Hebrews 4:12 in Akoose 12 Debíí nɛ́n bán Eyale éche éhúú ne Dyǒb, édé aloŋgé, édé-ʼɛ ngíne. Ékóbpeʼ tómaa páá e nsəl ḿbɛ. Ésɔ́leʼ mod áte kə́ə́ŋ se á mbom ń ngob e yə̌l ne edəə́dəŋ. Ésɔ́le-ʼɛ mod kə́ə́ŋ se á mebóŋ mé yə̌l ne á eʼhid-tê. Échê eyale échemeʼ mewêmtɛn mé mod ne kéchéé éche mod áhɛdɛɛ́ abɛl.
Other Translations King James Version (KJV) For the word of God is quick, and powerful, and sharper than any twoedged sword, piercing even to the dividing asunder of soul and spirit, and of the joints and marrow, and is a discerner of the thoughts and intents of the heart.
American Standard Version (ASV) For the word of God is living, and active, and sharper than any two-edged sword, and piercing even to the dividing of soul and spirit, of both joints and marrow, and quick to discern the thoughts and intents of the heart.
Bible in Basic English (BBE) For the word of God is living and full of power, and is sharper than any two-edged sword, cutting through and making a division even of the soul and the spirit, the bones and the muscles, and quick to see the thoughts and purposes of the heart.
Darby English Bible (DBY) For the word of God [is] living and operative, and sharper than any two-edged sword, and penetrating to [the] division of soul and spirit, both of joints and marrow, and a discerner of the thoughts and intents of [the] heart.
World English Bible (WEB) For the word of God is living, and active, and sharper than any two-edged sword, and piercing even to the dividing of soul and spirit, of both joints and marrow, and is able to discern the thoughts and intentions of the heart.
Young's Literal Translation (YLT) for the reckoning of God is living, and working, and sharp above every two-edged sword, and piercing unto the dividing asunder both of soul and spirit, of joints also and marrow, and a discerner of thoughts and intents of the heart;
Cross Reference Luke 8:11 in Akoose 11 “Bɔɔb-pɔɔ́, ńtógned nyé ene ngan. Mbə́l ńdíi Eyale é Dyǒb.
John 6:51 in Akoose 51 Mɛ-ɛɛ́ ndé ewɛle éche ébage aloŋgé éche ébídé ádyōb. Kénzɛ́ɛ́ awě adyédé échê ewɛle, ǎbɛ̄ á aloŋgé á ngíndé ne á ngíndé. Échɛ́n ewɛle éche mɛ́bɛɛ́ nyé édíi echem yə̌l echě mɛ́bɛ̌ âbɛl boŋ ńkɔde aloŋgé dé nkǒŋsé.”
Acts 2:37 in Akoose 37 Awóg áde ábê bad béwógé pɔ́le eche Petro, entagéd bɔ́ á mewêmtɛn-tê bwâmbwam. Hɛ́ɛ bésɛdtɛɛ́ Petro ne abíníí bembapɛɛ bé nlómag bánken, “A-baányaŋ, cheé-ɔ̄ sétə́ŋgɛ́né abɛl?”
Acts 4:31 in Akoose 31 Bémáá-ʼaá akáne, hǒm áde bênladɛ́nné áte ánəŋned. Bɔ́ moosyəə́l bénlōn ne Edəə́dəŋ éche Ésáá bébootéd-tɛ eyale é Dyǒb akal ésebán mbwɔ́g ńdé bɔ́ áte.
Acts 5:33 in Akoose 33 Áde mbwɔ́g eche endyɛɛ́ ásē éwógé nɛ̂, bênliŋ bwâmbwam kə́ə́ŋ béhɛdé-ʼɛ bán béwúu bembapɛɛ bé nlómag.
Romans 1:16 in Akoose 16 Meekwágɛ́ɛ́ âkal nkalaŋ ḿ bwâm áyə̄le mɔ́ɔ̄ ńdé ngíne e Dyǒb echě epiínédé moosyəə́l awě adúbpé mɔ́ eʼsoósoŋ mbooted ne bad bé Israɛl átiméʼ wɛ́ɛ bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl.
1 Corinthians 1:24 in Akoose 24 Boŋ Dyǒb áchɛ́nlé doŋge á bad âbɛ́ ábē bad. Bɔ́ doŋge á bad bédíi bad bé Israɛl, ábíníí-ʼɛ bad bé Grikia. Ne ábén bad ḿmê nkalaŋ ḿme sékalɛɛ́ ńdíi Krǐstəə, mɔ́ adé ngíne e Dyǒb, mɔ́-ʼaá adé debyɛ́ɛ́ á Dyǒb.
1 Corinthians 14:24 in Akoose 24 Boŋ nzé bad bésyə̄ə̄l béhɔ́be mekan á dǐn á Dyǒb, boŋ doŋge á bad ábe béesôŋtɛne chǒm éche béhɔ́bɛɛ́ kéʼɛ bad ábe béēdúbpe Krǐstəə bésɔ́lé, awóg áde bɛ́wōgkē nkalaŋ ń Dyǒb, dɛ́bɛ̌l bébíí bán bébɛle mbéb, békwédé nkáá áʼsō é Dyǒb.
2 Corinthians 2:17 in Akoose 17 Séēsaá ngáne bad ábíníí híin ábe békale eyale é Dyǒb âbɛl boŋ békud nsyə́ŋ. Ne sé séēbɛ̄lɛ̄ɛ̄ nɛ̂, áyə̄le Dyǒb álómé sé âkal nkalaŋ ḿ bwâm, ḿmê nkalaŋ sêkaleʼ mɔ́ ne nlém nhɔ́g abɛ́ áde sédíí mod nhɔ́g ne Krǐstəə, debíí-ʼɛ nɛ́n bán Dyǒb dɔ́ɔ álómé syánē âbɛl ḿme nsɔ́n.
2 Corinthians 4:2 in Akoose 2 Séebɛnlé mekan mé eʼsôn ḿme bad bébɛlɛɛ́ á mesɔɔm-tê. Séēdōgnɛ̄ɛ̄ nyé ehɔ́b é nsəl, séēhə̄ŋlān-naá eyale é Dyǒb âdog nyé. Boŋ pɛn, sêyə́gteʼ bad eyale é Dyǒb nyaa echě bad bɛ́sōŋtɛ̄nnē chɔ́. Ngáne séyə́gtɛɛ́ eyale é Dyǒb ne nlém nhɔ́g, modmod eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ahɔ́b á nlém-tê aá sêdoge mɔ́. Sêbíí bán Dyǒb ábíí kéchéé éche sébɛlɛɛ́.
2 Corinthians 10:4 in Akoose 4 Bwěm ábe séwannɛɛ́ nzum béesaá melemlem ngáne ábe bad bé nkǒŋsé béwannɛɛ́. Boŋ bwěm éʼ nzum éʼ ngíne éʼ Dyǒb bɔ́ɔ sébɛnladté âbébed mebwɔ́g mé ngíne ḿme ábɛ̄d bad bé ekɔyí. Ábɛ́n bwěm éʼ nzum bɔ́ɔ̄ sébɛnladté âsuded mpentɛn ké ńhéé ḿme bad bépɛɛnɛɛ́ ḿme méesɛ̌ mbále.
Ephesians 5:13 in Akoose 13 Nzé mod abídté échê ndín é mekan áwed bad bɛ́nyīn ngáne měn mékóó abɛ́.
Ephesians 6:17 in Akoose 17 Nzé nyêkag awan nyébíi nɛ́n bán nyêkudé eʼsoósoŋ á mekáá mé Dyǒb, modmod éehɛ̌l-laá nyé dyamdyam abɛl. Nyɛ́ɛ̄bɛ̄ nɛ̂ŋgáne nwan-é nzum awě ahédé ekóté éche bébɛ́nlé ekii. Nzé nyêkag-kɛ nyétə́ŋgɛ́né nɛ́ɛ nyéwánlé nkwáté ḿme Edəə́dəŋ éche Ésáá ébágé nyé. Ḿmê nkwáté ndé nɛ̂ŋgáne eyale é Dyǒb.
1 Thessalonians 2:13 in Akoose 13 Nzɔm empée edé echě ekəə́ boŋ sêbagé Dyǒb meságnɛn póndé ésyə̄ə̄l. Áde sêmpɛɛ́nné eyale é Dyǒb áwɛ̄n, nyênwóg chɔ́, nyékōb-pɛ chɔ́. Nyênkênkobpé chɔ́ nɛ̂ŋgáne eyale éche éhúú ne moonyoŋ boŋ nyênkob chɔ́ nɛ̂ŋgáne eyale éche éhúú ne Dyǒb, ngáne chěn-nɛ ékóŋté abɛ́. Échê eyale chɔ́-ʼaá Dyǒb ábɛnladté átîntê echɛ̂n, nyé ábe nyêdúbpé, âwóŋgɛn nyé.
1 Thessalonians 5:23 in Akoose 23 Dyǒb děn, mɔ́ awě abage syánē nsaŋ ábɛl nyésâŋ áyə̄l e mam mésyə̄ə̄l. Nyébane edəə́dəŋ ne yə̌l échɛ̂n ésyə̄ə̄l bwâm, éewóóʼ atɔ́n dé mbéb ké ahɔ́g á yə̌l kə́ə́ŋne á póndé echě awesyánē Sáŋgú Yesu Krǐstəə ápɛɛ́.
Hebrews 13:7 in Akoose 7 Nyékamtɛn bad ábe bélyə́gtéʼáá nyé bɔɔ́d, ábe bênkalé nyé eyale é Dyǒb. Nyényîn nsɔ́n ḿme abɛ́ ádāb ábɛ́lé. Nyéhîd ḿmāb mekuu, nyédúbe ngáne bɔ́mpē béndūbɛ̄ɛ̄.
James 1:18 in Akoose 18 Dyǒb dêmbɛl ntíi âbɛ syánē aloŋgé dékɔ̄ɔ̄lē abɛ áde âmbɛɛ́ syánē échē eyale é mbále. Ambɛl nɛ̂ âbɛl boŋ átîntê e ḿmē nhəgtéd ńsyə̄ə̄l, syánē débɛ̂ ngáne mbote eʼsó echě bébagɛɛ́ mɔ́ nɛ́ɛ mendɛ.
1 Peter 1:23 in Akoose 23 Nyêbíí nɛ́n bán Dyǒb ábágé nyé aloŋgé dékɔ̄ɔ̄lē mbwiined ne échē eyale. Échē eyale épɛ́ɛ́né aloŋgé éesaá-ʼaá chǒm éche ébébeʼ. Ébɛ̄ abɛ́ ne abɛ́. Dyǒb áde ádé á ngíndé ne á ngíndé dɔ́ɔ ábágé nyé ádê aloŋgé saké moonyoŋ.
1 Peter 2:4 in Akoose 4 Nyéhyag wɛ́ɛ Sáŋgwɛ́ɛ́, mɔ́ adé nɛ́ɛ aláá dé aloŋgé áde belóŋ bé ndáb bênchenɛ́ɛ́, boŋ Dyǒb ányín dɔ́ aá ákwɔ́gnédé, ápwɛ̄d, ákōō-ʼɛ dɔ́.
Revelation 1:16 in Akoose 16 Betintinɛ saámbé bémbē mɔ́ á ekáá émbáá, páá e nsəl ḿbɛ echě ekóbpe bwâmbwam ebíd mɔ́ á nsəl-tê, eʼsó-ʼɛ éʼpɛné mɔ́ nɛ́ɛ enyɛn éche étômtan apɛn.
Revelation 2:16 in Akoose 16 Né-ɔɔ́, nyétɛde ádɛn abɛ́ dé mbéb. Nzé nyéētɛdte, né mɛ̌wāmsɛ̄n apɛ âwanɛn ábê bad, mbɛnléd páá echě ebídé mɛ á nsəl âwanɛn ábê bad.
Revelation 2:23 in Akoose 23 Mɛ̌wūū bad ábe béhíde chǒm éche áyə́gtɛɛ́, mwembé ńsyə̄ə̄l-lɛ mɛ́bīī nɛ́n bán mɛ-ɛɛ́ ndé ane awě abíí mewêmtɛn ne nlém ḿ moosyəə́l áte. Mod ké ahéé awě abɛlé mbéb né-ʼaá mɛ́kɔ̄gsɛ̄nnē mɔ́.
Revelation 19:15 in Akoose 15 Páá echě ekóbpeʼ bwâmbwam embíd mɔ́ á nsəl-tê. Chɔ́ɔ ábɛnlɛɛ́ âkɔ́gsɛn bad bé meloŋ. Ǎkamlɛ́n-nɛ bɔ́ ne ekáá éche éhyédé. Ǎkɔgtéd bwǎl bé eʼpum áte âbɛl ámīn besabé ábe bébɛnlɛɛ́ mǐm, âlúmed ḿmē meliŋgá mé ngíne mé ébébtéd ḿme Dyǒb á ngumɛ.
Revelation 19:21 in Akoose 21 Ane awě adiídé hɔ́sɛ ambɛnléd páá e echě embíd mɔ́ á nsəl tê awúú bad ábe bélyə́gé ásē, échê kə̂ŋ ne échab sə́nze. Menɔn mésyə̄ə̄l ménkōd áde bédyédé échāb nyam.
Revelation 20:4 in Akoose 4 Dɔ́ɔ ńnyíné metii mé nkamlɛn, bad ábe Dyǒb dêmbɛɛ́ kunze âkamlɛn, bɔ́ɔ bêndyɛɛ́ áhed. Mennyín-nɛ eʼdəə́dəŋ éʼ bad ábe bénwɛ̄. Bénwūū bɔ́ áyə̄le mbóŋ echě bébídéʼáá Yesuɛ ne áyə̄le akal áde békáléʼáá nkalaŋ ḿme ńhúú ne Dyǒb. Bénwūū bɔ́ áyə̄le béebage-ʼaá ene nyam edúbé kéʼɛ échē ediídiŋgɛ ne áyə̄le akob áde bénkênkobpé eʼchem á mbɔm kéʼɛ á ekáá. Bɛ́tǐm ámbīd á aloŋgé, bɔ́ɔbɛ Yesu Krǐstəə bébɛ́ á nkamlɛn á etûn é ekə́lé é mwɛ̌.