Acts 7 in Czech
1 Tehdy nejvyšší kněz řekl: “Je to tak?”
2 A on řekl: “Bratři a otcové, slyšte: Bůh slávy se ukázal našemu otci Abrahamovi, když byl v Mezopotámii, předtím než se usadil v Cháranu,
3 a řekl mu: ‘Vyjdi ze své země a ze svého příbuzenstva a pojď do země, kterou ti ukážu.’
4 Tehdy vyšel ze země Chaldejců a usadil se v Cháranu. A když jeho otec zemřel, přestěhoval ho Bůh odtud do této země, ve které teď bydlíte.
5 A nedal mu v ní dědictví ani jako šlápotu nohy, ale slíbil ji dát do vlastnictví jemu i jeho semeni po něm, když ještě neměl syna.
6 Bůh tedy mluvil takto: ‘Tvoji potomci budou žít jako přistěhovalci v cizí zemi. Budou podrobeni do otroctví a bude se s nimi zle nakládat po čtyři sta let.
7 Ale ten národ, kterému budouotročit, budu já soudit,’ řekl Bůh, ‘a potom vyjdou a budou mi sloužit na tomto místě.’
8 A vydal jim smlouvu obřízky. Abraham tedy zplodil Izáka a osmého dne ho obřezal, Izák potom Jákoba a Jákob dvanáct patriarchů.”
9 “Patriarchové pak žárlili na Josefa a prodali ho do Egypta, ale Bůh byl s ním.
10 Vysvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu milost a moudrost před faraonem, egyptským králem, a ten ho ustanovil správcem nad Egyptem i nad celým svým domem.
11 Potom přišel na celou egyptskou i kananejskou zem hlad a veliké soužení a naši otcové nenalézali potravu.
12 Když pak Jákob uslyšel, že v Egyptě je obilí, poslal tam naše otce poprvé;
13 a podruhé se Josef dal svým bratrům poznat a tak byl farao seznámen s Josefovým rodem.
14 Josef tedy poslal a zavolal k sobě svého otce Jákoba i celé své příbuzenstvo v počtu sedmdesáti pěti duší.
15 Tak tedy Jákob sestoupil do Egypta a zemřel on i naši otcové.
16 Potom byli přeneseni do Sichemu a pochováni v hrobě, který Abraham koupil za cenu stříbra od Emorových synů v Sichemu.”
17 “Jak se však přibližoval čas zaslíbení, o kterém Bůh přísahal Abrahamovi, lid v Egyptě rostl a množil se,
18 než povstal jiný král, který neznal Josefa.
19 Ten nakládal s naším rodem lstivě a trápil naše otce, takže museli odkládat své novorozence, aby nezůstávali naživu.
20 V tom čase se narodil Mojžíš a byl velice krásný. Ten byl chován tři měsíce v domě svého otce,
21 a když byl odložen, vzala si ho faraonova dcera a vychovala si ho jako syna.
22 Mojžíš pak byl vyučen vší moudrosti Egypťanů a byl mocný ve slovech i skutcích.
23 A když mu bylo čtyřicet let, přišlo mu na srdce, aby navštívil své bratry, syny Izraele.
24 A když uviděl jednoho, jak trpí bezpráví, zastal se ho, pomstil toho trápeného a Egypťana zabil.
25 Domníval se totiž, že jeho bratři porozumí, že jim Bůh skrze jeho ruku dává vysvobození, ale oni nerozuměli.
26 Ukázal se jim tedy i druhého dne, když měli potyčku a snažil se je usmířit slovy: ‘Muži, jste bratři! Proč ubližujete jeden druhému?’
27 Ten, který ubližoval bližnímu, ho však odstrčil se slovy: ‘Kdo tě nad námi ustanovil vůdcem a soudcem?’
28 Chceš mě snad zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?’
29 Mojžíš tedy kvůli tomu slovu utekl a bydlel jako přistěhovalec v midjánské zemi, kde zplodil dva syny.
30 Když se pak naplnilo čtyřicet let, ukázal se mu na poušti u hory Sinaj Pánův anděl v plameni hořícího keře.
31 Když to Mojžíš uviděl, podivil se tomu vidění. A když přistupoval, aby se lépe podíval, zazněl k němu Pánův hlas:
32 ‘Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.’ Mojžíš se tedy roztřásl a neodvažoval se podívat.
33 Tehdy mu Pán řekl: ‘Zuj obuv ze svých nohou, protože místo na němž stojíš, je svatá půda.
34 Viděl jsem zřetelně trápení svého lidu, který je v Egyptě; uslyšel jsem jejich sténání a sestoupil jsem, abych je vysvobodil. Proto nyní pojď, pošlu tě do Egypta.’
35 Toho Mojžíše, kterého zavrhli se slovy: ‘Kdo tě ustanovil vůdcem a soudcem?’, toho Bůh prostřednictvím anděla poslal jako vůdce a vysvoboditele, když se mu ukázal v keři.
36 Ten je vyvedl a dělal divy a zázraky v egyptské zemi, na Rudém moři i na poušti po čtyřicet let.”
37 “To je ten Mojžíš, který řekl synům Izraele: ‘Pán, váš Bůh, vám vzbudí z vašich bratrů Proroka jako mne; toho budete poslouchat.’
38 To je ten, který ve shromáždění na poušti stál mezi andělem, jenž k němu mluvil na hoře Sinaj, a našimi otci. Ten přijal živá slova, aby je dal nám.
39 Toho naši otcové nechtěli poslouchat, ale odmítli ho. Ve svých srdcích se obrátili do Egypta
40 a řekli Áronovi: ‘Udělej nám bohy, kteří půjdou před námi, protože nevíme, co se stalo s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z egyptské země.’
41 V těch dnech pak udělali tele a přinesli té modle oběť a veselili se z díla svých rukou.
42 Bůh se tedy odvrátil a vydal je, aby sloužili nebeskému zástupu, jak je napsáno v knize Proroků: ‘Obětovali jste snad mně své oběti a dary čtyřicet let na poušti, dome Izraelský?
43 Vztyčili jste stánek Molocha a hvězdu svého boha Remfana, obrazy, které jste si udělali, abyste se jim klaněli! Proto vás přestěhuji za Babylón.’”
44 “Naši otcové měli na poušti stánek svědectví, jak nařídil Ten, který řekl Mojžíšovi, aby ho udělal podle vzoru, který viděl.
45 Ten také naši otcové převzali a vnesli s Jozuem do panství pohanů, které Bůh vyhnal před tváří našich otců. Tak to bylo až do dnů Davida,
46 který v Božích očích nalezl milost a prosil, aby mohl najít stánek Bohu Jákobovu.
47 Ale dům mu postavil až Šalomoun.
48 Nejvyšší však nebydlí v chrámech udělaných rukama, jak říká prorok:
49 ‘Nebe je mi trůnem a země podnoží mých nohou. Jaký dům mi postavíte, praví Pán, a jaké bude místo mého spočinutí?
50 Neučinila snad má ruka toto všechno?’”
51 “Tvrdošíjní a neobřezaného srdce i uší, vy stále jen vzdorujete Duchu Svatému - jak vaši otcové, tak i vy!
52 Kterého z proroků vaši otcové nepronásledovali? A zabili ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého, jehož jste se vy teď stali zrádci a vrahy.
53 Vy jste přijali Zákon skrze působení andělů a nezachovali jste ho!”
54 A když to slyšeli, zuřili ve svých srdcích a skřípali na něj zuby.
55 On však, plný Ducha Svatého, upřel zrak do nebe, spatřil Boží slávu a Ježíše, stojícího po Boží pravici,
56 a řekl: “Hle, vidím otevřená nebesa a Syna člověka stojícího po Boží pravici!”
57 Tehdy hlasitě vykřikli, zacpali si uši a jednomyslně se na něj vrhli.
58 Potom ho vyhnali ven z města a kamenovali ho. Svědkové tehdy odložili své pláště u nohou mladíka jménem Saul
59 a kamenovali Štěpána, který vzýval Boha a říkal: “Pane Ježíši, přijmi mého ducha.”
60 Potom klesl na kolena a hlasitě zvolal: “Pane, nepočítej jim tento hřích!” A když to řekl, zesnul.