Hebrews 5:7 in Akoose 7 Áde Yesuɛ ábédé á nkǒŋsé, akánnéʼáá, áchāā Dyǒb, áchyɛɛ́ʼ awɛ́ á ngíne, mésɔd mébīdēʼ mɔ́ á mǐd. Akánnéʼáá wɛ́ɛ mod awě ahɛle ásōŋ aloŋgé ádē. Dyǒb dénwōg mɔ́ mekáne áyə̄le anwóŋ mbwɔ́g ń Dyǒb áte.
Other Translations King James Version (KJV) Who in the days of his flesh, when he had offered up prayers and supplications with strong crying and tears unto him that was able to save him from death, and was heard in that he feared;
American Standard Version (ASV) Who in the days of his flesh, having offered up prayers and supplications with strong crying and tears unto him that was able to save him from death, and having been heard for his godly fear,
Bible in Basic English (BBE) Who in the days of his flesh, having sent up prayers and requests with strong crying and weeping to him who was able to give him salvation from death, had his prayer answered because of his fear of God.
Darby English Bible (DBY) Who in the days of his flesh, having offered up both supplications and entreaties to him who was able to save him out of death, with strong crying and tears; (and having been heard because of his piety;)
World English Bible (WEB) He, in the days of his flesh, having offered up prayers and petitions with strong crying and tears to him who was able to save him from death, and having been heard for his godly fear,
Young's Literal Translation (YLT) who in the days of his flesh both prayers and supplications unto Him who was able to save him from death -- with strong crying and tears -- having offered up, and having been heard in respect to that which he feared,
Cross Reference Matthew 26:28 in Akoose 28 Ḿmêm mekií mɔ̂mɛ́n. Ḿmɛ́n mekií médíi melɛ̌ mékɔ̄ɔ̄lē. Ḿmɛ́n mekií mésyɔ́gké á nló ḿ bad híin, âbɛl nɛ́n Dyǒb álagsɛn bɔ́ mbéb.
Matthew 26:52 in Akoose 52 Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ ane mod aá, “Timéd ḿmoŋ nkwáté á abám. Kénzɛ́ɛ́ awě awanne nkwáté, nkwáté mɔ́ɔ bɛ́wūɛ̄nnē mɔ́.
Matthew 27:46 in Akoose 46 Dɔ́ɔ Yesuɛ álébpé esaád aá, “Elí, Elí, lámá sábátāni,” awě adé nɛ́n bán, “A-Dyǒb ádêm, a-Dyǒb ádêm, cheé ékə́ə́ boŋ étɛdté mɛ?”
Matthew 27:50 in Akoose 50 Hɛ̂ dɔ́ɔ Yesuɛ álébpé esaád ámpē boŋ ámyɛ̌-ʼɛ nlém.
Mark 14:32 in Akoose 32 Ámbīd e nɛ̂ Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ bênkɛ̌ á abwɔ́g á hǒm áde béchə́géʼáá bán Getsɛmani. Áde bépédé Yesuɛ anláá bɔ́ aá, “Nyédyɛɛ hɛ́n, mɛ-ʼɛ ńkɛ ńkáne.”
Mark 15:34 in Akoose 34 Áde ngə́ŋ éláán épédé, Yesuɛ anlébé esaád aá, “Elí, Elí, lámá sábátāni.” Nɛ́n adé nɛ́n bán, “A-Dyǒb ádêm, a-Dyǒb ádêm, cheé ékə́ə́ boŋ étɛdté mɛ?”
Mark 15:37 in Akoose 37 Hɛ́ɛ Yesuɛ álébpé esaád boŋ ámīɛ̄-ʼɛ nlém.
Luke 22:41 in Akoose 41 Ansyəə́ bɔ́ á nkəg, asídé mwǎ nchabnede, akɔ́g mebóbóŋ, ákānnē nɛ́n aá,
Luke 23:46 in Akoose 46 Hɛ̂ dɔ́ɔ Yesuɛ álébpé esaád aá, “A-Tɛ̂, áwôŋ mekáá dɔ́ɔ ńlyə́gé échem edəə́dəŋ!” Amaá-ʼaá ahɔ́b nɛ̂, ámīī-ʼɛ nlém, awɛ́-ʼɛ.
John 1:14 in Akoose 14 Eyale êntǐm moonyoŋ, édyɛ̄ɛ̄ átîntê echɛ̂d. Anlón ne nsimé, anlúméd-tɛ syánē ngáne mbále e Dyǒb ékóó abɛ́. Dennyín échē ehúmé, ehúmé éche sáá ábágé mɔ́ nɛ́ɛ ḿmē mpɔm ḿ mwǎn.
John 11:35 in Akoose 35 Yesuɛ anchií.
John 11:42 in Akoose 42 Mbíí mɛɛ́ eyɔ̌gké mɛ mekáne awóg, boŋ nhɔ́be nɛ́n âbɛl boŋ ábɛ́n bad ábe bédé hɛ́n bédúbe bán, wɛ-ɛɛ́ elómé mɛ.”
John 12:27 in Akoose 27 “Bɔɔb-pɔɔ́, nlém ńtage mɛ áte. Cheé-ɔ̄ mɛ́hɔ̄bpē? Ńhɔ̂b mɛɛ́, ‘A-Tɛ̂, weémwāg-sɛ metake ḿme méhúɛʼ métán mɛ-yɛ?’ Aáy, méehɔ́bpé nɛ̂, áyə̄le enɛ́n póndé e metake chɔ̂ ekəə́ boŋ ḿpag wɛ́n.
John 17:1 in Akoose 1 Áde Yesuɛ ámáá ḿmɛ́n mekan mésyə̄ə̄l ahɔ́b, dɔ́ɔ ánɔ́né ámīn boŋ áhɔ̄bē aá, “A-Tɛ̂, póndé emaá apɛ. Lúméd bad ehúmé échě awoŋ Mwǎn, âbɛl nɛ́n awoŋ Mwǎn mɔ́mpē álúmed ehúmé échôŋ.
John 17:4 in Akoose 4 Mbídté échoŋ ehúmé áwed á nkǒŋsé amad ádé ḿmádé nsɔ́n ḿme ébágé mɛ.
Romans 8:3 in Akoose 3 Mbéndé enkênhɛnlé mbéb amad áyə̄le nɛ́n baányoŋ bénkênwóŋgé ngíne âhíd chɔ́. Né-ɔɔ́, Dyǒb ábɛ́lé dyam áde mbéndé énkênhɛnlé abɛl. Anlóm awe Mwǎn ne ekob é yə̌l e moonyoŋ éche ébɛle mbéb, âbɔ́ded ngíne e mbéb. Abɛl áde Dyǒb dêmbɛnlé nɛ́n démbɔ̄dēd ngíne e mbéb ámīn e moonyoŋ a ekob.
Galatians 4:4 in Akoose 4 Boŋ áde póndé eche Dyǒb déntīīʼɛ́ épédé, Dyǒb dénlōm awe Mwǎn á nkǒŋsé-te. Ane Mwǎn ambíd á abum dé mmwaád, ákwōg-kɛ ásē e mbéndé.
1 Timothy 3:16 in Akoose 16 Dyǒb ábɛ́lé syáā debíí nɛ́n bán ḿmē nkalaŋ ndé etógnɛ́n bwâmbwam. Ńdé nɛ́n bán: Krǐstəə ampɛ̌, abɛ́-ʼɛ moonyoŋ, Edəə́dəŋ éche Ésáá énlūmēd sé nɛ́n bán adíi Mwǎn a Dyǒb, ángɛl-lɛ énnyīn mɔ́. Bênkalé bad bé nkǒŋsé bésyə̄ə̄l, béndūbē-ʼɛ mɔ́. Dyǒb dêmpuúd mɔ́ ákɛ̄-ʼɛ ádyōb ne ehúmé ésyə̄ə̄l.
Hebrews 2:14 in Akoose 14 Ngáne édíí nɛ́n bán ábê bǎn bé Dyǒb bédíi baányoŋ ábe béwóó ekob é yə̌l ne mekií, Yesuɛ ámpē antéd yə̌l e moonyoŋ nɛ́ɛ bɔ́. Ambɛl nɛ̂ âbɛl boŋ kwééd eche ánwɛ̄ɛ̄ ébɔ́ded ngíne eche Satanɛ awě abɛleʼ boŋ bad béwâg.
Hebrews 12:28 in Akoose 28 Né-ɔɔ́, déságnɛn Dyǒb áyə̄le nɛ́n abagé syánē mbwɔ́g echě mod éehɛlɛ́ɛ́-sɛ aságéd ásē. Déságnɛn Dyǒb, débage-ʼɛ mɔ́ edúbé nyaa echě ěwōgēd mɔ́ menyiŋge. Débɛle-ʼɛ nɛ̂ ne mbwɔ́g ne edúbé ésyə̄ə̄l.
Hebrews 13:20 in Akoose 20 Dyǒb dɔ́ɔ ábageʼ bad nsaŋ, dɔ́-ʼaá ápúúdté Yesuɛ, Sáŋgwɛ́ɛ́ awɛ̂d. Bɔɔb-pɔɔ́, Yesuɛ adíi nɛ́ɛ ndəle a Nnɔn-a-mbód awě bébɛ́nlédé ḿmē mekií âbɛl nchemtɛn ḿbɛ̂ á ngíndé ne á ngíndé, átîntê e Dyǒb, ne éche mbód.
1 John 4:3 in Akoose 3 Boŋ kénzɛ́ɛ́ awě ahɔ́bé aá Yesuɛ eépedɛɛ́ á nkǒŋsé nɛ́ɛ moonyoŋ, eewóoʼɛ́ Edəə́dəŋ é Dyǒb áte. Edəə́dəŋ éche ene ndín e mod áwóó áte édíi edəə́dəŋ éche ehúú ne Mod a Ebébtéd. Nyênwóg bán échɛ́n edəə́dəŋ épɛ̌, bɔɔb-pɛ émáá apɛ á nkǒŋsé-te.
2 John 1:7 in Akoose 7 Bad bé medogké híin bédé a nkǒŋsé-te chii. Bédíi bad ábe béekwɛntɛne nɛ́n bán Yesu Krǐstəə achyáádté á nkǒŋsé nɛ́ɛ moonyoŋ. Ábê bad bédíi bad bé medogké ne bad ábe bétə̂ŋgan Krǐstəə.