou obrátíš, posiluj své bratry.”
33 A on mu řekl: “Pane, s tebou jsem připraven jít i do vězení, i na smrt!”
34 On však odpověděl: “Říkám ti, Petře, dnes se kohout neozve, dokud třikrát nezapřeš, že mě znáš.”
35 Tehdy jim řekl: “Když jsem vás poslal bez měšce, mošny a bez obuvi, měli jste snad v něčem nedostatek?” A oni řekli: “V ničem.”
36 Řekl jim tedy: “Ale teď, kdo má měšec, ať si ho vezme, podobně i mošnu; a kdo nemá, ať prodá svůj plášť a koupí si meč.
37 Říkám vám totiž, že se na mně musí splnit ještě toto Písmo: ‘Byl započten mezi zločince.’ Neboť to, co je napsáno o mně, se naplňuje.”
38 Oni tedy řekli: “Pane, pohleď, zde jsou dva meče. “A on jim řekl: “To stačí.”
39 Když pak vyšel ven, šel podle svého zvyku na Olivetskou horu a šli za ním i jeho učedníci.
40 A když přišel na místo, řekl jim: “Modlete se, abyste nevešli do pokušení.”
41 Sám se pak od nich vzdálil asi co by kamenem dohodil, poklekl na kolena a modlil se:
42 “Otče, pokud chceš, odejmi ode mne tento kalich; ať se však nestane má vůle, ale tvá!”
43 Tehdy se mu ukázal anděl z nebe a posiloval ho.
44 Modlil se tedy ve smrtelném zápase ještě horlivěji a jeho pot začal být jako krůpěje krve stékající na zem.
45 Když potom vstal od modlitby a přišel k učedníkům, nalezl je spící zármutkem.
46 Řekl jim: “Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nevešli do pokušení.”
47 A když ještě mluvil, hle, zástup a jeden ze dvanácti, jménem Jidáš, šel před nimi a přiblížil se k Ježíši, aby ho políbil.
48 Ježíš mu však řekl: “Jidáši, polibkem zrazuješ Syna člověka?”
49 Když tedy ti okolo něj uviděli, k čemu se schyluje, řekli mu: “Pane, máme se bít mečem?”
50 Jeden z nich zasáhl otroka nejvyššího kněze a usekl mu pravé ucho.
51 Ježíš však odpověděl: “Nechte už toho!” A dotkl se jeho ucha a uzdravil ho.
52 Tehdy Ježíš řekl těm velekněžím a velitelům chrámové stráže a starším, kteří na něj přišli: “Vypravili jste se jako na zločince, s meči a holemi?
53 Každý den jsem s vámi býval v chrámu a nevztáhli jste na mě ruce. Ale toto je vaše hodina a vláda temnoty.”
54 A když ho zajali, vedli ho a přivedli do domu nejvyššího kněze. Petr ho ale zpovzdálí následoval,
55 a když uprostřed dvora zapálilioheň a společně se posadili, seděl Petr mezi nimi.
56 Jedna služebná si ho všimla, jak sedí u ohně, upřeně se na něj podívala a řekla: “Tenhle byl také s ním.”
57 Ale on ho zapřel. Řekl: “Ženo, já ho neznám!”
58 A když si ho po malé chvíli všiml jiný, řekl: “Ty jsi také jeden z nich.” Petr však řekl: “Člověče, nejsem!”
59 Když potom uplynula asi jedna hodina, začal někdo jiný tvrdit: “Opravdu, tenhle s ním byl také! Vždyť je také Galilejec!”
60 Petr však řekl: “Člověče, nevím, o čem mluvíš!” A vtom, když ještě mluvil, zakokrhal kohout
61 a Pán se obrátil a pohlédl na Petra. Tehdy se Petr rozpomenul na Pánovo slovo, jak mu řekl: “Dříve než se ozve kohout, třikrát mě zapřeš.”
62 A Petr vyšel ven a hořce se rozplakal.
63 A ti muži, kteří hlídali Ježíše, se mu posmívali a tloukli ho.
64 Zahalili ho a bili ho do tváře a ptali se ho: “Prorokuj! Kdo tě udeřil?”
65 A mluvili proti němu mnoho jiného a rouhali se.
66 Jakmile pak nastal den, sešli se starší lidu, velekněží i zákoníci a odvedli ho do své velerady
67 se slovy: “Jestliže jsi Kristus, řekni nám to!” Ale on jim odpověděl: “Kdybych vám to řekl, stejně neuvěříte.
68 A kdybych se vás zeptal, stejně mi neodpovíte ani mě nepropustíte.
69 Od nynějška bude Syn člověka sedět po pravici Boží moci.”
70 Tehdy všichni řekli: “Takže ty jsi Boží Syn?” Ale on jim odpověděl: “Vy to říkáte, protože já jsem.”
71 Řekli tedy: “Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme to sami slyšeli z jeho úst!”