Acts 13 in Czech
1 V církvi, která byla v Antiochii, pak byli někteří proroci a učitelé, jako Barnabáš, Šimon zvaný Černý, Lucius Kyrénský, Manahen, který byl vychován společně s tetrarchou Herodem, a Saul.
2 A když konali službu Pánu a postili se, řekl Duch Svatý: “Oddělte mi Saula a Barnabáše pro dílo, k němuž jsem je povolal.”
3 Tehdy na ně po půstu a modlitbě vložili ruce a propustili je.
4 Oni tedy, vysláni Duchem Svatým, přišli do Seleukie a odtud odpluli na Kypr.
5 A když dorazili do Salaminy, kázali Boží slovo v židovských synagogách; a měli s sebou i Jana jako pomocníka.
6 A když ten ostrov prošli až do Páfu, nalezli jakéhosi čaroděje, židovského falešného proroka jménem Barjezus.
7 Ten byl u místodržitele Sergia Pavla, rozumného muže, který si zavolal Barnabáše a Saula, protože toužil slyšet Boží slovo.
8 Ale Elymas, ten čaroděj (tak se totiž překládá jeho jméno), jim odporoval a snažil se odvrátit místodržitele od víry.
9 Tehdy byl Saul, zvaný také Pavel, naplněn Duchem Svatým, upřeně na něj pohlédl
10 a řekl: “ďáblův synu, plný vší lsti a vší ničemnosti, nepříteli veškeré spravedlnosti, copak nepřestaneš převracet Pánovy přímé cesty?
11 A hle, Pánova ruka je nyní na tobě a budeš slepý a neuvidíš slunce až do uloženého času!” A ihned na něj padla mlha a tma a on začal chodit kolem a hledat, kdo by ho vedl za ruku.
12 Když tedy místodržitel uviděl, co se stalo, uvěřil a žasl nad Pánovým učením.
13 Když pak Pavel a ti, kdo byli s ním, vypluli z Páfu, dorazili do Perge v Pamfylii. Jan však od nich odešel a vrátil se do Jeruzaléma.
14 Oni tedy šli z Perge dál a přišli do Antiochie Pisidské. v sobotní den vešli do synagogy a posadili se.
15 A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim představení synagogy se slovy: “Bratři, jestliže máte pro lid nějaké slovo povzbuzení, mluvte.”
16 Pavel tedy vstal, pokynul rukou a řekl: “Izraelité a vy, kdo se bojíte Boha, slyšte:
17 Bůh tohoto lidu, Izraele, vyvolil naše otce a pozdvihl tento lid, když pobýval v egyptské zemi, a vyvedl je z ní svou vztaženou paží.
18 Po dobu čtyřiceti let snášel jejich způsoby na poušti,
19 a když vyhladil sedm národů v zemi Kanán, rozdělil jim jejich zem losem.
20 Potom jim asi po čtyři sta padesát let dával soudce až do proroka Samuele.
21 Tehdy žádali o krále a Bůh jim dal Saula, syna Kísova, muže z pokolení Benjamínova, na čtyřicet let.
22 Potom ho odstranil a pozdvihl jim za krále Davida, kterému také vydal svědectví, když řekl: ‘Nalezl jsem Davida, syna Isajova, muže podle svého srdce, který naplní všechnu moji vůli.’
23 Z jeho semene Bůh podle zaslíbení vzbudil Izraeli Spasitele - Ježíše,
24 před jehož příchodem kázal Jan všemu lidu Izraele křest pokání.
25 A když Jan dokončoval svůj běh, říkal: ‘Já nejsem ten, za kterého mě pokládáte, avšak hle, přichází po mně. Jemu nejsem hoden ani rozvázat obuv na nohou.’
26 Bratři, synové rodu Abrahamova a kdokoliv se mezi vámi bojí Boha, vám bylo posláno toto slovo spasení.
27 Obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové ho totiž nepoznali a odsoudili a tak naplnili hlasy Proroků, kteří se čtou každou sobotu.
28 I když na něm nenašli žádnou smrtelnou vinu, žádali Piláta, aby byl usmrcen.
29 A když naplnili všechno, co o něm bylo napsáno, sňali ho ze dřeva a položili do hrobu.
30 Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých
31 a on se po mnoho dní ukazoval těm, kteří s ním přišli z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou teď jeho svědky před lidem.
32 A my vám kážeme dobrou zprávu: to zaslíbení, dané našim otcům.
33 Bůh je splnil nám, jejich synům, když vzkřísil Ježíše, jak je také napsáno ve druhém Žalmu: ‘Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.’
34 A že ho vzkřísil z mrtvých, aby se už nikdy nevrátil k porušení, řekl takto: ‘Dám vám svatá a jistá požehnání Davidova.’
35 Proto říká i jinde: ‘Svému Svatému nedáš spatřit porušení.’
36 David zajisté, když posloužil Boží vůli ve svém pokolení, zesnul a byl připojen ke svým otcům a spatřil porušení.
37 Ten, kterého Bůh vzkřísil, však porušení nespatřil.
38 Proto ať je vám známo, bratři, že skrze něj se vám prohlašuje odpuštění hříchů.
39 A od všeho, od čeho jste nemohli být ospravedlněni Mojžíšovým zákonem, je skrze něj ospravedlněn každý, kdo věří.
40 Dejte tedy pozor, aby na vás nepřišlo to, co je napsáno v Prorocích:
41 ‘Hleďte, pohrdavci, užasněte a rozplyňte se; neboť já dělám za vašich dnů dílo, dílo, jemuž neuvěříte, ani kdyby vám o něm někdo vypravoval.’”
42 Když potom vycházeli z té židovské synagogy, prosili pohané, aby jim ta slova mluvili i příští sobotu.
43 A když bylo shromáždění rozpuštěno, mnozí Židé a zbožní proselyté šli za Pavlem a Barnabášem, kteří k nim mluvili a přesvědčovali je, aby zůstávali v Boží milosti.
44 Následující sobotu se pak sešlo téměř celé město, aby slyšeli Boží slovo.
45 A když Židé spatřili ty zástupy, byli naplněni závistí a s odporem a rouháním mluvili proti tomu, co říkal Pavel.
46 Pavel a Barnabáš však směle řekli: “Vám mělo být Boží slovo mluveno nejdříve, ale poněvadž ho odmítáte a soudíte sami sebe za nehodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům!
47 Tak nám to totiž přikázal Pán slovy: ‘Postavil jsem tě za světlo pohanům, abys byl spasením až do posledních končin země.’
48 Když to tedy slyšeli pohané, radovali se a oslavovali Pánovo slovo a všichni, kdo byli předurčeni k věčnému životu, uvěřili.
49 A Pánovo slovo se šířilo po celém tom kraji.
50 Židé však poštvali pobožné a ctihodné ženy i přední muže města, podnítili pronásledování proti Pavlovi a Barnabášovi a vyhnali je ze svého kraje.
51 Oni tedy na ně vyklepali prach ze svých nohou a přišli do Ikonia.
52 Učedníci pak byli naplňováni radostí a Duchem Svatým.