Acts 2 in Czech
1 Když pak přišel den Letnic, byli všichni jednomyslně spolu.
2 A náhle nastal zvuk z nebe, jako valícího se prudkého větru, a naplnil celý dům, kde seděli.
3 Tehdy se jim ukázaly jakoby rozdělené jazyky ohně a posadily se na každém z nich.
4 A všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
5 V Jeruzalémě tehdy přebývali Židé, zbožní muži z každého národa pod nebem.
6 A když nastal ten zvuk, sešlo se množství lidí a byli zmateni, protože je každý slyšel, jak mluví jeho vlastním jazykem.
7 Všichni tedy žasli a v údivu říkali jedni druhým: “Hleďte, copak nejsou ti všichni, kteří tu mluví, Galilejci?
8 Jak to, že tedy každý slyšíme svůj vlastní jazyk, ve kterém jsme se narodili?
9 Parthové, Médové, Elamité a obyvatelé Mezopotámie, Judska i Kappadokie, Pontu a Asie,
10 Frygie i Pamfylie, Egypta i krajů Libye vedle Kyrény a příchozí z Říma, Židé i proselyté,
11 Kréťané i Arabové - slyšíme je mluvit našimi jazyky o velikých Božích věcech!”
12 A tak všichni žasli a bezradně říkali jeden druhému: “Co má tohle znamenat?”
13 Jiní se ale posmívali a říkali: “Jsou opilí novým vínem!”
14 Petr však spolu s jedenácti povstal, pozvedl svůj hlas a promluvil: “Muži z Judska i všichni, kteří přebýváte v Jeruzalémě, toto ať je vám známo a vyslechněte má slova:
15 Jistěže tito nejsou opilí, jak se domníváte. Vždyť je teprve třetí denní hodina!
16 Ale toto je to, co bylo předpověděno ústy proroka Joele:
17 ‘A stane se v posledních dnech, praví Bůh, že vyleji ze svého Ducha na veškeré tělo a vaši synové i vaše dcery budou prorokovat; vaši mladíci budou vídat vidění a vaši starci budou mívat sny.
18 V těch dnech zajisté vyleji ze svého Ducha na své služebníky i na své služebnice a budou prorokovat.
19 A ukážu zázraky nahoře na nebi a znamení dole na zemi, krev a oheň a oblaka dýmu.
20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, dříve než přijde ten veliký a zjevný Pánův den.
21 A stane se, že každý, kdo bude vzývat jméno Pána, bude spasen.’”
22 “Izraelité, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského, toho muže, kterého mezi vámi Bůh prokázal divy, zázraky a znameními, které skrze něho Bůh dělal uprostřed vás, jak sami víte,
23 toho jste, vydaného z Božího uloženého rozhodnutí a předzvědění, vzali a zabili ukřižováním skrze ruce bezbožníků.
24 Bůh ho ale vzkřísil a zprostil bolestí smrti, protože nebylo možné, aby ho držela ve své moci.
25 David přece o něm říká: ‘Viděl jsem Pána vždycky před sebou, neboť je mi po pravici, abych nezakolísal.
26 Proto se mé srdce rozveselilo a můj jazyk zajásal, nadto i mé tělo spočine v naději.
27 Neboť nenecháš mou duši v pekle a svému Svatému nedáš spatřit porušení.
28 Oznámil jsi mi cesty života a svou tváří mě naplníš potěšením.’
29 Bratři, mohu vám směle říci o patriarchovi Davidovi, že zemřel a byl pochován a jeho hrob je u nás až do dnešního dne.
30 A poněvadž byl prorok a věděl, že se mu Bůh zavázal přísahou, že z plodu jeho beder pozdvihne Krista podle těla a posadí ho na jeho trůn,
31 viděl to předem a mluvil o Kristově vzkříšení, že jeho duše ‘nebyla zanechána v pekle’ a jeho tělo ‘nespatřilo porušení’.
32 Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky.
33 Když byl tedy Boží pravicí vyvýšen, přijal od Otce zaslíbení Ducha Svatého a vylil to, co nyní vidíte a slyšíte.
34 David přece nevystoupil do nebe, ale sám říká: ‘Pán řekl mému Pánu: Seď po mé pravici,
35 dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.’
36 Ať tedy ví s jistotou všechen dům Izraele, že Bůh ho učinil Pánem a Kristem - toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali.”
37 A když to slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: “Co máme dělat, bratři?”
38 Petr jim tedy řekl: “Čiňte pokání a ať se každý z vás pokřtí ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha Svatého.
39 To zaslíbení totiž platí vám i vašim dětem i všem, kdo jsou daleko, kohokoli povolá Pán, náš Bůh.”
40 Dosvědčoval to ještě mnoha jinými slovy a vyzýval je: “Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!”
41 Ti, kteří ochotně přijali jeho slova, tedy byli pokřtěni. V ten den se připojilo okolo tří tisíc duší
42 a zůstávali v apoštolském učení a ve společenství, v lámání chleba a v modlitbách.
43 Na každou duši tedy přišla bázeň a skrze apoštoly se dělo mnoho zázraků a znamení.
44 Všichni věřící pak byli pospolu a měli všechno společné.
45 Prodávali pozemky a majetky a rozdělovali je všem, jak kdo potřeboval.
46 Každý den také zůstávali jednomyslně v chrámu a po domech lámali chléb a přijímali pokrm s radostí a prostotou srdce;
47 chválili Boha a měli milost u všeho lidu. A Pán denně přidával církvi ty, kteří byli spaseni.