Matthew 11 in Carapana

1 Bairo pʉga wãmo peti rʉpore pʉga pẽnirõ cãnacãʉ̃ majũ, jãã, cʉ̃ cabuerãrẽ jãã quetibʉjʉ yaparo yua, topʉ caãniatacʉ ti yepa macããjẽ ape macããrĩpʉ áñesẽãnemowĩ Jesús, caroa quetire camasãrẽ na quetibʉjʉ ácʉ́.

2 Mai, Juan camasãrẽ cabautizamiatacʉ pʉame preso jorica wiipʉ ãñupʉ̃ ti rʉ̃mʉrĩrẽ. Bairo topʉ ãcʉ̃, queti tʉ̃goyupʉ Jesús cʉ̃ caátiãnierẽ. Bairo tʉ̃gori, atore bairo na ĩ jẽniñarotijoyupi cʉ̃ cabuerãrẽ:

3 “¿Cariapea Mesías, Dios cʉ̃ cajoʉ majũ, mʉ ãniñati? Cʉ̃ mee mʉ caãmata, ¿apei pʉamerẽ jãã coterãati?” na ĩ jẽniñarotijoyupi Juan cʉ̃ cabuerãrẽ, Jesure.

4 Bairo cabero Juan cʉ̃ cabuerã torea bairo na caĩjẽniñarõ, atore bairo na ĩwĩ Jesús: “Tunu ánája Juan tʉpʉ. Cʉ̃ quetibʉjʉrájá mʉjãã caĩñaatajere, bairi mʉjãã catʉ̃goataje cʉ̃ãrẽ.

5 Yʉ camasĩrĩjẽ jʉ̃gori caĩñamasĩẽtãna merẽ ĩñamasĩñama. Tunu caámasĩẽtãna cʉ̃ã merẽ ámasĩñama. Carupaʉ boaatana cʉ̃ã merẽ caticoayama. Tunu catʉ̃goetana cʉ̃ã merẽ tʉ̃gomasĩñama. Cabaiyasiatana cʉ̃ã merẽ caticoayama. Tunu cabopacarã cʉ̃ã caroa queti tʉ̃goyama, Dios narẽ cʉ̃ canetõrĩjẽrẽ. Tiere cʉ̃ quetibʉjʉrájá.

6 Tunu bairoa mʉjããrẽ ñiña: ¡Ʉseanirĩ niñama camasã yʉ mena catʉ̃goñatutuajãnaena pʉame!” na ĩ jowĩ Jesús, Juan cʉ̃ cabuerãrẽ.

7 Bairo Juan cʉ̃ cajoatána na caátó ĩña, to macããna capããrã camasãrẽ na quetibʉjʉ jʉ̃gowĩ Jesús, Juan cʉ̃ cabairiquere. Atore bairo na ĩwĩ: “¿Nopẽĩrã desierto cayucʉmanopʉ mʉjãã ásúpari? ¿Jĩcãʉ̃ yucʉacã wĩnoi cayuguiricʉacarẽ ĩñagarã, topʉ mʉjãã ásúpari?

8 ¿O caʉ̃mʉ, caroa cajutii jãñaʉrẽ qũĩñagarã, topʉ mʉjãã ásúpari? Mʉjãã baiesupa. Camasã caroa jutii cajãnarã pʉame caroa wiiripʉ, quetiuparã ya wiiripʉ ãniñama. Desierto cayucʉmanopʉ etaetiyama na ũna.

9 ¿O profetare qũĩñagarã, topʉ mʉjãã ásúpari? Bairoa mʉjãã baiyupa. Cariape mʉjããrẽ ñiña: Mʉjãã pʉame, ‘Profeta ãcʉ̃mi Juan,’ mʉjãã caĩtʉ̃goñamiatacʉ̃ãrẽ, Juan profeta netõõjãñurõ caãnimajũʉ̃ niñami.

10 Cʉ̃ niñami Dios yaye quetibʉjʉrica tutipʉ na cawoatujʉ̃goyecʉtacʉ majũ. Atore bairo ti tutipʉ ĩ quetibʉjʉyayupi Dios, cʉ̃ macʉ̃rẽ, Juan cʉ̃ cabaipeere: ‘Mʉ, yʉ cajopaʉ, ti yepapʉ mʉ cabuiaparo jʉ̃goye, apeire cʉ̃ yʉ qũẽnoroti jojʉ̃gogʉ. Camasã mʉ yaye quetire na tʉ̃goʉsaáto ĩ, apeire yʉ qũẽnoroti jojʉ̃gogʉ,’ ĩ quetibʉjʉyayupi Dios Juan cʉ̃ cabaipeere.

11 Cariape mʉjããrẽ ñiña: Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ ati yepapʉ cabuiaricʉ, Juan, camasãrẽ cabautizamiatacʉ netõrõ caquetibʉjʉnetõõmasĩ maami. Baipʉa, Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ macããcʉ̃ pʉame nipetirã netõrõ cabʉgoro macããcʉ̃ ãnimicʉ̃ã, ape rʉ̃mʉpʉ roquere Juan netõrõ masĩcõãgʉmi.

12 “Juan cabautizamiatacʉ cʉ̃ cabauetaropʉi nijʉ̃goaná, ãme caãnapʉ tocãnacã rʉ̃mʉa nituetayama Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ capããrã beropʉ bʉtioro cajããgarã. Na pʉame ãmeo qũẽrĩ majã jĩcã macãrẽ ẽmagarã bʉtioro na caátore bairo popiye bairi jããrã átiyama.

13 Tunu Juan ati yepapʉ cʉ̃ caquetibʉjʉparo jʉ̃goye profeta majã nipetirã, bairi Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ã quetibʉjʉ jʉ̃goatíyayupa Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ caetapeere.

14 Tunu mʉjãã camasĩgaata, atore bairo mʉjããrẽ ñi quetibʉjʉnemoña: ‘Elíare bairo caãcʉ̃ ape rʉ̃mʉpʉ buiaetagʉmi,’ na caĩwoatucũjʉ̃goyecʉtacʉ majũ niñami Juan.

15 Mʉjãã, caãmoocʉna mʉjãã ãniña. Bairi ãmerẽ yua, mʉjããrẽ yʉ caquetibʉjʉatajere tʉ̃goãmewiyoya mʉjãã yeripʉ.

16 “¿Dope bairo mʉjãã, ati yʉtea macããna mʉjãã ũnarẽ ñicʉti? ¿Noa ũnarẽ bairo mʉjãã ãnicʉti? Cawĩmarãrẽ bairo mʉjãã ãniña. Cawĩmarã pʉame camasã na caneñaporipaʉ ũno plazapʉ eperã, awajari atore bairo ĩ joyama na baparãrẽ:

17 ‘Jãã catõrõã putiro, mʉjãã basaetiapʉ. Tunu bairoa jãã caotiro cʉ̃ãrẽ, jãã mʉjãã otinemoetiapʉ,’ ĩ joyama cawĩmarã na baparãrẽ. Narẽ bairo mʉjãã ãniña, cayʉgaena majũ.

18 Tʉ̃gopeoya mai. Yʉ jʉ̃goye etayupʉ Juan. Cʉ̃ pʉame pan ʉgaesupʉ. Tunu ʉse oco cʉ̃ãrẽ etietinucũñupʉ̃. Bairo cʉ̃ cabairijere ĩñarã, mʉjãã pʉame, ‘Wãtĩ yeri pũna cacʉ̃goʉ ãcʉ̃mi. Cʉ̃ marĩ tʉ̃goetiroa,’ mʉjãã ĩñupã Juarẽ.

19 Bairi Juan bero yʉ, Camasã Jʉ̃gocʉ, yʉ etawʉ. Yʉ pʉame camasã mena yʉ ʉganucũña. Na mena yʉ etinucũña. Bairo yʉ cabairijere ĩñarã, mʉjãã pʉame, ‘Ʉgapacajãñuñami. Ʉse oco cʉ̃ãrẽ etipacajãñuñami. Carorã mena bapacʉtiyami. Tunu bairoa Roma macããcʉ̃ gobiernorẽ camasã yaye dinerore cajejobojari majã mena bapacʉtiyami. Bairi caróʉ ãcʉ̃mi. Cʉ̃ marĩ tʉ̃goetiroa cʉ̃ cʉ̃ãrẽ,’ yʉ mʉjãã ĩnucũña. Baipʉa, Dios pʉame cʉ̃ camasĩrĩjẽrẽ camasãrẽ na áti ĩñoñami cʉ̃ mena catʉ̃goñatutuarã caroaro na caátie jʉ̃gori,” na ĩ quetibʉjʉwĩ Jesús cʉ̃tʉ catʉ̃gorã etarãrẽ.

20 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, atore bairo na ĩnemowĩ tunu Jesús to macããnarẽ, ape macãã macããna roro na cabairiquere. Mai, na macããrẽ ãcʉ̃, capee caroa átijẽño ĩñorĩqũẽrẽ na áti ĩñowĩ Jesús. Bairo narẽ caroaro cʉ̃ caátimiatacʉ̃ãrẽ, na pʉame roro na caátajere tʉ̃goña yapapuari tʉ̃goña wasoaema na yerire. Bairi atore bairo na ĩwĩ Jesús na cabaipeere:

21 “¡Roro majũ baigarãma to Corazín macã macããna! ¡Roro majũ baigarãma Betsaida macã macããna cʉ̃ã! Dios cʉ̃ caátijẽñomasĩrĩjẽ capeere ĩñawã. Bairo caĩñarã nimirãcʉ̃ã, roro na caátajere jãnagaema. Tirʉ̃mʉpʉ macããna Tiro, Sidón macããna ãnana, Corazín, Betsaida macããna na caĩñarĩcãrõrẽã bairo na cʉ̃ã na caĩñaata, roro na caátajere jãnabujioricarãma Tiro, Sidón macããna pʉame. Bʉtioro yapapuarã na cajãñarĩjẽ jutii ũnierẽ jãñabujioricarãma. Peero õwã cʉ̃ãrẽ na rʉpoapʉ mapeobujioricarãma, bʉtioro yapapuari yua.

22 Cariape mʉjããrẽ ñiña: Camasãrẽ Dios cʉ̃ caĩñabeseri rʉ̃mʉ caetaro, Corazín, bairi Betsaida macããna pʉame, Tiro, Sidón macããna netõjãñurõ popiye baigarãma.

23 Torea bairo Capernaum macã macããna cʉ̃ã baigarãma. ‘Jõbuipʉ marĩ ágarã,’ caĩtʉ̃goñarã na caãnimiatacʉ̃ãrẽ, ¡caʉ̃cʉ̃ãrĩ opepʉ roquere na regʉmi Dios! Cʉ̃ caátijẽñorĩjẽ capeere ĩñawã Capernaum macããna. Tirʉ̃mʉpʉ macããna, Sodoma macããna ãnana, Capernaum macããna na caĩñarĩcãrõrẽ bairo na cʉ̃ã na caĩñaata, roro na caátajere jãnarĩ, yasietibujioricarãma. Na ya macã pʉame ati rʉ̃mʉrẽ nicõãbujioro mai.

24 Cariape mʉjããrẽ ñiña: To macããna na catʉ̃goetie wapa, Dios pʉame roro na átigʉmi. Camasãrẽ cʉ̃ caĩñabeseri rʉ̃mʉ caetaro, Capernaum macããna, Sodoma macããna netõjãñurõ popiye baigarãma,” na ĩ quetibʉjʉwĩ Jesús, camasã cʉ̃tʉ catʉ̃gorã etarãrẽ.

25 Bairo ti watoa caãno atore bairo Diore qũĩ jẽniwĩ Jesús: “Caacʉ, mʉ, ati ʉmʉrecóo nipetiro upaʉ, mʉ ñujãñuña yʉ yarã mena. Naa, cabʉgoro macããnarẽ bairo caãna na caãnimiatacʉ̃ãrẽ, masĩrĩqũẽrẽ na mʉ joyupa. Aperã, ati yepa macããna, ‘Marĩ roque marĩ masĩnetõña,’ caĩrã pʉamerẽ na mʉ joesupa.

26 Caacʉ, tore bairo mʉ ásupa mʉ cabojʉ̃goyetiricarorea bairo caãno jʉ̃gori,” qũĩ jẽniwĩ Jesús cʉ̃ pacʉre.

27 Bairo qũĩ jẽni yaparo, atore bairo na ĩwĩ Jesús cʉ̃tʉ catʉ̃gorã etarãrẽ: “Yʉ Pacʉ pʉame nipetirije masĩrĩqũẽrẽ yʉ jowĩ. Tunu yʉ caátiãnie cʉ̃ãrẽ yʉ Pacʉ jeto masĩñami. Tunu cʉ̃ caátiãnierẽ yʉ cʉ̃ã yʉ masĩpeyocõãña. Bairi yʉ cʉ̃ã yʉ jeto na yʉ masĩõmasĩña camasã yʉ cabeserãrẽ yʉ Pacʉ cʉ̃ caátiãnierẽ.

28 Tunu mʉjãã nipetirã cajʉ̃gobueri majã na caquetibʉjʉcũrĩqũẽrẽ caátipeyogamirã yʉ mena tʉ̃goñatutuarasá. Caroa yericʉtajere mʉjããrẽ yʉ jogʉ, ‘Jaʉ,’ mʉjãã caĩata.

29 Wecʉa pʉgarã jiyaricarã jĩcãrõ mena na capaarorea bairo marĩ cʉ̃ã jĩcãrõ mena marĩ paaroa. Tunu bairoa yʉ yaye bʉsʉrique cʉ̃ãrẽ tʉ̃gopajeʉsaya. Yʉa, tutuaro caroti mee yʉ ãniña. Caroa yeri pũna mena caquetibʉjʉ yʉ ãniña. Bairi yʉ mena mʉjãã caãmata, caroa yericʉtaje majũ mʉjãã yeripʉre etagaro.

30 Mʉjãã caátipee yʉ caborije pʉame tʉ̃goña yapapuao joroque mʉjããrẽ áperigaro. Tunu yʉ caborore bairo mʉjãã caátipee masiriyoetiya,” na ĩ quetibʉjʉwĩ Jesús cʉ̃tʉ catʉ̃gorã etarãrẽ.