John 7:28 in Akoose 28 Yesuɛ ambɛ́ áyə̄gtēʼ á Ndáb-e-Dyǒb. Áde áyə́gtɛɛ́ dɔ́ɔ áchə́gté ehɔ́b ámīn aá, “Ɛɛ, nyêbíí mɛ bwâm, nyêbíí-ʼɛ wɛ́ɛ ḿbídé. Meépedɛɛ́ hɛ́n ne mměn. Ane awě alómé mɛ adé mbále. Nyéebíiʼɛ́ mɔ́,
Other Translations King James Version (KJV) Then cried Jesus in the temple as he taught, saying, Ye both know me, and ye know whence I am: and I am not come of myself, but he that sent me is true, whom ye know not.
American Standard Version (ASV) Jesus therefore cried in the temple, teaching and saying, Ye both know me, and know whence I am; and I am not come of myself, but he that sent me is true, whom ye know not.
Bible in Basic English (BBE) Then, when he was teaching in the Temple, Jesus said with a loud voice, You have knowledge of me and you have knowledge of where I come from; and I have not come of myself; but there is One who has sent me; he is true, but you have no knowledge of him.
Darby English Bible (DBY) Jesus therefore cried out in the temple, teaching and saying, Ye both know me and ye know whence I am; and I am not come of myself, but he that sent me is true, whom ye do not know.
World English Bible (WEB) Jesus therefore cried out in the temple, teaching and saying, "You both know me, and know where I am from. I have not come of myself, but he who sent me is true, whom you don't know.
Young's Literal Translation (YLT) Jesus cried, therefore, in the temple, teaching and saying, `Ye have both known me, and ye have known whence I am; and I have not come of myself, but He who sent me is true, whom ye have not known;
Cross Reference Matthew 2:23 in Akoose 23 Ankɛ̌ alóŋ á dyad ámbáá ahɔ́g áde béchə́géʼáá bán Nazarɛt. Nɛ́n dêmbɛnléd âlóned eʼyale ábe Dyǒb dénlōmɛ̄nnē bekal béʼdəə́dəŋ tə̂ŋgɛne Yesuɛ aá, “Ǎbyɛ̄ɛ̄n nɛ́ɛ Mod a Nazarɛt.”
Matthew 11:27 in Akoose 27 Dɔ́ɔ ábádɛɛ́ aá, “Echem Sáŋ ebagé mekan mésyə̄ə̄l áwem mekáá. Mod ké nhɔ́g eékoŋtɛɛ́ mwǎn abíi ésebɛ́ Dyǒb Titɛ́ɛ. Mod ké nhɔ́g-kɛ ámpē eebíiʼɛ́ ngáne Titɛ́ɛ ákóŋté abɛ́ ésebɛ́ mwǎn, ne kénzɛ́ɛ́ awě mwǎn ádə́ə́ aá mɔ́lúmed mɔ́.
Luke 2:4 in Akoose 4 Né-ɔɔ́ Josɛbɛ mɔ́mpē anhidé á dyad á Nazarɛt á Galilia, achə́gé á Betɛlhɛm, dyad áde Kə̂ŋ Dabidɛ á Judeya, áyə̄le ambíd á mbyaa ḿme Dabidɛ.
Luke 2:11 in Akoose 11 Nyébíi bán, epun éʼchii, Nsoodɛ awɛ̂n achyáádté á dyad áde Kə̂ŋ Dabidɛ. Mɔ́ adé Ane awě Dyǒb Áwɔ́gté. Mɔ́ adé Sáŋgwɛ́ɛ́.
Luke 2:39 in Akoose 39 Áde Maria bɔ́ Josɛb bémádné mam mésyə̄ə̄l ngáne mbéndé e Sáŋgú éhɛ́déʼáá, bêntǐm áwāb dyad á Nazarɛt á aloŋ á Galilia.
Luke 2:51 in Akoose 51 Ámbīd e nɛ̂, dɔ́ɔ Yesuɛ áhídé nyaá bɔ́ sáŋ, boŋ bɔ́bɔ̄ɔ bésūɛ̄ʼ á Nazarɛt. Enkênwúɛ́nné bɔ́ nló áte. Nyaá-ʼɛ ankoó ḿmɛ́n mekan mésyə̄ə̄l á nlém-tê.
Luke 10:22 in Akoose 22 Ńláa nyé mɛɛ́, Echem Sáŋ ebagé mekan mésyə̄ə̄l áwêm mekáá. Mod ké nhɔ́g eékoŋtɛɛ́ mwǎn abíi ésebɛ́ Dyǒb Titɛ́ɛ. Mod ké nhɔ́g-kɛ ámpē eebíiʼɛ́ ngáne Titɛ́ɛ ákóŋté abɛ́ ésebɛ́ mwǎn, ne kénzɛ́ɛ́ awě mwǎn ádə́ə́ aá mɔ́lúmed mɔ́.”
John 1:46 in Akoose 46 Hɛ́ɛ Nataniɛlɛ ásɛdtɛɛ́ mɔ́ aáken, “Dyam á bwâm áhéé áhɛle ábíd á Nazarɛt?” Dɔ́ɔ Filibɛ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, “Hyɛ̌ ényîn.”
John 3:2 in Akoose 2 Mbwɛ nhɔ́g ampɛ̌ wɛ́ɛ Yesuɛ nkuu, álāŋgē mɔ́ aá, “A-meléed, sêchemé nɛ́n bán, edíi meléede awě Dyǒb álómé. Áyə̄le nzé Dyǒb déesɛ̌ ne mod, eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ábɛlé mekan mé menyáké ḿmě ébɛlɛɛ́.”
John 3:33 in Akoose 33 Boŋ kénzɛ́ɛ́ awě akobé chǒm échě áhɔ́bé, né akwɛntɛ́né ne nlém ńsyə̄ə̄l aá Dyǒb ádé mbále.
John 5:32 in Akoose 32 Boŋ mod ampée adé awě abíde mɛ mbóŋ, mbíí-ʼɛ nɛ́n mɛɛ́, mbóŋ echě ábídɛɛ́ mɛ ekǒbnédé.
John 5:43 in Akoose 43 Mpedé á dǐn áde echem Sáŋ, nyéēkobɛɛ́ mɛ, boŋ nzé mod ampée apedé á dǐn ádē děn, nyɛ́ɛ̄kob mɔ́.
John 7:14 in Akoose 14 Áde ngande ékwógé apɛ átîntê, Yesuɛ ankɛ̌ asɔ́l á Ndáb-e-Dyǒb, ábootéd ayə́ged.
John 8:14 in Akoose 14 Yesuɛ ankwɛntɛ́n aá, “Kénɛ́ɛ mměn ḿbídɛɛ́ echem yə̌l mbóŋ, echem mbóŋ edé mbále, áyə̄le mbíí wɛ́ɛ ḿbídé, mbíí-ʼɛ wɛ́ɛ ńkagké, boŋ nyé, nyéebíiʼɛ́ wɛ́ɛ mbídé, nyéebíi-ʼáa wɛ́ɛ ńkagké.
John 8:16 in Akoose 16 Ké menkáád-tɛ ké káádtɛ́n, echêm mbakú edé mbále, áyə̄le meekáádtɛ́ɛ́ ne mměn, boŋ nkáadte, ne ane awě alómé mɛ.
John 8:19 in Akoose 19 Hɛ́ɛ dɔ́ɔ Befarisia bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bán, “Héé sóó ádíí?” Ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Nyéebíiʼɛ́ mɛ, nyéebíi-ʼáa ké echem Sáŋ. Nzé nyêmbíí mɛ, né nyêbíí kə́ə́ŋne echem Sáŋ.”
John 8:26 in Akoose 26 Nwóó mam híin ahɔ́b tə̂ŋgɛne nyé, ne ákáad nyé. Boŋ mod awě alómé mɛ adíí mod a mbále, mekan ḿmě ńlâŋge-ʼáa nyé hɛ́n á nkǒŋsé médíi mekan ḿmě ńwógé áwē.”
John 8:42 in Akoose 42 Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Nzé Dyǒb dênkǒŋ echɛn Sáŋ abɛ́, né nyêdəə́ mɛ, áyə̄le ḿbídé wɛ́ɛ Dyǒb ndé-ʼɛ hɛ́n bɔɔb. Meépedɛɛ́ ne mměn, boŋ mɔ́ alómé mɛ.
John 8:54 in Akoose 54 Hɛ́ɛ Yesuɛ ákwɛntanné bɔ́ aá, “Nzé nhɛdte echem yə̌l edúbé, né échê edúbé éesaá dyamdyam. Echem Sáŋ awě nyéhɔ́bɛɛ́ bán mɔ́ adé nyé sáá, mɔ́ abage mɛ edúbé.
John 10:36 in Akoose 36 Mɛ-ɛɛ́ Dyǒb ánámté boŋ alóm-mɛ á nkǒŋsé, chán-nɔ̄ nyéhɛle nyéhɔ̄bē bán, nsyə́ə́ Dyǒb áyə̄le ńtúmé ahɔ́b mɛɛ́ ndíi Mwǎn a Dyǒb?
John 12:49 in Akoose 49 Ébɛ̂ nɛ̂, áyə̄le meehɔ́bɛɛ́ ḿmɛ́n mésyə̄ə̄l ne echêm kunze. Boŋ Titɛ́ɛ awě alómé mɛ, áláŋgé mɛ chǒm éche ńtə́ŋgɛ́né ahɔ́b.
John 14:10 in Akoose 10 Weedúbpɛɛ́ wɛɛ́ echem Sáŋ adíī mɛ áte, mɛ-ʼɛ mbɛ́ mɔ́ áte-yɛ?” Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ ábē bembapɛɛ aá, “Mam ḿme ńlâŋgɛɛ́ nyé méebídɛɛ́ áwêm děn. Boŋ echem Sáŋ awě adé mɛ áte mɔ̂ abɛle ḿmê nsɔ́n.
John 14:31 in Akoose 31 Boŋ kénɛ̂ mɛ̌chennéd mɔ́ yə̌l ḿbɛ̄l ngáne echem Sáŋ áhɔ́bé aá ḿbɛl, âbɛl boŋ nkǒŋsé ḿbíi nɛ́n bán, ndəə́ echem Sáŋ. Né-ʼaá ákə́ə́ boŋ ḿbɛlé kéchéé éche áhɔ́bé aá ḿbɛl. “Nyéhyag syánē déhide hɛ́n.
John 16:3 in Akoose 3 Bɛ́bɛ̌l ḿmɛ́n mam áyə̄le béēbíiʼɛ́ echem Sáŋ béēbíi-ʼaá mɛ.
John 17:3 in Akoose 3 Aloŋgé áde déemaáʼ ádíi nɛ́n bébíi wɛ, mmǒn awě edé Dyǒb á mbále, ne âbíi Yesu Krǐstəə, awě élómé.
John 17:25 in Akoose 25 A-Tɛ̂, wɛ-ɛɛ́ ebɛle mam ḿmě mésáá. Nkǒŋsé méebíiʼɛ́ wɛ, boŋ mbíí wɛ, ábɛ́n-nɛ ámpē bébíí bán wɛ-ɛɛ́ elómé mɛ.
Acts 17:23 in Akoose 23 Nhɔ́be nɛ́n áyə̄le áde ńtómɛɛ́ nyé á dyad-tê, nnɔné mebón ḿme nyébagɛɛ́ myǒb edúbé. Nnyíné abwɔ́g ahɔ́g áde nyétélé áhed nɛ́n bán, ‘Hǒm áde dyǒb áde déebyɛ́ɛne.’ Ádê dyǒb áde nyébagɛɛ́ edúbé kénɛ́ɛ nyéēbíiʼɛ́ dɔ́, dɔ́ɔ ńlâŋgɛɛ́ nyé bɔɔb.
Romans 1:28 in Akoose 28 Ngáne édíí-ʼaá nɛ́n bán ábɛ́n bad béēwôŋnɛɛ́ Dyǒb póndé á aloŋgé ádāb, Dyǒb áhúdé bɔ́ mǐd áyə̄l aá békɛɛne ḿmab mewêmtɛn mé mbéb áʼsō, bébɛle mam ḿme béētêŋgɛnɛɛ́ abɛl.
Romans 3:4 in Akoose 4 Éesaá nɛ̂. Kénɛ́ɛ moonyoŋ asyəə́l ádíí nkal a metóm, Dyǒb ádé mbále póndé ésyə̄ə̄l. Éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán, “Nzé ehɔ́bé dyam, bad bétə́ŋgɛ́né anyín nɛ́n bán dyam áde éhɔ́bé ádé mbále. Nzé békáadte wɛ, ekáa nyaa echě etə́ŋgɛ́né.”
2 Corinthians 1:18 in Akoose 18 Áʼsō éʼ Dyǒb áde ábɛle ngáne áhɔ́bé aá mɔ́ɔ̄bɛ̌l, nzé sêláŋgé nyé bán sɛ́ɛ̄bɛ̌l dyam, sêbɛlé sébɛ̄l-lɛ dɔ́.
2 Corinthians 4:6 in Akoose 6 Dyǒb áde dénhɔ̄b aá, “Eʼnyínɛn bé ekíde éʼbɛ̂ wɛ́ɛ ehíntɛ́n énsēbɛ̄ɛ̄ abɛ́,” mɔ́ abɛlé ḿmē nkalaŋ tə̂ŋgɛne Yesuɛ âbɛ́ nɛ̂ŋgáne eʼnyínɛn bé ekíde ábe éʼpɛneʼ syánē á nlém-tê. Syánē baásyə̄ə̄l ábe dedúbpé Yesuɛ bɔ́ɔ̄ Dyǒb ábɛ́nlé nɛ̂. Dyǒb ábɛ́lé nɛ̂ âbɛl boŋ bad bébíi nɛ́n bán mɔ́dé etógnɛ́n abíi áde bad bɛ́bīīʼɛ́ bán Yesu Krǐstəə adíí nɛ́ɛ mɔ́.
Titus 1:2 in Akoose 2 Nɛ́n ábɛle bad bé Krǐsto bɛ́wōŋ eʼlyə́g bé nlém âkud aloŋgé áde déemaáʼ, dɔ́ɔ Dyǒb, mɔ́ awě eékālē metóm ánhɔ̄bpē aá mɔ́ɔ̄bɛ̌, nkǒŋsé ńdɛ̂hɔ́b bán ḿbootad.
Hebrews 6:18 in Akoose 18 Né-ɔɔ́ Dyǒb ábágé syánē mekan mébɛ ḿmě méehəŋlán áyə̄le Dyǒb déehɛlɛ́ɛ́-sɛ ákal metóm. Abagé syánē akag, amwɛ́-ʼɛ melɛ̌. Abɛlé nɛ̂ âbɛl syánē awě dekií áwē âbɛl ákəə syánē, déwôŋ eʼwéd bé nlém, désum-mɛ nlém ne mekan ḿme áhɔ́bé aá mɔ́ɔ̄bɛ̌ syánē.
1 John 2:3 in Akoose 3 Nzé dehídeʼ mbéndé é Dyǒb né édé mbále bán debíí mɔ́.
1 John 5:10 in Akoose 10 Kénzɛ́ɛ́ awě adúbpé Mwǎn a Dyǒb, abíí nɛ́n aá ḿmɛ́n mekan mésyə̄ə̄l médé mbále. Boŋ kénzɛ́ɛ́ awě eedúbpe Dyǒb, édíi nɛ̂ŋgáne ahɔ́beʼ aá Dyǒb ádíi nkal a metóm, áyə̄le eedúbpɛɛ́ mekan ḿme Dyǒb áhɔ́bé tə̂ŋgɛne awe Mwǎn.