John 1:42 in Akoose 42 Dɔ́ɔ Andreya ápɛ́ɛ́né Simɔnɛ wɛ́ɛ Yesuɛ. Yesuɛ anɔné-ʼaá Simɔnɛ chóóŋ, boŋ áhɔ̄bē aá, “Edíi Simɔnɛ, mwǎn awě Jɔnɛ. Bɛ́chəgé wɛ bɔɔb bán Sɛpasɛ.” (Ádɛ́n dǐn ádíi melemlem nɛ́ɛ Petro, nɛ̂ ádé ndim e aláá.)
Other Translations King James Version (KJV) And he brought him to Jesus. And when Jesus beheld him, he said, Thou art Simon the son of Jona: thou shalt be called Cephas, which is by interpretation, A stone.
American Standard Version (ASV) He brought him unto Jesus. Jesus looked upon him, and said, Thou art Simon the son of John: thou shalt be called Cephas (which is by interpretation, Peter).
Bible in Basic English (BBE) And he took him to Jesus. Looking at him fixedly Jesus said, You are Simon, the son of John; your name will be Cephas (which is to say, Peter).
Darby English Bible (DBY) And he led him to Jesus. Jesus looking at him said, Thou art Simon, the son of Jonas; thou shalt be called Cephas (which interpreted is stone).
World English Bible (WEB) He brought him to Jesus. Jesus looked at him, and said, "You are Simon the son of Jonah. You shall be called Cephas" (which is by interpretation, Peter).
Young's Literal Translation (YLT) and he brought him unto Jesus: and having looked upon him, Jesus saith, `Thou art Simon, the son of Jonas, thou shalt be called Cephas,' (which is interpreted, A rock.)
Cross Reference Matthew 10:2 in Akoose 2 Mǐn ḿme bembapɛɛ bé nlómag dyôm ne bébɛ ábe Yesuɛ mɔ̂mɛ́n: Aʼsó, Simɔnɛ awě béchə́géʼáá bán Petro ne mwǎnyaŋ Andreya. Jemsɛ bɔ́ mwǎnyaŋ Jɔnɛ, bǎn ábe Zɛbɛdiɛ,
Matthew 16:17 in Akoose 17 Yesuɛ antimtɛ́n aá, “Nnam ndé ne wɛ, a-Simɔn, mwǎn awě Jonaa. Saké moonyoŋ áláŋgé wɛ nɛ̂, boŋ echem Sáŋ awě adé ámīn mɔ́ɔ ahɔ́bté wɛ.
Mark 3:16 in Akoose 16 Ábê bad dyôm ne bébɛ bébédɛ́ɛ: Simɔnɛ awe Yesuɛ ânchuúʼɛ́ mbəŋ aá Petro;
Luke 5:8 in Akoose 8 Áde Simɔnɛ Petro ányíné nɛ̂, ankwɛ Yesuɛ á mekuu, áhɔ̄bē aá, “A Sáŋgú, sôn! Syəə́ wɛ́ɛ ńdíí áyə̄le ndíi mbɛlé-mbéb.”
Luke 6:14 in Akoose 14 Simɔnɛ awe âmbagké dǐn aá, Petro, bɔ́ mwǎnyaŋ Andreya, Simɔnɛ, Jakɔbɛ, Jɔnɛ, Filibɛ, Batolomyo,
John 1:47 in Akoose 47 Áde Yesuɛ ányíné Nataniɛlɛ ahúɛʼ, dɔ́ɔ áhɔ́bɛɛ́ áyə̄l echê aá, “Nyénɔne, mwǎn a Israɛl nɛ́n sóm-sóm, awě mbɛltéd ńtyéémé!”
John 2:24 in Akoose 24 Boŋ ké nɛ̂, Yesuɛ enkênsummé nlém áwāb, áyə̄le ambíí moosyəə́l áte.
John 6:70 in Akoose 70 Hɛ́ɛ Yesuɛ ákwɛntanné bɔ́ aá, “Éesaá mbále bán mpwɛdé nyé bad dyôm ne bébɛ-yɛ? Boŋ ké nɛ̂, nyé mod nhɔ́g adíi mod a Satan.”
John 13:18 in Akoose 18 “Meehɔ́bɛ́ɛ́ nyé moosyəə́l. Mbíí bad ábe ḿpwɛ́dé. Boŋ eʼyale ábe éʼténlédé á Kálag e Dyǒb éʼtə́ŋgɛ́né alón. Éténlédé nɛ́n bán, ‘Mod awě súmɔ̄ sêdyâg ndyééd akǔnnɛ́né mɛ yə̌l.’
John 21:2 in Akoose 2 epun ehɔ́g Simɔn Petro, Tɔmasɛ (awě béchə́géʼáá Nhɛ́d), Nataniɛlɛ (awě ambíd á dyad á Kana á mbwɔ́g e Galilia), bǎn ábe Zɛbɛdiɛ, ne bembapɛɛ ábe Yesuɛ bémpēe bébɛ, bênladɛ́n hǒm ahɔ́g.
John 21:15 in Akoose 15 Áde bémáá ndyééd adyɛ́, Yesuɛ asɛdéd Simɔn Petro aá, “A-Simɔn, mwǎn a Jɔn, edəə́ mɛ tómaa ábén bembapɛɛ-yɛ?” Simɔnɛ ankwɛntɛ́n aá, “Ɛɛ, a-Sáŋ, ebíí wɛɛ́ ndəə́ wɛ.” Yesuɛ anláá mɔ́ aá, “Tɔgɛ́n ábêm bǎn bé ńdyɔŋ ḿ mbód.”
1 Corinthians 1:12 in Akoose 12 Chǒm éche ńhɔ́bɛɛ́ édíi nɛ́n, átîntê echɛ̂n, baahɔ́g béhɔ́beʼ bán “Ndíi mod awě ahíde ayə́ge áde Paalɛ”, doŋge bán, “Ndíi mod awě ahíde ayə́ge áde Apolosɛ”, ábíníí bán, “Nhíde ayə́ge áde Petro”, bémpēe-ʼɛ bán “Ndíi mod awě ahíde ayə́ge áde Krǐstəə.”
1 Corinthians 3:22 in Akoose 22 Dyǒb álómé mɛ, Apolosɛ ne Petro áwôŋgɛn nyé. Bwěm éʼsyə̄ə̄l ábe Dyǒb áhə́gé á nkǒŋsé, abagé nyé bɔ́ âbɛnled. Ké nyêbɛ́ á aloŋgé kéʼɛ nyêwɛ́, Dyǒb ábɛ́lé nɛ̂ á mboŋ ḿmɛ̄n. Mekan-nɛ ḿme mébɛnlad ne nyé bɔɔb ne ḿme mɛ́bɛnléd ne nyé á póndé eche ehúɛʼ áʼsō, médíi á mboŋ ḿmɛ̄n. Ábɛ́n bad bésyə̄ə̄l ne ábɛ́n bwěm éʼsyə̄ə̄l Dyǒb ábágé nyé bɔ́.
1 Corinthians 9:5 in Akoose 5 Séewóoʼɛ́ kunze âtéd mmwaád awě adúbpé Krǐstəə áhoon sé âkɛ mekɛ melemlem ngáne ábíníí bembapɛɛ bé nlómag bébɛlɛɛ́-yɛ? Saá nɛ̂ dɔ́ɔ Sáŋgwɛ́ɛ́ baányaŋ ne Petro bébɛlɛɛ́-yɛ?
1 Corinthians 15:5 in Akoose 5 Anlúméd Petro yə̌l, boŋ ámbīd e póndé anlúméd-tɛ ábíníí bembapɛɛ yə̌l.
Galatians 2:9 in Akoose 9 Áde Jemsɛ, Petro ne Jɔnɛ ábe bad bémbīīʼɛ́ nɛ́ɛ mekon mé mwembé bényíné bán Dyǒb ábágé mɛ ḿmē nsimé âbɛ́ mbapɛɛ a nlómag, bénhɛ̄ sé Banabasɛ ekáá-áte, âlúmed nɛ́n bán békóbé sé nɛ́ɛ bad ábe bɔ́bɔ̄ɔ bebɛleʼ nsɔ́n nhɔ́g. Syáābɔ̄ɔ sêntíi nɛ́n bán, sébɛ̂ sékanle bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl nkalaŋ ḿ bwâm, bɔ́-ʼɛ bébɛ̂ békanle bad bé Israɛl.