1 Corinthians 10 in Czech

1 Bratři, nechci, abyste nevěděli, že naši otcové byli všichni pod tím oblakem a všichni prošli mořem;

2 a všichni byli oblakem a mořem pokřtěni v Mojžíše;

3 a všichni jedli tentýž duchovní pokrm;

4 a všichni pili tentýž duchovní nápoj (neboť pili z duchovní skály, která šla za nimi, a ta skála byl Kristus);

5 ale ve většině z nich Bůh nenašel zalíbení, neboť byli pobiti na poušti.

6 Tyto věci se staly nám pro výstrahu, abychom nedychtili po zlých věcech, jako dychtili oni.

7 Nebuďte ani modláři, jako někteří z nich, jak je napsáno: “Lid si sedl, aby jedl a pil, a vstali, aby se bavili.”

8 Ani nesmilněme, jako někteří z nich smilnili a padlo jich v jeden den dvacet tři tisíc.

9 Ani nepokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli a byli zahubeni hady.

10 Ani nereptejte, jako někteří z nich reptali a byli zahubeni zhoubcem.

11 A toto všechno se jim stalo na výstrahu a bylo to zapsáno pro napomenutí nám, ke kterým dospěly konce věků.

12 Proto ať ten, kdo se domnívá, že stojí, dá pozor, aby nepadl.

13 Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské. Ale věrný je Bůh, který vás nenechá pokoušet nad vaše možnosti, ale způsobí se zkouškou také východisko, abyste ji mohli unést.

14 A proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím.

15 Mluvím jako k rozumným lidem; sami posuďte, co říkám.

16 Kalich požehnání, který žehnáme - není to snad společenství Kristovy krve? Chléb, který lámeme - není to snad společenství Kristova těla?

17 Vždyť jsme, ač mnozí, jedním chlebem, jedním tělem, neboť máme všichni podíl na tom jednom chlebu.

18 Pohleďte na Izrael podle těla: nejsou snad ti, kdo jedí z obětí, účastníky oltáře?

19 Co tedy říkám? Že modla je něco? Anebo, že modlám obětované je něco?

20 Říkám spíše, že to, co obětují pohané, obětují démonům a ne Bohu. A já nechci, abyste byli účastníky démonů.

21 Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů.

22 Anebo chceme Pána popouzet k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?

23 Všechno smím, ale ne všechno je prospěšné; všechno smím, ale ne všechno buduje.

24 Nikdo ať nehledá svůj prospěch, ale každý prospěch toho druhého.

25 Jezte, cokoli se prodává na masném trhu, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte,

26 neboť “Pánova je země i její plnost.”

27 Jestliže vás někdo z nevěřících zve a vy tam chcete jít, jezte, cokoli vám nabídnou, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte.

28 Kdyby vám však někdo řekl: “Toto je obětované modlám,” nejezte kvůli tomu, kdo vám to oznámil, a kvůli svědomí. Vždyť “Pánova je země i její plnost.”

29 Nemluvím ovšem o tvém vlastním svědomí, ale o svědomí toho druhého. Vždyť proč má být moje svoboda souzena svědomím někoho jiného?

30 A jestliže já požívám pokrm s děkováním, proč mám být tupen kvůli tomu, za co vzdávám díky?

31 Ať už tedy jíte nebo pijete nebo děláte cokoli, dělejte všechno k Boží slávě.

32 Buďte bezúhonní pro Židy, pro Řeky i pro Boží církev,

33 jako se i já všem snažím líbit v každém ohledu, nehledaje vlastní užitek, ale užitek mnohých, aby byli spaseni.