Acts 24 in Czech

1 Po pěti dnech tedy sestoupil do Cesareje nejvyšší kněz Ananiáš se staršími a s nějakým řečníkem Tertullem. Ti oznámili vladaři žalobu proti Pavlovi.

2 A když byl předvolán, začal Tertullus obžalobu. Řekl: “Díky tobě zakoušíme veliký pokoj a tvojí prozřetelností se v tomto národě děje mnoho náprav,

3 což naprosto a všude přijímáme se vší vděčností, vznešený Felixi.

4 Abych tě však déle nezdržoval, prosím, abys nás s vlídností sobě vlastní krátce vyslyšel.

5 Shledali jsme totiž, že tento muž je jako mor. Rozněcuje nesváry mezi všemi Židy po celém světě a je vůdcem té sekty nazaretských.

6 Dokonce se pokusil znesvětit chrám! Zajali jsme ho tedy a chtěli jsme ho soudit podle našeho Zákona.

7 Přišel však velitel Lysiáš, s velikým násilím nám ho vzal z rukou

8 a přikázal, aby jeho žalobci přišli k tobě. Když ho vyslechneš, budeš se od něho moci sám dovědět o tom všem, z čeho jej obviňujeme.”

9 A s tím souhlasili i Židé a tvrdili, že je to tak.

10 Když mu tedy vladař pokynul, aby mluvil, Pavel odpověděl: “Jelikož vím, že jsi již mnoho let soudcem tohoto národa, budu se hájit s dobrou myslí,

11 protože ti může být známo, že to není více než dvanáct dní, co jsem přišel do Jeruzaléma, abych se poklonil Bohu.

12 A nenalezli mě, jak se s někým dohaduji v chrámu nebo působím pozdvižení v zástupu nebo v synagogách nebo ve městě.

13 A to, z čeho mě teď obviňují, ani nemohou prokázat.

14 Vyznávám však před tebou, že podle té cesty, kterou nazývají sektou, tak sloužím Bohu našich otců: věřím všemu, co je napsáno v Zákoně a v Prorocích.

15 A mám v Bohu naději, kterou chovají i oni sami, že nastane vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.

16 Proto se sám snažím o to, abych měl vždycky čisté svědomí před Bohem i před lidmi.

17 Po mnoha letech jsem tedy přišel, abych svému národu přinesl almužny a oběti,

18 při čemž mě někteří Židé z Asie nalezli v chrámu očištěného, ne se zástupem ani s pozdvižením.

19 Ti by měli stát před tebou a žalovat, pokud proti mně něco mají.

20 Anebo ať tito sami řeknou, zda na mně, když jsem stál před veleradou, našli nějakou nepravost,

21 kromě toho jednoho výroku, že jsem zvolal, když jsem stál mezi nimi: ‘Já jsem dnes vámi souzen kvůli vzkříšení z mrtvých!’”

22 A když to Felix vyslechl, odložil jejich případ, protože už věděl o té cestě něco přesnějšího, a řekl: “Rozsoudím vaši při, až přijede velitel Lysiáš.”

23 Poručil tedy setníkovi, aby Pavla střežil a ulehčil mu a aby žádnému z jeho přátel nebránil posluhovat mu nebo ho navštěvovat.

24 Když pak po několika dnech Felix přišel se svou manželkou Drusillou (která byla Židovka), poslal pro Pavla a vyslechl si ho ohledně víry v Krista.

25 A když vyprávěl o spravedlnosti a zdrženlivosti a o nadcházejícím soudu, dostal Felix strach a řekl: “Prozatím odejdi; zavolám si tě, až budu mít čas.”

26 Zároveň však také doufal, že mu Pavel dá peníze, aby ho propustil. Proto také pro něho častěji posílal a hovořil s ním.

27 Když pak uplynuly dva roky, stal se Felixovým nástupcem Porcius Festus. A protože se Felix chtěl zavděčit Židům, nechal Pavla ve vězení.