Psalm 111:10 in Chuj 10 Tato sco nib'ej jelan tzon̈ aji, ayocab' yelc'och Jehová d'a co sat. A eb' sb'eyb'alan schecnab'il, te aj pensar eb'. Alchajocab' vach' lolonel d'a Jehová d'a masanil q'uinal.
Other Translations King James Version (KJV) The fear of the LORD is the beginning of wisdom: a good understanding have all they that do his commandments: his praise endureth for ever.
American Standard Version (ASV) The fear of Jehovah is the beginning of wisdom; A good understanding have all they that do `his commandments': His praise endureth for ever.
Bible in Basic English (BBE) The fear of the Lord is the best part of wisdom: all those who keep his laws are wise: his praise is eternal.
Darby English Bible (DBY) The fear of Jehovah is the beginning of wisdom; a good understanding have all they that do [his precepts]: his praise abideth for ever.
World English Bible (WEB) The fear of Yahweh is the beginning of wisdom. All those who do his work have a good understanding. His praise endures forever!
Young's Literal Translation (YLT) The beginning of wisdom `is' fear of Jehovah, Good understanding have all doing them, His praise `is' standing for ever!
Cross Reference Deuteronomy 4:6 in Chuj 6 Scham val e c'anab'ajan juntzan̈ checnab'il tic, yic ol checlajel d'a yichan̈ juntzan̈ nación to te jelan ex. Ayic ol yab'an juntzan̈ checnab'il tze c'anab'ajej tic eb', ol yalan eb' icha tic: Yelton val te jelan jun chon̈ab' tic, nivan nación ton val, xcham eb'.
Joshua 1:7 in Chuj 7 An̈ej sval d'ayach, to tza tec'b'ej a b'a, man̈ ach xivoc, tza c'anab'ajan masanil c'ayb'ub'al ix yalcan vin̈ in checab' aj Moisés d'ayach. Man̈ a patiquejel jab'oc jun c'ayb'ub'al tic yic vach'n̈ej ol ach ajelc'ochoc.
Job 28:28 in Chuj 28 Ix yalan Dios d'a eb' anima icha tic: Tato nivan velc'och d'a yol e sat, aton jelanil chi', tato tzeyiq'uel e b'a d'a scal chucal, aton aj pensaril chi', xchi Dios chi'.
Psalm 1:3 in Chuj 3 Masanil tas sc'ulej eb', vach'n̈ej tz'aj yelc'ochi. Lajan yaj eb' icha junoc te te' ay d'a sti' a a', syac' sat te' d'a stiempoal, malaj b'aq'uin̈ stacjiel xil te'.
Psalm 145:2 in Chuj 2 Junjun c'u ol val vach' lolonel d'ayach. Ol ach vic'anchaan̈ d'a masanil tiempo.
Proverbs 1:7 in Chuj 7 Tato sco nib'ej jelan tzon̈ aji, ayn̈ejocab' yelc'och Jehová d'a co sat. Tato sco nib'ej man̈ pensaril jun, co patiquejocab' el jelanil yed' c'ayb'ub'al tz'alchaji.
Proverbs 3:4 in Chuj 4 Yuj chi' vach' ach ol ach yil Dios, ol ach b'inajpax yuj eb' anima.
Proverbs 9:10 in Chuj 10 Tato sco nib'ej jelan tzon̈ aji, ayocab' yelc'och Jehová d'a co sat. Tato scojtaquejel Dios to Axon̈ej Ochi, tz'acan co pensar sic'lab'il syal chi'.
Ecclesiastes 12:13 in Chuj 13 Icha tic tz'aj slajvican juntzan̈ lolonel tic. Ix alchajcan smasanil. Ayocab' yelc'och Dios d'ayon̈, co c'anab'ajejec masanil schecnab'il, yujto a jun chi' yovalil sco c'ulej.
Matthew 25:21 in Chuj 21 Yuj chi' ix yalan vin̈ spatrón vin̈ chi': Vach' jun. Te vach' ix utej a munlaj d'ayin. Ix a c'anab'ajej icha in gana. Yujto ix a c'anab'ajej yed' jab' tic, yuj chi' tzijtumto tas ol vac' d'ayach. Yuj chi' tzalajan̈ ved'oc, xchi vin̈ d'a vin̈ schecab' chi'.
Matthew 25:23 in Chuj 23 Yuj chi' ix yalanxi vin̈ spatrón vin̈ chi': Vach' jun. Vach' ix utej a munlaj d'ayin. Ix a c'anab'ajej icha in gana. Yujto ix a c'anab'ajej yed' jab' tic, yuj chi' tzijtumto tas ol vac' d'ayach. Yuj chi', tzalajan̈ ved'oc, xchi vin̈ d'a junxo schecab' chi'.
John 5:44 in Chuj 44 ¿Tas ol aj in eyac'anoch d'a e c'ool, yujto an̈ej d'a eyichan̈ junjun ex e gana ay eyelc'ochi, malaj pax e gana ay eyelc'och d'a yichan̈ Dios te yel?
John 12:43 in Chuj 43 Icha chi' ix yutej sb'a eb', yujto an̈ej d'a yichan̈ eb' anima sgana eb' ay yelc'ochi. Malaj tz'och d'a eb' tato ay yelc'och eb' d'a yichan̈ Dios.
John 13:17 in Chuj 17 Tato snachajel juntzan̈ tic eyuuj, tze c'anab'ajani, te vach' eyico'.
Romans 2:7 in Chuj 7 Ay eb' ol ac'joc sq'uinal d'a juneln̈ej yuj Dios, yujto tec'an syutej sb'a eb' sc'ulan vach'il, yuj pax to sgana svach'il eb' icha svach'il Dios chi'. Sgana eb' ay yelc'och d'a yichan̈. Sgana eb' scha sq'uinal d'a juneln̈ej.
Romans 2:29 in Chuj 29 Palta a val eb' yel ayoch spensar d'a Dios, aton eb' chi' yel israel d'a yichan̈. Yujto a jun circuncisión ayoch d'a co pensar, aton jun chi' yel circuncisión d'a yichan̈ Dios. Man̈ yujoc junoc ley tz'ib'ab'ilcani tz'ac'jioch d'ayon̈, palta a Yespíritu Dios tz'ac'an d'ayon̈. Yuj chi' man̈oc eb' anima tzon̈ alan vach'il. A Dios tzon̈ alan vach'il.
1 Corinthians 4:5 in Chuj 5 Yuj chi', max yal-laj e ch'olb'itan yaj junocxo mach ticnaic. An̈ej to tze tan̈vej sja Cajal Jesús, yujto a' ol ch'oxanel masanil tastac. Icha tz'aj scheclajel junoc tas c'ub'ab'ilel d'a scal q'uic'alq'uinal ayic sc'och saquilq'uinal d'ay, icha chi' ol aj scheclaj masanil tastac ta'. A Cajal Jesús chi' ol ac'an checlajoc tas ay d'a co pensar co masanil. Ato val ta' ol yal co vach'il Dios, ato syala' tas co munlajel junjun on̈.
2 Corinthians 4:17 in Chuj 17 A juntzan̈ yaelal sja d'a quib'an̈, malaj yelc'och d'ayon̈, yujto elan̈chamel tz'ec'b'ati. Palta yuuj ol co cha jun te nivan yelc'ochi. A jun chi' man̈ jantacoc svach'il, ayn̈ejec' d'a juneln̈ej.
2 Timothy 3:15 in Chuj 15 Atax yic ix ach cotoch uninal, atax ta' ix a yamoch a c'ayb'an Slolonel Dios Tz'ib'ab'ilcani. Aton Slolonel chi' tz'ac'an jelanb'oc co pensar yic tzon̈ colchaji, yuj cac'anoch Cristo Jesús d'a co c'ool.
1 Peter 1:7 in Chuj 7 Icha tz'aj yac'ji proval q'uen oro d'a scal te' c'ac', icha chi' tz'aj cac'ji proval tato yel scac'och Dios d'a co c'ool. Yujto ayic scac'anoch Dios chi' d'a co c'ool, más te nivan yelc'och d'a yichan̈ q'uen oro chi', yujto a q'ueen, slajvin̈ej el q'ueen. Tato scac' techaj proval chi', ol on̈ aljoc vach'il ayic ol jax Jesucristo. Nivan ol on̈ ajoc. Nivan ton ol aj quelc'och yed' ta'.
Revelation 22:14 in Chuj 14 A eb' tz'ic'jiel smul, ichato sjuc'jiel spichul eb', te vach' yic eb', yujto ay yalan yic eb' sloan sat te te' tz'ac'an q'uinal d'a juneln̈ej. Ol yal yoch eb' d'a spuertail jun chon̈ab' chi'.