Luke 15 in Czech
1 Všichni celníci i hříšníci tedy přicházeli blíž k němu, aby ho slyšeli.
2 Farizeové a zákoníci však reptali a říkali: “Tento přijímá hříšníky a jí s nimi!”
3 Pověděl jim tedy toto podobenství. Řekl:
4 “Kdo z vás, má-li sto ovcí a ztratil by jednu z nich, nezanechá těch devadesát devět na poušti a nejde za tou ztracenou, dokud ji nenajde?
5 A když ji najde, s radostí ji vezme na ramena,
6 a až přijde domů, svolá přátele a sousedy a řekne jim: ‘Radujte se se mnou, neboť jsem našel svou ovci, která byla ztracená.’
7 Říkám vám, že tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.”
8 “A která žena, když má deset mincí a jednu minci ztratí, nerozsvítí lampu, nevymetá dům a pečlivě nehledá, dokud ji nenajde?
9 A když ji najde, svolá přítelkyně a sousedky se slovy: ‘Radujte se se mnou, neboť jsem našla minci, kterou jsem ztratila.’
10 Říkám vám, že tak je radost před Božími anděly nad jedním hříšníkem, který činí pokání.”
11 Tehdy řekl: “Jeden člověk měl dva syny,
12 z nichž mladší řekl otci: ‘Otče, dej mi díl majetku, který mi patří.’ A tak jim rozdělil své jmění.
13 Když pak ten mladší syn po nemnoha dnech všechno shromáždil, odešel do daleké země a tam svůj majetek promrhal prostopášným životem.
14 Když všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal trpět nouzí.
15 Šel tedy a přichytil se jednoho občana té země a ten ho poslal na svá pole, aby pásl vepře.
16 Tehdy toužil nasytit své břicho lusky, které žrali vepři, ale nikdo mu nedával ani to.
17 Když však přišel k sobě, řekl: ‘Kolik nádeníků mého otce má hojnost chleba, a já umírám hlady!
18 Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou!
19 Nejsem už hoden být nazýván tvým synem. Udělej mě jedním ze svých nádeníků.’
20 A tak vstal a šel ke svému otci. A když byl ještě velmi daleko, jeho otec ho spatřil a pohnut soucitem přiběhl, padl mu kolem krku a políbil ho.
21 Ale syn mu řekl: ‘Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou a nejsem už hoden být nazýván tvým synem.’
22 Otec však řekl svým služebníkům: ‘Přineste to první roucho a oblečte ho a dejte mu prsten na ruku a obuv na nohy.
23 A přiveďte to tučné tele a zabijte ho. Jezme a veselme se,
24 neboť tento můj syn byl mrtev, a ožil; byl ztracen, a je nalezen.’ A začali se veselit.
25 Jeho starší syn však byl na poli, a když přicházel a přiblížil se k domu, uslyšel hudbu a tanec.
26 Zavolal tedy jednoho ze služebníků a ptal se, co to má být.
27 A ten mu řekl: ‘Tvůj bratr přišel a tvůj otec zabil tučné tele, že ho dostal zpět zdravého.’
28 Ale on se rozhněval a nechtěl jít dovnitř. Jeho otec tedy vyšel a prosil ho.
29 On však otci odpověděl: ‘Pohleď, tolik let ti sloužím a nikdy jsem nepřestoupil jediný tvůj příkaz, ale nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
30 Ale když přišel tento tvůj syn, který prožral tvé jmění s nevěstkami, zabil jsi mu tučné tele!’
31 A on mu řekl: ‘Synu, ty jsi vždycky se mnou a všechny mé věci jsou tvé.
32 Ale veselit se a radovat bylo potřeba, neboť tento tvůj bratr byl mrtev a ožil; byl ztracen a je nalezen.’”