1 Corinthians 2 in Czech

1 Když jsem k vám tedy, bratři, přišel, nepřišel jsem vám zvěstovat Boží svědectví se vznešeností řeči nebo moudrosti.

2 Rozhodl jsem se totiž neznat mezi vámi nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného.

3 A byl jsem u vás ve slabosti a v bázni a ve mnohém rozechvění.

4 A má řeč a mé kázání nebylo v přesvědčivých řečech lidské moudrosti, ale v dokázání Ducha a moci,

5 aby vaše víra nespočívala v lidské moudrosti, ale v Boží moci.

6 Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, avšak ne moudrost tohoto věku, ani vládců tohoto věku, kteří hynou.

7 Ale mluvíme tajemnou moudrost Boží, tu skrytou moudrost, kterou Bůh předurčil před věky k naší slávě,

8 kterou nikdo z vládců tohoto věku nepoznal, neboť kdyby ji poznali, neukřižovali by Pána slávy.

9 Ale jak je napsáno: “Co oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani na lidské srdce nevstoupilo, to připravil Bůh těm, kteří ho milují.”

10 Nám to však Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá všechny věci, i Boží hlubokosti.

11 Vždyť kdo z lidí zná nitro člověka, než duch člověka, který je v něm? Tak ani Boží věci nezná nikdo jiný než Duch Boží.

12 My jsme ovšem nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám bylo od Boha darováno.

13 O tom také mluvíme (ne slovy, jimž učí lidská moudrost, ale slovy, jimž vyučuje Duch Svatý), když spojujeme duchovní věci s duchovními.

14 Ale tělesný člověk nepřijímá věci Božího Ducha, neboť jsou mu bláznovstvím, a nemůže je poznat, protože musí být posuzovány duchovně.

15 Kdo však je duchovní, posuzuje všechno, sám pak není posuzován od nikoho.

16 Neboť: “Kdo poznal Pánovu mysl, aby ho poučil?” A my máme mysl Kristovu!