1 Kings 7 in Boko

1 Salomↄↄ uakpaa zĩ kɛ̀ píi wɛ̃̀ kuɛ'aaↄ̃ɛ.

2 À Libã líkpɛ kpɛ́ bò, a gbã̀a gã̀sĩsuu basↄo, a yàasa blakwi, a lɛsĩ baakwi. À sɛdɛ líↄ pɛ̀lɛpɛlɛ dↄ̀ↄ síiↄ̃, ↄ̃ à sɛdɛ lí pↄ́ wa ã̀ↄ dàdaa

3 mɛ̀n blasↄo, dↄ̀ↄ ń dↄ̀ↄo mɛ̀n gɛ̃ogɛ̃o, ↄ̃ à sɛdɛ líↄ kpàkpa sɛdɛ lí pↄ́ wa dàdapiↄla.

4 À a fɛnɛntiↄ bↄ̀bↄ dↄ̀ↄ àaↄ̃ didiakↄ̃a bↄaabↄaa ń kↄ̃o.

5 Kpɛ́pi lɛ́ↄ lɛsĩ ń a yàasao píi sáasaaɛ. A lɛ́ↄ àaↄ̃'aaↄ̃ kpɛle ń kpɛlao bↄaabↄaa ń kↄ̃o.

6 À lí pɛ̀lɛpɛlɛ kpɛ́pi kpɛɛlɛ, kpɛɛlɛpi gbã̀a gã̀sĩsuu blakwiɛ, a yàasa baakwi. À gↄ̃u bò lipɛlɛpiↄ aɛ, ↄ̃ à líↄ pɛ̀lɛpɛlɛ à bilandaa kɛ̀ gↄ̃upi kpɛɛlɛ.

7 À gĩ́na bò gↄ̃upiu. Wekĩi ì yã́gↄ̃gↄ̃u, ↄ̃ wì mɛ Yã́kpalɛkɛgↄ̃u. À sɛdɛ lipɛpɛɛↄ kpà a gĩwa za zĩ́lɛ e a balawa.

8 Aà kpɛ́ pↄ́ ì iu ku aɛ. À bↄ̀kↄ̃wa ń gↄ̃upioɛ. Màa kpɛ́ pↄ́ a dↄ̀ Falaↄ̃ↄ nɛnↄɛ pↄ́ a sɛ̀ nↄ ũɛ dɛ lↄ.

9 Kpɛ́piↄ boa, gbɛ̀ maaↄ ↄ̃ wa dàalɛò e à gɛ̀ pɛ̀ò a saawa. Wà gbɛpiↄ pàapaaɛ, ↄ̃ wà gbàsa zↄ̃̀ɛzↄ̃ɛ ń siio kpɛ plapla píi. Màaɛ ua ń bàasio píi.

10 Wà kpɛ́piↄ ɛ̃ kpàlɛ ń gbɛ̀ gbɛ̃̀nɛ maaↄ, a keeↄ gbã̀a gã̀sĩsuu kwi, a keeↄ swaaↄ̃.

11 Ɔ̃ wà gbàsa bò ń gbɛ̀ maa pↄ́ wa pàapaa wa ã̀ↄ ń sɛdɛ lío.

12 À kaa da lìa ua zↄ̃ↄpizi, a gbɛ pↄ́ wa ã̀ↄ vĩ didiakↄ̃a dↄ̀ↄ àaↄ̃, ↄ̃ sɛdɛ lí pↄ́ wa ã̀ↄ kálɛa a musu, lán Dii kpɛ́ ń a kpɛɛlɛo ua kaawa.

13 Kí Salomↄↄ gbɛ̃́ↄ zĩ̀ Hulaũ sísii Tii, ↄ̃ wà sùaànↄ.

14 Hulaũpi daá Nɛfatali buiɛ, mɛ́ gyaaɛ. Aà maeá Tii gbɛ̃́ɛ, mɛ́ mↄgotɛ̃ ↄzĩkɛnaɛ. Hulaũpi ↄ̃nↄ ń wɛzɛ̃o ń dↄ̃ao vĩ mↄgotɛ̃ zĩ píi guu. Kɛ́ à mↄ̀ kí Salomↄↄ kĩ́i, ↄ̃ à zĩ pↄ́ kípi dàɛ kɛ̀ píi.

15 À mↄ̀pɛlɛ pì mɛ̀n pla ń mↄgotɛ̃o. Apii lɛsĩ gã̀sĩsuu bao plasaiɛ, a zↄ̃ↄ kuɛpla.

16 À fùa pì ń mↄgotɛ̃o mɛ̀n pla, a kùlɛ mↄ̀pɛlɛpiↄ musu. Fùapiↄ lɛsĩ gã̀sĩsuu sↄ́sↄoɛ.

17 À mↄdaonaↄ pì, ↄ̃ a fĩ̀ fùapiↄwa yàbaa ũ, aa loolooa mɛ̀n sopla.

18 À gↄ̃inakɛ̀ a lìa fùapiↄzi lán gbɛafu bɛↄwa dↄ̀ↄ pla, mↄdaonapiↄ zĩ́lɛ ń musuo. Fùapiↄ doũ píiɛ.

19 À fùapiↄ pì ń gↄ̃io lán kↄ̀lↄwɛɛvuwa, lán Dii kpɛ́ kpɛɛlɛ pↄ́wa. Kↄ̀lↄwɛɛ gↄ̃inapi lɛsĩ gã̀sĩsuu síiↄ̃ɛ.

20 À gↄ̃inakɛ̀ lán gbɛafu bɛwa mↄ̀pɛlɛ fùapiↄ kũdↄkĩi musu mɛ̀n ↄ̀aa dodo liaa mↄdaonapiↄi dↄ̀ↄdↄↄ.

21 Ɔ̃ à mↄpiↄ pɛ̀lɛpɛlɛ Dii kpɛ́ kpɛɛlɛ ↄplaai ń zɛɛio. À tↄkpà ↄplaa pↄ́ɛ Yakɛ̃, ↄzɛɛ pↄ́ sↄ̃ Bↄazu.

22 Mↄ̀pɛlɛpi fùa bↄ̀ lán kↄ̀lↄwɛɛvuwaɛ. Màa à mↄ̀pɛlɛpiↄ pì píi.

23 À mↄkàsa íkakĩi ũ bòoloo. A lɛ́la e a lɛ́le gã̀sĩsuu kwiɛ, a lɛsĩ sↄo, a zↄ̃ↄ sↄ̃ baakwi.

24 À gↄ̃inakɛ̀ íkakĩipiwa lán tùuↄwa, a lìa a lɛ́i zĩ́lɛ dↄ̀ↄ pla, gã̀sĩsuu dodo tùu mɛ̀n kwikwi. À íkakĩipi pì sãnu ń tùu gↄ̃inapiↄɛ.

25 Íkakĩipi di zuswana mɛ̀n kuɛplaↄwa. Zù mɛ̀n àaↄ̃ↄ mi dↄ gugbãntoo oi, mɛ̀n àaↄ̃ↄ bɛ'aɛ oi, mɛ̀n àaↄ̃ↄ gɛↄmidↄkĩi oi, mɛ̀n àaↄ̃ↄ lↄ gukpɛ oi. Íkakĩipi di ń musuɛ, mɛ́ an pↄ̀ↄↄ dↄdↄ guo.

26 Íkakĩipi gèele ↄtã doɛ. A swã́ dɛ lán ta swã́wa, lán tↄ̃́ↄngbelezĩwa. Galuba zↄ̃ↄ lɛ ↄ̀aa do í ↄ̃ tapi ì sí.

27 À tadibↄↄ pì ń mↄgotɛ̃o mɛ̀n kwi, apii gbã̀a gã̀sĩsuu síiↄ̃siiↄ̃ɛ, a yàasa síiↄ̃siiↄ̃, a lɛsĩ àaↄ̃'aaↄ̃.

28 Kɛ́ wà tadibↄpiↄ pì, wà a gbapɛlɛ zãnguoↄ tàta ń mↄ̀pɛpɛɛↄɛ.

29 Ɔ̃ wà gↄ̃inakɛ̀ mↄ̀pɛpɛɛpiↄwa lán nↄ̀ↄmusu ń zuswanao ń malaika gã̀sĩadeowa píiɛ. Wà gↄ̃inakɛ̀ nↄ̀ↄmusupiↄ ń zuswanapiↄ musu ń a zĩ́lɛo lán lávutãawa.

30 Tadibↄpiↄ mↄgotɛ̃ wuluu ń goo vĩ mɛ̀n síiↄ̃siiↄ̃. Aa gbá vĩ síiↄ̃siiↄ̃ lↄ. Gbápiↄ musu ↄ̃ wì ta diu. Wà tapiↄ kàsa wà gↄ̃inakɛ̀wà lán lávutãawa gbã̀tɛ̃ɛ ń gbã̀tɛ̃ɛo.

31 Tadibↄpiↄ pↄ́ bòoloo vĩ, à bↄ̀ musu gã̀sĩsuu do mɛ́ à gɛ̃̀u zĩ́lɛ ↄtã do. Wà gↄ̃inakɛ̀ a pↄ́ pↄ́ bↄ̀ musuwa lↄ. Tadibↄpiↄ mↄ̀pɛpɛɛↄ gola vĩ, aa dɛ bòolooo.

32 Wuluupiↄ ku mↄ̀pɛpɛɛpiↄ zíɛ. A goↄ pɛ́pɛa tadibↄpiↄ gbáↄwa. Wuluupiↄ lɛsĩ gã̀sĩsuu do ń kĩnioɛ.

33 Wà wuluupiↄ pì lán sↄ̃́go pↄ́waɛ. Wà a goↄ ń a gukũbↄↄ ń a àliyↄ̃ↄↄ ń a ooↄ kàsa píiɛ.

34 Tadibↄpiↄ kṹkĩi vĩ mɛ̀n síiↄ̃siiↄ̃ a golaↄwa.

35 Tadibↄpiↄ musu dɛ bòolooo, a lɛsĩ ↄtã doɛ. A gbapɛlɛↄ ń a mↄ̀pɛpɛɛↄ nana tadibↄpiↄ musu.

36 À gↄ̃inakɛ̀ a gbapɛlɛpiↄ ń a mↄ̀pɛpɛɛpiↄwa lán malaika gã̀sĩadeↄ ń nↄ̀ↄmusuↄ ń daminaliↄwa, gu pↄ́ à zɛ'èu píi. Ɔ̃ à gↄ̃inakɛ̀ a lìai lán lávutãawa lↄ.

37 Màa à tadibↄpiↄ pì. A kàsa pↄ doũ guuɛ, an zↄ̃ↄ ń ń bↄao doũɛ wásawasa.

38 Ɔ̃ à dàa pì ń mↄgotɛ̃o mɛ̀n kwi. Apii ì í sí galuba lɛ síiↄ̃siiↄ̃ɛ. Tapiↄ yàasa sↄ̃ gã̀sĩsuu síiↄ̃siiↄ̃ɛ. Kɛ́ à tapiↄ dìdi tadibↄ mɛ̀n kwipiↄwa,

39 ↄ̃ a kàlɛ Dii kpɛ́ kpɛɛlɛ, mɛ̀n sↄo ↄplaai, mɛ̀n sↄo ↄzɛɛi. À íkakĩipi dìlɛ ↄzɛɛ oi lↄ Dii kpɛ́ gola pↄ́ kú gukpɛ ń gɛↄmidↄkĩio zãnguo saɛ.

40 Hulaũpi oo túfukabↄↄ ń pɛ́ɛluↄ ń ta au'ɛlɛbↄↄ pì lↄ. Màa à Dii kpɛ́ zĩ pↄ́ kí Salomↄↄ dàɛ kɛ̀, à a lɛkpàaĩ píi.

41 Zĩ pↄ́ a kɛ̀piↄn kɛ: Mↄ̀pɛlɛↄ pla, fùa pↄ́ bↄ̀ lán lowa a ku mↄ̀pɛlɛpiↄ musuↄ pla, mↄdaona pↄ́ à zãblèò fùapiↄwaↄ pla,

42 gↄ̃ina pↄ́ a dↄ̀dↄ mↄdaonapiↄwa lán gbɛafu bɛwaↄ ↄ̀aa pla. A kɛ̀ dↄ̀ↄ plaplaɛ à zãblèò fùapiↄwa.

43 Tadibↄↄ kwi ń a taↄ kwi.

44 Íkakĩi do ń zuswana pↄ́ kú a zíɛↄ kuɛpla.

45 Túfukabↄↄ ń pɛ́ɛluↄ ń ta au'ɛlɛbↄↄ. Pↄ́ pↄ́ Hulaũ pì kí Salomↄↄɛ Dii kpɛ́ pↄ́ ũↄ píi, a pì ń mↄgotɛo, ↄ̃ wa yↄ̀ↄ.

46 Kí mɛ̀ wà kása ń Yuudɛ̃ dã̀na gĩ pↄ́ kú Suko ń Zalɛtão zãnguooɛ.

47 Salomↄↄ i pↄ́ pↄ́ wa pì ń mↄgotɛ̃opiↄ yↄ̃ kiloowa à a gbia dↄ̃̀o, kɛ́ a dasi kɛ̀ zài yã́i.

48 Salomↄↄ pↄ́ pↄ́ kú Dii kpɛ́ guuↄ pì lↄ, tulaletikatɛakĩi pↄ́ wa kɛ̀ ń vuao ń vua táabũnu pↄ́ wì Dii pɛ̃ɛ kálɛwào,

49 ń dau pↄ́ wa kàlɛ kpɛɛlɛ kpɛa lɛ́u ↄplaai ń zɛɛio sↄ́sↄoↄ. Wa pì ń vua tɛ̃ɛtɛ̃ɛoɛ ń a filiaↄ ń a kpàoↄ píi, wà gↄ̃inakɛ̀wà lán lávu piaaↄwa.

50 Vua imibↄↄ ń filiadɛbↄↄ ń taↄ ń gↄ̃̀ↄnaↄ ń tàasoↄ ń kpɛa pↄ́ wì mɛ luakukĩi gbà lipɛlɛ sↄↄ ń kpɛɛlɛ pↄ́ↄ.

51 Kɛ́ kí Salomↄↄ Dii kpɛ́ zĩpi kɛ̀ a làa píi, ↄ̃ à mↄ̀ ń vuao ń ã́nusuo ń pↄ́ pↄ́ a mae Davidi dìlɛ Dii pↄ́ ũↄ, ↄ̃ a kà Dii kpɛ́ làasiu.